Když přijela za mnou dcera na chatu, neměla po cestě zrovna dobrou náladu. To už pak raději vyklízím pole a jdu si zalést k sobě do pokoje buď s knihou nebo ntasem a čekám až se sama vyvzteká a přijde za mnou. Takže když přišla domluvily jsme si program na další dny. Chtěla hlavně jet za babiškou a dědou, hlavně kvůli tomu přijela a tak jsme ve čtvrtek vyrazily. Koupily jsme v cukrárně pár těch jejich božských zákusků a za to jsme u babičky na oplátku dostaly k obědu vynikající jahodové knedlíky. No a aby se ty kalorie nějak zase vyhnaly s těla, zašly jsme se pocourat po OC Nový Smíchov. Prošlo pár úpravami, hlavně středová "loď" kde dřív byly vzrostlé fíkusy Benjamína a okolo nich odpočívadla. Teď tam jsou dva ohromé sloupy od podlahy až po střechu které jsou dokola osázené pokojovkami. A samozřejmě nová odpočivná místa.
U této kytky se na chvilku zastavím. Jmenuje se Marantha a její zajímavostí je to, že její listy se na noc vzpřimují a zavíjejí. Má mnoho podob a "dekorů" na listech. Zrovna tato odrůda posloužila kdysi filmařům pro tajemnou rostlinu BORORO, ve sci-fi filmu AKCE BORORO. Tak pamětníkům to asi něco řekne, mladším ročníkům už ne....
Couraly jsem se po různých obchodech různých značek, já prohlížela a dcera nakupovala. Tedy také bych ráda něco na sebe nového hodila, o tom žádná, jen jsem jaksi bohužel dorostla do velikosti a tvarů, které mne v těchto obchodech absolutně diskriminují.... Vše je ve velikosti na postavy o dvacet centimetrů menší a dvacet kilo lehčí.
Za to dcera si nakoupila na léto spoustu krásných triček. Jo, a letos v létě hurá do všech možných neónových barev, a to i starší ročníky, nebojte se, barvičky jsou pěkné. A pokud někdo chce dotáhnout outfit do dokonalosti tak může mít v neonové barevnosti boty, ponožky, hodinky i pouzdra na brýle. Já si svou touhu vybila alespoň tím, že jsem si koupila krásně barevné náušnice s pírek.
A jak jsme chodily a bloumaly tak jsem si říkala jak už se lidé nedokáží bavit moc jinak, než v těchto centrech....
Bylo tu dost plno....ale možná tahle holčina se zas tak nebavila, nebo že by jí maminka nekoupila to co chtěla?
Nohy bolely, byla jsem trochu i naštvaná a tak jsem zavelela k odchodu. Ale nabila jsem se paradoxně i novou energií. Prostě ten rumrajch je šálek mého čaje 
Tam často parkuji, protože mám vedle kamaráda.
OdpovědětVymazatTyhle nákupní centra mám docela ráda. Ne že bych byla šopoholik, na to nemám bohužel finance, ale je to pěkné vzdušné prostředí, příjemné na pohled, prosvětlené, dá se tam i posedět, malé otevřené restauračky, kde se dá koupit jídlo a pití a navíc záchody zadara, které jsou dokonce čisté. To je myslím souhrn toho pozitivního - podle mě jsou taková nákupní centra docela šťastné řešení a myslím, že je to dobrá alternativa...
OdpovědětVymazat[2]: Ale já taky ráda zajdu a pokochám se a pocourám, jen s penězma jsme na tom stejně, taky nikdy nic moc u sebe nemám. A co se týče prostředí tak to je opravdu příjemné, ty kavárničky jsou roztomilé a dobře se tam odpočívá Jen mi trochu vadí ta mánie trávit tam víkendy místo toho aby lidé jeli s dětma někam do přírody. Stejně jsou většinou na kraji měst takže to je prašť jako uhoď. Jen ta příroda těm dětem dá víc než to OC....
OdpovědětVymazat