Možná na pohled tohle povídání nebude možná až tak souviset s tím daným TT, ale i ta krása tam má trochu svoje místo. A ne možná v dobrém....
Kdo se občas podívá ke mě na Projekt 365, ten již dvakrát zaregistroval, že jsem se zmínila o tom, že se tu ve Třebové otevíral malý pivovar. Krásně zrenovovaný dům ve kterém se skrývají dva salonky, jeden kuřácký a druhý na opačné straně chodby, tedy dokonale odělený, nekuřácký, ohromné venkovní částečně kryté sezení, pivovarna přímo na chodbě takže se tu vaří pivo málem v přímém přenosu a penzion. Dobrá jídla, většinou na základě české kuchyně, žádné tak oblíbené cizokrajně znějící a chutnající záhady na talíři, velké porce a ceny přijatelné. Na zdejší poměry opravdu velkolepé dílo a luxusní prostředí a co je také taková perlička, pivo zde vaří paní sládková! Mají na výběr tři druhy, černá čtrnáctka, kvasnicové a ležák....ale....
A jsme u toho. Ne všechno co je krásné je i naprosto funkční. Nevím kde se stala chyba, jestli majitel podcenil nějakou přípravu, nebo nečekal až tak velký zájem (místa se musí zatím rezervovat, jinak nemáte šanci si sednout) ale na tolik místností s tolika místy k sezení je tu strašně moc málo personálu, který navíc absolutně nestíhá. Pravá ruka neví co dělá levá a navíc nějak chybí personálu i základní slušnost, kterou by měli mít všichni pracovníci ve službách....
Šlo o to, že dcery přítel nás chtěl překvapit a tak pro nás rezervoval stůl a odvezl nás na tajnou misi. A už to začalo, nikdo z obsluhujícího personálu nevěděl že by tam nějakou rezervaci dělal, dokonce i tvrdili, že si to vymyslel, že tam netelefonoval, protože jinak by to samozřejmě museli vědět, až když jim ukázal v mobilu čas kdy telefonoval a řekl jméno zaměstnankyně s kterou mluvil se najednou jakoby zázrakem upamatovali a bez jediného slova omluvy či uznání toho, že to prostě někdo zblbnul nám ukázali naše místa....
Přišel sice okamžitě číšník a přinesl nám jídelní lístky a zapsal si objednávky pití, ale tím to také haslo. Všichni žízniví a hladoví jsme tam půl hodiny seděli, než se dostavil znovu s otázkou zda máme vybráno. Měli jsme, ale pusou slepenou suchem jsme pomalu ze sebe nemohli vypravit jediné slovo. Přijal naší objednávku a zase se nic nedělo. Po dobré třičtvrtě hodině a trojnásobném připomínání se, nám konečně přistálo vytoužené pivo na stole. Černé, dobré a perfektně vychlazené, ani málo ani moc. Samozřejmě do nás všech zajelo pomalu na jeden lok. A situace se opakovala. Objednávka a zase třičtvrtěhodina čekání. Situace kdy je jídlo na stole dřív než vám jsou schopni donést natočená tři piva mi nepřipadá až tak normální....Další malá nepříjemnost byla při objednávání, kdy číšník ani nevěděl co je vlastně v nabídce protože když jsem ho požádala, jestli bych místo bramborového salátu mohla dostat zelené fazolky které měli v nabídce u jiného jídla se velice podivil že vůbec mají nějaké fazolky. Nejsem hnidopich, ale myslím že to nebyl zas tak úplně nesmyslný požadavek, již několikrát jsem si takto bez problémů objednala něco co přímo u mého vybraného jídla nebylo.
Nakonec jsem na vysvětlování rezignovala a nechala si přinést bramborový salát. Byl sice dobrý, ale ty fazolky bych měla raději.
Jestli si nás tímhle způsobem vychutnávali za to, že se dcery přítel dovolil ohradit vůči jejich chování, nevím, ale při pozorování jak to odsejpalo u jiných stolů nám to tak silně připadalo. A takových malých i větších mínusů bylo víc. Nazývat karbanátek grilovaný na ohni steak, za tři hodiny stihnout vypít jen dvě piva a ještě s několikerým připomínáním, pak vám najednou přinesou ta která jste si vůbec neobjednali....
Možná stále ještě vychytávají mouchy, možná sami jsou zaskočení zájmem, možná že svoji roli sehrává i to, že personál se skládá z lidí, kteří s pohostinstvím nemají vůbec žádné zkušenosti, nevím. Ale jsou to docela věci, které se nasčítají a ve finále vám další návštěvu vcelku znechutí.
Takže ne všechno co je krásné je i účelné a fungující, a možná že méně je někdy více....
Varna piva, foceno je telefonem, protože foťák by mi neprošel, takže se tam nevešla celá...
Děvčata zkoumají kde se stala chyba a kdo si nezapsal naší rezervaci....a stále tvrdila, že se žádná nedělala...bylo mi v tu chvíli líto ne jich, ale dceřina přítele, který se tak těšil na to jak nás překvapí.
Tuhle krásu jsem tam na stromech musela s bolavým srdcem nechat. Bylo jich spousta a tak jsem vzala domů alespoň košík. Bohužel jak neměly ze začátku sluníčko a vláhu se na nich podepsalo tím, že byly malé a s nástupem deště začaly praskat jak o závod. Tak se alespoň kosáci a jiní zpěváčci pomějou....teď už je na plechu bublaninka 
.
