Potkat tě po tak dlouhé době, to je jak sen.
Moci tě líbat a hladit, i když občas jen ....
už nepláču když odcházíš do tmy ven,
ani nejsem smutná celý další den.....
Vidět tě po tak dlouhé době je pro mne překvapení,
jen těžko skrývám velké rozechvění, touhou
rozpálená čekám na tvůj signál, jsem tu, a venku čekám.....
Slyšet tě po tak dlouhé době, vnímat tvůj hlas,
jenž naplní mne tichem ....
Držet tvou hlavu, hladit tvůj vlas když skláníš se nad mým klínem,
je najednou pryč ten dlouhý čas co dělil nás ....
Je nádherné po tak dlouhém čase opět splynout,
a poučena věkem, už nemuset z rozloučení bolestí hynout....
Je krásné umět si po tak dlouhé době vychutnat polibky tvé
jimiž přivádíš mne do ráje .....
A v duchu si říkat "Čase, běž do háje!"
Nádhera, nádhera, nádhera!!!
OdpovědětVymazatJe to pouze sen, či realita?
OdpovědětVymazatMoc krásný!
OdpovědětVymazatCo na to říci, krásné, výstižné a pravdivé-
OdpovědětVymazat[4]: Co myslíš ? Někdy má dost bujnou fantazii a sny
OdpovědětVymazat[3]: Díky
OdpovědětVymazatKrásné verše..:).
OdpovědětVymazatDokonalé verše, mohla bys básnit častěji
OdpovědětVymazat[10]: Kdysi tomu tak bylo, teď si vzala moje Múza dlouhodobé volno a přijde se jen velmi sporadicky ukázat.
OdpovědětVymazatNěkteré chvíle by neměly končit.
OdpovědětVymazat[12]: Možná ne, ale zas by jim chybělo to kouzlo a svátečnost, staly by se zas dřív nebo později jen rutinou.....
OdpovědětVymazat