Co uvízlo v siti Sítí.....Dalí

Pro mne je jméno Salvator Dalí spojeno s extravagantním a kontroverzním malířem a výtvarníkem jehož tenké dlouhé kníry vytočené nahoru zná jistě každý. Méně již, přiznávám, znám jeho dílo, snad jen návrh pohovky ve tvaru smyslných rudých rtů, či z různých artefaktů poskládaný portrét americké předválečné filmové hvězdy Mae West. O to víc mne překvapily tyto jemné a snové obrázky, které mi přišly na mejl....

Velké hlasy.....Vangelis

Dnes zase z jiného soudku. Ráda poslouchám písničky nejen zpívané ale i skladby instrumentální a jedním s těch kteří to opravdu umí je dnešní Velký hlas VANGELIS vlastním jménem EVANGELOS ODYSSEAS PAPATHANASSIOU . (*29.3. 1943 v Řecku)

Patří k průkopníkům elektronického popu ale jeho tvorba zasahuje do více hudebních stylů.

Začátkem 60.let ještě byl členem řecké hudební skupiny The Formix, ale v roce 1968 odešel do Francie a v Paříži založil spolu s DEMISEM ROUSSOSEM a LOUKASEM SIDERASEM skupinu Aphrodite's Child. V roce 1972 se skupina rozpadla ale Vangelis dál s Roussosem spolupracoval.

Svou sólovou kariéru začal hudbou k filmům a spoluprací se zpěvákem JONEM ANDERSONEM s The Police. Z Paříže se přesunul do Londýna kde si založil své vlastní nahrávací studio NEMO kde nahrál své první známé album Heaven and Hell. V roce 1982 získal Oscara za hudbu k filmu Chariots of Fire (Ohnivé vozy).

V témže roce ve spolupráci s Ridley Scottem složil hudbu ke kultovními sci-fi filmu BLADE RUNNER s Harrisonem Fordem v hlavní roli. Na úspěšnou spolupráci s tímto režisérem navázal roku 1992 snad nejznámějším jeho soundtrackem CONQUEST OF PARADISE (1492: Dobytí ráje). V roce 1995 vydává album EL GRECO z jehož výtěžku za prodej se měl koupit portét stejnojmenného malíře do galerie v Pradu, ten samý rok vychází i album VOICES (Hlasy) jehož stejnojmenná titulní skladba zaznamenala velký komerční úspěch a zazněla i na zimní olympiádě. Jeho skladby zazněly také i na zahajovacích ceremoniálech olympiád v Athénách a Pekingu. Roku 2001 vychází MYTHODEA jako doprovodná hudba k vesmírným misím NASA.

V roce 2004 složil hudbu ke snímku Olivera Stonea ALEXANDR a v roce 2008 složil první tři písně j polskému filmu S'WIADECTWO.

Celkově vydal 19 studiových alb, 6 alb ve spolupráci s Jonem Andersonem, 11 kompilací, 2 limitované edice a napsal hudbu k dvacítce filmů......

Alespoň vím, že to nedělám nadarmo ......

Pokud jsem si někdy říkala, jestli to moje žvatlání na blogu k něčemu je a měla jsem nějaké pochybnosti o tom zda to někomu něco přinese, tak dnes jsem se přesvědčila, že to nebude snad až tak na nic. Při každodenní kontrole e-mailové pošty na mne čekal moc milý mejlík. Psal mi v něm jeden pán, že náhodou na můj blog na netu narazil a že se mu moc líbilo povídání o mém dědečkovi. A proč? No, protože on je to velký fanda a sběratel historických vozů a vozů Hispano Suiza a všeho co se této značky týká.

A právě v tomto článku jsem se zmínila o tom, že můj dědeček pracoval v továrně Škoda, kde se tyto automobily vyráběly a jeho funkcí, či zaměstnáním byl kurýr. A jako takový je rozvážel po Evropě těm kteří si tato luxusní auta objednali. Povětšině to byli buď státníci nebo králové či jinak vysoko postavené osoby. Požádal mne jestli nemám nějaké materiály či fotografie.

Případně jestli by nemohl s dědečkem promluvit o jeho cestách. Moc mne zamrzelo, když jsem mu musela říct, že já nic nemám, ale že se poptám mojí maminky a navíc že můj dědeček je už mnoho desítek let po smrti.

Na oplátku jsem ho já poprosila o nějaké fotky abych jimi onen článek doplnila. Ale pak mne napadlo, že by to mohl být i článeček samostatný v kterém bych vám mohla ona krásná auta vlastně ukázat, protože ani já jsem nemohla při jeho psaní žádnou fotkou tuto značku prezentovat....

Takže vás zvu na malý výlet do časů dávno minulých kdy se tyto vozy u nás vyráběly.

Toto jsou automobily které se vyráběly u nás, v plzeňské Škodovce. To je typ vozu s karoserií Landaulet s kterým jezdil dost často můj dědeček.

Vůz pana presidenta Masaryka i se svým majitelem....

A ještě jednou vůz T.G.M

Trochu jiná úprava HS a její luxusně vyvedený interiér. A malá reklama karosárně Brožík v Plzni....

A ještě dva vozy vyrobené ve Francii....ten první je opravdu ta první vyrobená HS ve francouzském Bois-Colombes s karoserií Torpedo.

Závodní HS za volantem Louis Massuger, šéf automobilního oddělení.

V Plzeňské Škodovce se licenčně vyrobila přesná stovka vozů a do dnešních dnů se jich zachovalo pouze sedm....

Velké poděkování panu Ivo Smutnému z Musea Autavia za fotky i za komentáře k nim.

Pro Aranel....

Milá Aranel (Lydko) když jsem dostala toto ocenění já, přemýšlela jsem komu že ho předám, protože všechny blogy které mne zajímají a líbí se mi už jej dostali, a pak mi došlo že ten tvůj patří k jedněm z nejlepších (což ukazují již obdržená ocenění) a tak ho ode mne přijmi k narozkám tvého blogu, kam si moc ráda chodím počíst a hlavně si prohlídnout tvé výborné dokumentární nebo cestovní fotky....

Pozdvižení na vsi.....

Nestává se každý den, aby vám kousek za domem přistál uprostřed vesnice na silnici vrtulník. Ale pokud si u vás nějaký důchodce usmyslí vlést v mínus sedmi na střechu, buďte si jistí že ho tam máte za chvíli taky... A to přesně se u nás stalo. Nevím co toho pána posedlo že na střechu vlezl, nicméně to dopadlo tak jak dopadlo. Navíc tady od rána popadává více či méně sníh a tak sešup ze střechy byl zřejmě hodně rychlý. Výsledek? Dva velké hasičské vozy, jedno auto z doktorem, jedna RZeta a ve finále onen vrtulník a již zmíněné pozdvižení na vsi. Přiznávám bez mučení že když jsem viděla jak nám ten vrtulník líže komín lyžinami také jsem nevydržela a vyšla se podívat co se děje. A tentokrát "reportérský" instink zafungoval, vzala jsem foťák a vyrazila. Takový vrtulník uprostřed jediné křižovatky která tu je za to stojí. A že se mu podařilo přistání i odlet mezi různými dráty tak za to před pilotem smekám.... při tom měl uvolněné a připravené hasičské hřiště, kde už jednou vrtulník při zásahu přistál. A mimochodem místní dobrovolní hasiči dostali od záchranářů velkou pochvalu za to, jak dobře mají to své hřiště připravené a jak se jim tam pěkně přistálo a hned ho zanesli do mapy míst v kraji, kde má možnost vrtulník přistát a ke kterému má RZeta vynikající přístup...Musím říct, že i když ten vrtulník není moc velký, když startoval tak i do vzdálenosti nějakých třicet metrů od něj pěkně foukalo a o kousek mne to šouplo dozadu. Vždyť při přistání se od něj vznášel pěkný oblak sněhu a cítila jsem ho na obličeji až u nás na zahradě a to byl mezi námi jeden rodinný domek.

Ten bílý domek na pravo je ono inkriminované místo.....

Záchranář stojící tu v naprostém klidu s rukama v kapsách je ten pilot šikulka, který to tak perfektně zvládl....

Pacient naložen a odlétá se do Hradce na traumačku....

Nevím co ho k tomu výletu přimělo, pána znám a připadal mi vcelku rozumný.....

Výstavy, vystavování a tituly....

Při psaní o letošní výstavě mě došla jedna věc. Že vlastně většina z vás, i když se vyjímky najdou, vlastně nemá vůbec potuchy o tom jak to vlastně na výstavách chodí, co znamenají ty zvláštní šifry a zkratky a jaké vlastně jsou tituly.....ani já jsem ještě před pár lety nevěděla nic a když mi kamarád nadšeně vykládal co všechno dostal za ocenění na výstavě tak jsem mu vždy říkala ať na mne mluví česky....A tak jsem se rozhodla to napravit a uvést vás trochu do obrazu.

Takže to vezmeme od začátku.

Psi se vystavují v tzv. kruzích, každý kruh má svoje číslo a přiděleného rozhodčího. V jednom kruhu se může vystavovat a také vystavuje víc psích ras, ale vždy jen v jedné FCI skupině. Těch skupin je deset a teriéři patří do skupiny FCI III. Dále jsou psi rozdělení do tříd a podle pohlaví. Tzn. že se posuzují samostatně psi a fenky. Tříd je osm a tak se vystavuje třída štěňat, třída dorostu, třída mladých, mezitřída, třída otevřená, třída pracovní, třída šampionů, veteránů a poslední je tzv.vystavování mimo konkurenci. Do prvních čtyř tříd se psi rozdělují podle věku stejně tak do třídy veteránů. Ve třídě otevřené se mohou vystavovat jak psi kteří nemají žádný šampionát tak i ti kteří jej už mají, ale majiteli přijde výhodnější psa v této třídě vystavit. Ve třídě pracovní se vystavují psi s loveckými či záchranářskými zkouškami.

Vystavování tzv. mimo konkurenci znamená, že sice rozhodčí psa posoudí, ale již mu nezadává žádné čekatelství na titul i když pes třídu vyhraje. Do veteránů nastupují psi od věku osmi let a nejsou zde vyjímkou ani psi třináctiletí v perfektní kondici.

Třídy jsou stejné jak pro psy tak pro fenky. Dopoledne chodí psi o umístění a tituly, odpoledne pak vítězové jednotlivých tříd chodí v závěrečných soutěžích.

A teď k oceněním která je možné získat v kruhu a těm zvláštním zkratkám čekatelství. Do posudku píše rozhodčí umístění v podobě V1,2,3,4....znamená to Výborný a místo. Ale také může zadat VD což je velmi dobrý, D jako do dobrý, dostatečný, vyloučen a neposouzen. Štěňata, dorost a mladí dostávají ocenění VN jako velmi nadějný nebo N jako nadějný a opět číslo.

Psi ve třídě mladých pokud dostanou V1 mohou dostat CAJC což je čekatelství na Českého junioršampiona krásy. Dále dostávají ještě ocenění BOJ, což je Nejlepší mladý plemene. O toto ocenění již chodí psi i fenky dohromady. Jak CAJC, tak BOJ je opravňují k účasti v odpoledních soutěžích.

Psi a feny vystavovaní od mezitřídy mohou dostat CAC ČR pokud získají umístění V1. Pokud ale rozhodčí zadá i V2 může dotyčný pes dostat Res. CAC ČR, což je tzv. rezervní CAC.

Dalším čekatelstvím je CACIB a Res. CACIB ty se udělují jen na mezinárodních výstavách opět při hodnocení V1 respektive V2 a znamenají čekatelství na mezinárodní šampionát krásy.

Pak je tu CAC ČMKU to je čekatelství na šampiona Českomoravské kynologické unie a to získává automaticky pes nebo fena který obdržel CACIB nebo titul Národní vítěz.

Veteráni získávají BOV čili nejlepší veterán plemene. A nakonec je BOB jde o nejlepšího psa nebo fenu plemene. O tento titul soutěží Nejlepší mladý pes (fena), pes nebo fena kteří obdrželi CACIB a Nejlepší veteráni a opět jdou všichni pohromadě.

Na mezinárodní výstavě tak může pes nebo fena od mezitřídy tedy dostat CAC, CACIB a BOB případně BOJ a BOV.

Na odpoledních závěrečných soutěžích do kterých postupují psi všech plemen kteří dostali BOB případně BOJ nebo BOV se soutěží o nejlepšího veterána ze všech takto oceněných psů, pak Juniorský vítěz skupiny FCI, Vítěz skupiny FCI, Juniorský vítěz výstavy a Vítěz výstavy. Pokud je výstava dvoudenní, může se ještě vyhlašovat vítěz dne a ten pak nastupuje do soutěže o Vítěze výstavy.

Jak jsem se již zmínila některá ocenění se získávají jen na mezinárodních výstavách (CACIB) jiná na výstavách Národních ( CAC a NV- Národní vítěz) Krajských (VT- Vítěz třídy, KV- Krajský vítěz) Speciálních ( CAC a Vítěz speciální výstavy) a Klubových (někdy CAC a CC což je čekatelství na Klubového šampiona krásy).

A nakonec tituly. U nás je možné získat tituly Český junior ŠAMPION, ČESKÝ ŠAMPION, ČESKÝ VETERÁN ŠAMPION, ČESKÝ GRANDŠAMPION a ŠAMPION ČMKU. Dál je INTERŠAMPION a šampionáty různých zemí. K získání toho daného šampionátu je třeba nasbírat v určitém časovém úseku (rok a den) určitý počet CACů, CACIBů případně Res.CACů a Res. CACIBů.

Na junior šampiona to je buď třikrát CAJC, nebo dvakrát CAJC a jednou CAC.

Na českého šampiona to je čtyřikrát CAC z toho dvakrát z mezinárodní výstavy zbylé dva mohou být z NV, speciální či klubové výstavy. Pokud se stane, že pes obdrží Res. CAC a pes který dostal CAC již má titul šampiona přiznán, může se použít tento rezervní CAC (od toho to vlastně je rezervní) k nárokování titulu.

Na veteránšampiona to jsou tři CACe ve třídě veteránů z toho minimálně jedenkrát z MV. Na grandšampiona to samé a na šampiona ČMKU to jsou čtyři CACe z toho minimálně dva z MV.

A pak na Interšampiona je nutno získat určitý počet CACIBů či Res. CACIBů podle plemene. U dandíků to jsou čtyři a z toho tři musí být ze zahraničních výstav a jeden od nás z MV.

Tolik k orientaci v základních výstavních pravidlech. Snad to bude pro vás neznalé dostatečně srozumitelné a až příště napíšu co jsme dostali tak budete v obraze a budete vědět jak jsme byli nebo nebyli dobří....

Brno naposledy....už definitivně

Definitivně uzavírám kapitolu brněnské výstavy fotkami, které mi ještě dneska došly od Roba. Omlouvám se, že poněkud narcisisticky tam straším i já, ale nějak to nejde oddělit, Bobeš na jednu stranu a já do pryč....snad to zkousnete když tam jsou i jiní dandíci .

Bodypainting podruhé.....

Několik dalších mistrovských ukázek malování na tělo. Teď nevím, jestli zařadit tuto činnost do umění vizážistického, neboť jím změní modelkám hodně vizáž, či módního návrhářství ale bez použití látek nebo malířství. Dalo by se říct: Od každého kousek....

Velké hlasy.....Čechomor

Pro jednou zase zabrousím do našich hudebních vod mých oblíbených zpěváků a skupin. Dnes je to skupina, která se řadí do ranku Etno music. I když to etno je naše národní či vlastní produkce jemu přizpůsobená. Skupinu založili v roce 1988 dva svitavští rodáci František Černý a Jiří Břenek pod názvem I.Českomoravská nezávislá hudební společnost. Na konci roku 1990 vychází první CD Dověcnosti, v roce 94 se začíná éra elektrické podoby nástrojů a navíc do skupiny přichází Radek Pavlík a houslový mág Karel Holas z Českého srdce. V roce 1997 se ustálilo základní složení kapely v podobě František Černý, Karel Holas, Radek Pobořil a Michal Pavlík a jako bubeník Martin Rychta, kterého v roce 2000 vystřídal Radek Klučka. Zároveň od tohoto roku kdy vyšla třetí deska nazvaná Čechomor i pod tímto jménem kapela vystupuje. Základ kapely zůstává pevný, jen na postech bubeníka se střídají různí muzikanti.....

Během společného turné s Jarkem Nohavicou vznikl i film Rok ďábla režiséra Petra Zelenky.

Nejúspěšnějším albem Čechomoru se stává album Proměny nahrané s Collegiem českých filharmoniků a produkované, aranžované a dirigované hudebním skladatelem, zpěvákem, punkerem Jazem Colemanem za které kapela získává multiplatinovou desku. Koncertují nejen u nás ale i v Polsku, Anglii, USA, Maďarsku a Belgii. A nahrávají další desky ale i hudbu k několika filmům.

A Brno naposledy, živě....

A nakonec atmosféra výstavy live....

Amoje premiéra.....a asi i derniéra v pokusu o předvedení i jiného plemene

A jak to má vypadat správně....

Tolik můj sobotně nedělní archív. Měla bych ještě dostat fotky od Roba, který mi v neděli také fotil tak jestli dorazí podělím se.....

Noví psí kamarádi....

Abych neměla za kamarády jen dandíky, přibrala jsem ke svým psím známostem také plemeno, které není u nás už skoro vůbec známé a když tak opravdu jen u fajnšmekrů chrtařů. Je to Španělský galgo neboli Galgo Espańol. Pes vytrvalostní, ne sprinter. I když odpich tedy mají.... Jo a těm kterým by se mohlo zdát že jsou ti chudáci týraní hladem tak nee, tak má vypadat správný galgo . Jak je na fotkách vidět, jsou ve dvou varietách exteriéru, hladkosrstí a hrubosrstí. I když Rubbi je tak trochu vyjímka která by se dala nazvat dlouhosrstá hrubosrstá. Estrellka je tedy podstatně kratší srsti .V neděli jsem si s Gerem (to je ten bílý) střihla i premiéru co se týče předvádění.

Geronimo neboli Gero....

Estrella

A sobotní výsledek BOB....

Malý rychlokurz stavění chrta do výstavní pozice....

A tady už běháme v kruhu. Fotky nejsou až takové kvalitní, jsou pořízené z videa. Na stavění pak ani nedošlo. Vyhrál nováček dovežený do Čech...

Tady to je teprve nástup....

Akce!

Brzdit, je rozhodnuto!

Brněnská výstava obrazem....

V sobotu fotil můj syn, ale jelikož si nevzal svůj foťák, tak ten můj mu připadal no tak trochu podřadnější a tak těch fotek není tolik. A navíc nějak si ten můj digitál vůbec nerozumí s osvětlením v hale a tak většina fotek bylo dožluta jak kdyby všichni byli po žloutence....

Tady to je hemžení těch čtyř šampionů. Pejsek úplně v předu v sobotu vyhrál, ten stojící za jedničkou byl druhý, a ten poslední hořčičák skončil třetí. V neděli to bylo naopak...

Posuzování na stole....verdikt? Všechno perfektní, jen moc klenutý hřbet....

A to je už nedělní příprava....

To je nácvik postoje aby se narovnal opticky hřbet....

Začátky úspěšné výstavní kariéry bývají někdy těžké....sám voják v poli, v tomto případě kruhu....

Běžný frmol kolem kruhu....

Čeští, tedy domácí Čeští šampioni.... byl tam vlastně ještě jeden, ale ten šel pro jistotu v jiné třídě....a taky hořčičák. Je zvláštní jak se za ty čtyři a půl roku co se pohybuji po výstavách zěnilo barevné složení. Ze začátku to byl samý pepřák a jen tu a tam hořčičák. Teď je to naopak, převládají hořčiční jak psi, tak feny a zase pepřáci začínají být vyjímka.

No zatím to nevypadá na to, že by se měl Dezzi stát vítězem....

Natáhnout, natáhnout....to na mne gestikulovala Mirka naproti mě....Ať vypadá rovně! Stejný verdikt jak v sobotu, perfektní, jen moc klenutý hřbet. Na tom se shodlo Švédsko s Finskem jednotně.

Zde je posuzován důvod poprasku a protestů, italský šampion.