06 prosince 2016

Plnou parou do středověku ......



Když jsem viděla vycházet do bezmračné oblohy to krásné
sluníčko, došlo mi, že opět mám neskutečné štěstí, protože podruhé jedu
v tuto dobu do Rakous a podruhé budu mít štěstí na nádherný slunečný den.
Zvlášť když ty poslední zrovna nějak sluncem neoplývaly. A že tomu tak opravdu
bude, se ukázalo na naší první zastávce. Dneska musím začít trochou dějepisu,
tak doufám že mne za to nezatratíte Mrkající

Údolí Wachau je zapsáno na seznamu UNESCO, a městečko Dürstein s jeho
památkami patří mezi perly tohoto údolí. Leží na břehu Dunaje, mezi okolními vrchy
a ohromným množstvím vinic. Nad městem se vypíná zřícenina stejnojmenného hradu.
Takže teď trochu výlet do historie. Dürstein a jeho okolí patřilo rodu Kuenringů. Tento rod,
respektive jeho jedna členka významně zasáhla i do českých dějin.
Když si dvacetiletý český král Přemysl Otakar II. vzal za manželku o 35 let starší
Markétu Babenberskou, mezi jejími dvorními dámami byla jedna trochu zvláštní.
Jmenovala se Anežka (Agnes) z Kuenringu, ale neřeklo se jí jinak než Palceříček.
To proto, že v době, kdy nebylo žádnou zvláštností že měly ženy u dvora vlasy
dlouhé až pod kolena, ona chodila ostříhaná nakrátko.
Jedna pověst praví, že vévodkyně Markéta, která již v době sňatku nemohla
mít děti aby umlčela dvorské klepy o tom, že je Přemysl neplodný, vyhlásila
že vybere jednu ze svých dvorních dam do Přemyslova lože a že se do roka ukáže
jak to s jeho údajnou neplodností je. Opravdu se do roka Anežce a Přemyslovi
narodil syn Mikuláš, později známý jak Mikuláš I. Opavský, moravský markrabě.



Pravděpodobnější je, že se Přemysl do dívky zamiloval hned, nepatřil zrovna mezi věrné muže, jak jí uviděl
a když vévodkyně zjistila že Anežka, která byla její oblíbenkyní bojuje
s tím jestli být loajalní své paní a neurazit přitom krále, kterého milovala
k jejich vztahu sama svolila. Mezi ní a Přemyslem byl krásný vztah, ale spíš
vztah mezi matkou a synem než milenecký. Ze vztahu Anežky a Přemysla se
narodily ještě tři dcery a jeden syn. Přemysl který věděl že se od své manželky nikdy nedočká
dědice požádal nejprve o papežský dispens a uznání Mikuláše jako právoplatného
dědice. Papež sice levobočka uznal, ale nárok na trůn neměl. Na scénu
vstupuje dcera uherského krále Ladislava a vnučka uherského krále Bély
krásná Kunhuta. Přemysl se s Markétou rozvádí a bere si Kunhutu. Od té doby
není o Anežce už nikde žádná zmínka. Má se za to, že po rozvodu odešla se svou
paní. Z manželství s Kunhutou se narodil opravdu legitimní dědic českého trůnu,
český král Václav II. Přemysl ale umírá v bitvě proti Rudolfu Habsburskému na Moravském poli,
malého Václava vychovává Záviš s Falkenštejna, který se s královnu vdovou ožení,
a po otci ctižádostivý a bojovný Mikuláš Opavský zůstává od všeho odstaven.
V této době začíná i vzestup rodu Vítkovců, všech větví pánů z Růže. Postaví se
proti Václavovi, ten zajme svého otčíma a uvězní ho. Mikuláš Opavský je povolán
a objíždí se zajatým Falkenštejnem všechny vzbouřené členy rodu a před každým
hradem který je v jejich držení vyhlásí že Záviše popraví, pokud se nevzdají.
Záviš všechny vyzýval ať se o něj nestarají a ve svém odporu vydrží, ale
nikdo se nechtěl stát jeho vrahem. Až jeho bratr Vítek, který byl purkrabím na Hluboké
odmítl a Mikuláš nechal před hradem opravdu Záviše popravit. I když prý proti Václavovu
příkazu že se nesmí Závišovi nic stát.....


No ale to jsme se od Kuenringů dostali úplně jinam, takže jsme zpět v Dürsteinu,
na hradě který nechal postavit Hadmar I. z Kuenringu. A aby nebylo těch králů, kterým
tento rod vstoupil do života málo, tak dalším na řadě byl anglický král Richard Lví srdce.
I on byl pěkný ptáček a vykuk, a při křížové výpravě tak trochu podvedl své spolubojovníky,
vévodu Leopolda Babenberského a německého císaře Jindřicha VI. Štaufa a pobral
veškerou kořist z tohoto tažení sám. Když se vracel sám před svým vojskem zpět, v převlečení za poutníka
aby nebyl právě na územích obou pánů poznán, byl Hadmarem I. zajat a uvězněn na jeho hradě.
Prý ho prozradilo jeho panské chování, nádherné sedlo a hlavně prsten, takové by
nikdy žádný pacholek nemohl mít, pokud by po cestě nějakého pána nezabil a neobral.
Podmínkou jeho propuštění bylo, že zaplatí výkupné 150 000 marek ve stříbře, což byla
skoro celá kořist o kterou oba své spolubojovníky obral. Že to bylo ve své době opravdu kupa peněz
o tom svědčí i to, že za něj založil Leopold Vídeňské Nové město.


Král zde byl vězněn od prosince 1192 až do března 1193 a podle pověsti jej prý našel jeho
věrný trubadúr a přítel z dětství, který obcházel krajem a pod každým hradem
zpíval písničku kterou znali jen oni dva. Až teprve v Dürsteinu mu bylo z jednoho okna odpovězeno
Richardem. Neví se totiž přesně jestli byl Richard vězněný na hradě na skále,
pod hradem ve městě nebo na Nebenburgu. Nicméně ať tak či tak, hrad Dürstein se stal
romantickou památkou na doby středověkých rytířů, krásných dvorních dam a velkých lásek.


Výstup na samotný hrad je hodně strmý a po tom brzkém vstávání a dvouhodinové cestě
autobusem to bylo pěkná darda pro tělo a probuzení jak po ledové sprše.
Nahoru jsem vylezla zadejchaná, zpocená a polomrtvá, ale výhledy pak za to stály.
Ty uvidíte v dalším článku....












" Ukecaná " brána. Tady vám bylo řečeno vše z historie hradu. Ošem pouze německy
a anglicky... ale krásně to zahrálo středověký minstrel.


Spodní část hradu.


A jak vypadal hrad a městečko ve středověku, v době věznění krále Richarda


Dnešní článek byl nezvykle dlouhý, toho jsem si vědoma, ale doufám, že vám stálo za to celý jej přečíst
a podívat se na fotky. Snažila jsem se suchopárnou historii napsat trochu zajímavěji
a zábavněji..... jenže tohle místo a město prostě dýchá historií, dávnými věky a tak
se prostě neudržím abych se nerozkecala Mrkající







05 prosince 2016

Už je to tu zas ..... ÚNOR



Dnes pěkně pokračujeme
výběrem z únorových obrázků. Tenhle měsíc mi dal
tedy pěkně zabrat. Jelikož nebyl sníh, není žádný z obrázků
tím echt únorovým. Ostatně díky zvláštním zimám nezimám
posledních let to není poprvé. Navíc jsem ani moc fotit nechodila
a tak jsem musela vybrat jen z jedné fotoprocházky kdy jsem fotila
hlavně sušiny....







Wachau - ráj vína, kout Rakouska plný hradů, zámků a klášterů .....

V sobotu mne čekal výlet do jedné z nejúrodnější a nejromantičtější části
Dolních Rakous, do regionu Wachau kterým protéká Dunaj a který je
plný romantických zřícenin, hradů a klášterů. Do místa, které je
přímo perlou tohoto regionu, a to do městečka Dürstein, následně pak
do Schilternu a nakonec do Retzu. Byl to takový trochu netradiční předvánoční výlet,
protože nebyl přímo směrován na advetní trhy ale hlavní atrakcí byl běh Krampusů
v Retzu. A musím říct, že mi to vůbec nevadilo. Po příjemném, tedy alespoň pro mne,
adventním blázinci ve Vídni mi takovýhle poznávák přišel vhod. Jen můj parťák se trochu
změnil, protože místo dcery, s kterou jsem měla jet a která ochořela, byl se mnou synátor.

S ním to bylo zas trochu jiné, netáhlo ho to k žádnému nakupování, ale spíš
to s ním bylo o tom, podívat se bez řečí n

a památky, projít si to co bylo v plánu
bez toho že by hudral pokud něco nebylo podle jeho gusta. A hlavně neprskal, že nic
neviděl z čertí produkce (jemu výška velmi pomohla), já tedy viděla minimum a dcera by
neviděla ani to, a ta by nadávala jak špaček, protože to vlastně bylo to, proč jsme na
tenhle výlet měly zálusk.

Celou dobu jsme se pohybovali v Dolních Rakousích, zemi to zaslíbené vínu a vědění
soustředěnému v mnoha klášterech zcela netradičně stojících na vrcholcích zdejších)
kopců, romantických zřícenin a hradů. Dolní Rakousy jsou spolkovou zemí obklopující
Vídeň, která byla až do roku 1921 jeho součástí, až potom se stala samostatnou
spolkovou zemí. Do roku 1920 sem patřila i nynější česká území Západní Vitorazsko,
Valticko, a Dyjský trojúhelník. Halvním městem Dolního Rakouska je od roku 1986
Sankt Pölten neboli Svatý Hypolit. Celým regionem protéká řeka Dunaj jehož údolí
je velmi úrodné a velmi krásné .....

Jelikož jsme vyráželi ve zcela nekřesťanskou hodinu, a to ve čtyři ráno,
východ slunce nás zastihl kousek za Znojmem, vlastně už za hranicemi. Fotila jsem trochu
zase při jízdě a tak prosím omluvte kvalitu ....







Klášter Göttweig, který stejně jak klášter v Melku, stojí vysoko nad městem.
A pokud se vám zdá jméno Melk povědomé, tak vězte, že je to ten samý klášter
ve kterém se odehrává úžasný román Umberta Eca Jméno růže.


Příští zastavení a zároveň totální probuzení nás čekalo při výstupu na hrad Dürstein. A čím se tento
hrad ve středověku patřící rodu Kuenringů proslavil? Víte to? jestli ano, těším se na vaše odpovědi....

01 prosince 2016

Dvanácté kolo a jedenácté vyhlášení ....



Je tu první den posledního měsíce roku, a taky definitivně
poslední kolo dvouletého projektu, kde jsem se snažila ve spolupráci s jinými blogery představovat
zajímavé sakrální stavby z celé naší republiky, tak jak jsme je
kdo kde zachytili na fotkách. Prošlo zde za ty dva roky spousty odkazů na
zajímavé a krásné kostely, kaple, boží muka ale i na celé
poutní areály. Vystřídalo se i dost přispěvatelů, dokonce i takoví, kteří
svůj vlastní blog nemají ale i oni chtěli svými fotkami přispět.
V poslední době ale už nebyl takový zájem, takže bylo i velmi
málo příspěvků a tak jsem se rozhodla třetí ročník již nepořádat.

A kdo vyhrál? Někdo, kdo se přidal až letos, někdy v půlce projektu
ale byl se svými příspěvky hned vítězem několika kol. A není divu, protože to
byly příspěvky vypilované do posledního detailu, skvěle nafocené s
detailními údaji o dané stavbě. Takže kdo vyhrál jedenácté kolo? ....

(SignoraA)
5 hlasů

Velká gratulace !

Já si do posledního kola připravila takový pelmel několika kostelů, které sice mám
nějak nafocené, nicméně je to obrázků málo na to, aby se z nich udělal článek o jednotlivých
stavbách.

Jako první se představí novorenesanční bazilika sv. Václava na náměstí 14. října
v Praze na Smíchově. Vystavěna byla v letech 1881 - 1885.
Přestože tam bylo upozornění na zákaz focení, neodolala jsem a vnitřek přes mříž vyfotila,
čímž jsem si vysloužila velice káravý pohled mladé ženy, která se tam u bočního
oltáře ve vchodu modlila. No jo, jak mne postavíte před nějaký takový zákaz,
já ho hned poruším...





V uličkách za Hradčanským náměstím se skrývá druhý z představovaných kostelů, a to
Vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého. V roce 1720 zahájily Voršilky, kterým pozemek patřil
jeho výstavbu. Kostel je první prací barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera.






O něco dál, v areálu Kapucínského kláštera který stojí na dolním konci Loretánského náměstí
se nachází kostel Panny Marie Andělské. Jedná se o klasický kapucínský kostel, s jednoduchou
fasádou bez ozdob a malou věžičkou. Byl postaven v roce 1600, stejně jako celý areál kostela.
S nedalekou Loretou je propojen podzemní chodbou. Po pruském bombardování Prahy v roce 1757
zůstaly v jeho zdech dělové koule. Je známý svým betlémem z 40 soch v životní velikosti.









Poslední kostelem v tomto pelmelu je kostel sv. Anny v Lanškrouně. Barokní kostel
původně hřbitovní patří k nejzajímavějším památkám Lanškrouna. Byl postaven v letech 1700 - 1705.
Bohužel k tomuto kostelu jsem se nedostala, protože brána byla už zamčená a tak jsem musela fotit
jen kolem zdi a hlavně z druhé strany silnice.













30 listopadu 2016

Tak nám začal advent paní Müllerová ....




..... a s adventem dostali restauratéři a hoteliéři,
jako první v řadě podnikatelů a živnostníků, dárek od pana Hrabiše.
EET. Od té si slibuje ministr Hrabiš, že vymýtí podvody s DPH. A obratem ruky
vysvětloval, že to nepřidá nikomu z nich ani o chlup práce navíc. No, myslím, že
se velice mýlil. Od začátku listopadu jede zkušební provoz a tak i restaurace a
penzion kde mám tu svou brigádu zkouší a ladí a zasekává se a zase zkouší a zase ladí
a zase se zasekává....

Firmy které se zabývají prodejem pokladen vytušily velké zisky z prodeje ale
už nezajistili dostatečný počet vyškolených pracovníků kteří by se při problémech dali povolat.
Tedy, oni se povolat dají, nicméně jsou tak zaneprázdnění, že to trvá nějaký čas
než se dostaví. Navíc majitel firmy od které máme tu "naší" tomu nerozumí
ani za mák a jeho zásahy a rady a porady jsou opravdu na "vysoké" úrovni. Takže
spíš se bez nich obejdeme.

Navíc ani jeden z programů kterými tytzo pokladny oplývají neumí základní věc. Když je
u stolu víc lidí, neumí to vytvořit jednotlivé účty pro jednoho každého hosta. Aby člověk
nemusel dát psát každému hostu lístek s útratou.
Což by tedy člověk tak nějak předpokládal že by mohlo jít. Pro zjednodušení plateb. Neumí a
žádné zjednodušení se nekoná. Dřív jsem měla sečtenou a zaplacenou útratu u stolu během
pěti minut. S EET mi musí říct hosté že chtějí platit tak půl hodiny předem, abych jim
mohla rozpočítat útratu z jednoho zadávaného účtu, popřesunovat a vytisknout účtenku.
Zrychlení tedy absolutně žádné, naopak se prodlouží čas kdy hosté čekají na zaplacení
a spousty práce navíc. A stejně si člověk musí psát jednotlivé účtenky stejně jako před EET.

A nemluvím o inventuře, když se do zásob musí veškerý alkohol zadávat v počtu panáků!
místo aby si prostě napsal kolik lahví čeho na skladě je. Takže jsem včera musela pěkně
přelévat načaté lahve do odměrky a pak napsat kolik obsahují ml alkoholu, aby
to dnes mohla kolegyně rozpočítat na počet panáků a zadat do skladu. Jen doufám,
že si to už samo automaticky bude odepisovat ..... o věčném zasekávání programu při
práci nebo po uzávěrce ani nemluvě. Zatím to šlo, nemuselo se nic nikam posílat,
ale od zítřka se jede na ostro a zrovna jako na potvoru mám službu. A to ještě
čekám jestli to nedopadne jak se slavným programem na registraci aut, který
po hodině provozu totálně zkolaboval! Možná by se pak začalo uvažovat o tom,
že se tahle nesmyslná věc zruší !!!

Ach jo, asi půjdu velebnosti blejt!


29 listopadu 2016

Setkání po dlouhé době ....




Potkat tě po tak dlouhé době, to je jak sen.
Moci tě líbat a hladit, i když občas jen ....
už nepláču když odcházíš do tmy ven,
ani nejsem smutná celý další den.....

Vidět tě po tak dlouhé době je pro mne překvapení,
jen těžko skrývám velké rozechvění, touhou
rozpálená čekám na tvůj signál, jsem tu, a venku čekám.....

Slyšet tě po tak dlouhé době, vnímat tvůj hlas,
jenž naplní mne tichem ....
Držet tvou hlavu, hladit tvůj vlas když skláníš se nad mým klínem,
je najednou pryč ten dlouhý čas co dělil nás ....

Je nádherné po tak dlouhém čase opět splynout,
a poučena věkem, už nemuset z rozloučení bolestí hynout....
Je krásné umět si po tak dlouhé době vychutnat polibky tvé
jimiž přivádíš mne do ráje .....
A v duchu si říkat "Čase, běž do háje!"


28 listopadu 2016

Už je to tu zas .....



Než se člověk stačí pořádně rozkoukat, než řekne
jedna, dva, tři, už je tu zase čas na výběr blogového kalendáře.
A začíná to být čím dál tím větší problém, protože zjišťuji, že fotím
méně a navíc dělám už výběr fotek které opravdu za něco stojí a tak se
mi stane, že za daný měsíc, mám ponecháno tak akorát pět fotek.
A to je pak hodně těžké dát kalendář dohrmady. Nebo je daný
měsíc zase počasí takové, že ani není poznat co že to je za měsíc, což
se mi stalo třeba u února. No, co se budu dál vykecávat, něco jsem nakonec
řeci jen vybrala a tak zase budete mít možnost opět si vybírat na co se
chcete celý měsíc dívat po tom, co na blog přijdete na návštěvu .....


LEDEN















24 listopadu 2016

Začínáme hlasovat po jedenácté ....




Ufff, to jsem si oddechla. Neboť do nedávna jsem si myslela, že
v tomhle kole zůstanu se svým příspěvkem osamocená. Pak ale naštěstí Patrik
přihlásil svůj příspěvek a po něm tak učinila i SignoraA. A tak tu máme
krásné, celé tři příspěvky!

(VendyW)

(Frypat)

(SignoraA)

Tak a můžete zase hlasovat. Myslím, že je zas zajímavá nabídka....,

23 listopadu 2016

Nejbzučivější ......






Dnes byť by mělo být správně beze slov, udělám výjimku. Párkrát se v komentech
pod mými fotkami objevil takový, kde se psalo Tak tohle bych bral(a) i jako obraz
na zeď. Takže i tohle teď bude možné. Ozval se mi majitel eshopu s fotoobrazy
a nabídl mi spolupráci. Jde o fotoobrazy z autorských fotografií z jejichž prodeje
jde autorovi provize. Nejdřív jsem byla, stejně jako v případě oné bohužel
neuskutečněné nabídky od české pobočky firmy Luis Vuitton ohledně vánočních
ozdob pro zaměstnance, přesvědčená že se jedná o nějaký vtip, ale pak jsem si
řekla že za odpověď nic nedám a optala se o co jde. A ono to opravdu bylo myšleno
vážně. Takže teď čekám ještě na nějaká upřesnění ke smlouvě a pak děj se vůle boží.
Tedy spíš snad se najde někdo kdo si to koupí .....