08 února 2015

Kostel sv. Bartoloměje v Rakovníku



Dnešní příspěvek o rakovnickém kostele je prvním z hostovacích v tomto kole.
Fotky mi zas poslal můj skorobráška a kostel je opravdu hodně zajímavý.
O historii kostela jsem čerpala ze stránek rakovnické farnosti.

Chrám sv. Bartoloměje.

Je dominantou celého náměstí. Stojí na východní straně náměstí, v místě kde již ve 13.století stál kostel. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn na přelomu 15. a 16.století. Jedná se o pozdně gotickou, kamennou stavbu. Kostel je trojlodní a zařízení interiéru je velmi bohaté.
V místech dnešního chrámu stál původně románský kostel sv. Mikuláše, opevněný z rozkazu Vladislava I. roku 1119 příkopy, hradbami a valy. Po požáru byl na tom samém místě, či bezprostředně vedle, v první polovině XIV. stol. postaven současný kostel, který byl roku 1384 povýšen na děkanský chrám.
Z té doby se dochovalo původní zdivo kněžiště a některé zdi z chrámové lodi. Chrám byl totiž roku 1422 sežehnut. Opevnil se v něm Žibřid z Chříče a kališnické obyvatelstvo Rakovníka. Byli však katolickým vojskem poraženi a při boji vyhořel i chrám.
Chrám byl znovu dostavován od roku 1450. Tato pozdě gotická kamenná stavba byla do dnešní podoby přestavěna na přelomu 15. a 16. století. Z roku 1504 pochází kazatelna z dílny Matěje Rejska z Prahy.
V roce 1727 proběhly barokní stavební úpravy - zbudování nového průčelí a kruchty. V letech 1802- 1845 byly zavaleny příkopy kolem chrámu a strženy mosty.
Poslední úpravy pochází z let 1885 - 1896. Chrám byl zbaven negotických prvků a upraven ve stylu gotiky XV. století architektem Josefem Mockerem ( autor přestavby hradu Karlštejna do dnešní podoby).
Bohatý interiér kostela prošel také řadou změn. Po požáru za husitských dob byl chrám vypleněn za třicetileté války, a to v letech 1620, 1634 a 1639.
Chrám je 38,9 m dlouhý, 21,38 m široký včetně bočních lodí a 15,7 m vysoký.
Na stěně presbytáře je freska, znázorňující v osmi vyobrazeních umučení sv. Bartoloměje a světice, patrně sv. Doroty.
Hlavní oltář je již třetím oltářem na tomto místě. Z prvního, skládaného, jsou zachována křídla archy a jsou vystavena na hradě Křivoklátě.
V roce 1695 byl instalován barokní oltář od truhláře F. Hertla, s obrazem umučení sv. Bartoloměje od Samuela Torera.
Současný oltář stojí v chrámu od roku 1875. Je řezaný v novogotickém slohu, uprostřed se sochou sv. Bartoloměje v nadživotní velikosti a sochami sv. Cyrila a Metoděje. Sochy vytvořil František Heidelberk.
Boční oltáře - vlevo sv. Josefa ze 17. století a vpravo sv. Václava ze 16. století jsou oba po celkové rekonstrukci a plně zrestaurovány.
Kostel doplňují oltář sv. Jana Nepomuckého v severní lodi, oltář Božího hrobu pod kruchtou a oltář sv. Vojtěcha v jižní lodi. Ten byl přenesen z kaple sv. Vojtěcha v Kounově a byl restaurován. Jeho původní stav byl žalostný, z ozdobného rámu zbývalo několik úlomků, ještě silně poškozených červotočem. Dnešní podoba dokazuje vysokou odbornost a umění našich restaurátorů.
Kazatelna pochází z dílny Matěje Rejska z Prahy. Stříšku, původně barokní, nahradil Josef Mocker novou, novogotickou.
Varhany byly instalovány v roce 1896 na místě staršího nástroje. Jejich autorem je S. Petr ze Žižkova. I tento nástroj prošel v minulých letech rozsáhlou rekonstrukcí.
Křtitelnice byla dodatečně doplněna dnešním víkem, spodní část pochází z roku 1490, horní z roku 1591. Jedná se cínové dílo místních umělců.




A teď obrázkově....


















Další z hostů je Hela, která se soutěže již účastnila vintířovskou kaplí. Tentokrát bude
její příspěvek o kostelu ve Vintířově.

07 února 2015

Orchidej podruhé .....



Jelikož nějak nemám moc náladu na to šmejdit
po procházkách a fotit v přírodě zkouším si buď nové zvětšovadla na foťáku
na kytkách co mi zrovna kvetou anebo po zahradě kde je jaká zmrzlá voda. Určitě
spousty z vás dostali někdy do mejlu krásné snímky květů které vypadají jako něco úplně jiného
než květ. A mezi nimi jsou i květy orchidejí jejichž petaly vypadají jako holubice. Tak jsem si řekla
že se zvětšovadly podívám na zoubek těm mým kvetoucím kráskám jestli tam něco podobného
bude k mání. Co a jestli to vypadá tak jak to někdy vypadá i na těch fotkách můžete
posoudit sami .....





Tak pták to úplně není ale aspoň je tam z něj hlavička Mrkající



A taky trochu hrátek .....


06 února 2015

Noci pod psa ......



Zdravím vás lidi! A posílám jeden ze svých úsměvů, ale jen trochu, protože mě moc do smání není.


Jak jsem se dozvěděl od paničky, zajímáte se o to jak mi je. No přesně tak jak se jmenuje
článek. Pod psa ..... nebo pod člověka? No to přece vy lidi říkáte že když je vám špatně že je vám
pod psa, ale co my psi? V noci nespím, skuhrám, zvracím a courám protože nevím jak si lehnout.
Doháním to během dne a to přivádí paničku k nepříčetnosti. Chodí a remcá proč takhle nemůžu
spát v noci aby se už konečně po měsíci a půl vyspala i ona. Ale páni, jak mě vám bylo zase v úterý zle!
Zvracel jsem nejen v noci ale i ve dne a furt. Co jsem snědl šlo za chvíli ven. Šilhal jsem hlady ale když jsem
dostal další dávku zase jsem jí vyhodil. A s pitím nemlich to samý. A tak jsem byl naložen a odvezen zas
k panu veterináři a těm pěknejm sestřičkám. Tentokrát tam byla paní dochtórka, ta mě prohlédla,
poslechla si mne i paničku co jí o mě povídala a narvala do mě tři injekce. Připadal jsem si jak jehelníček
do kterýho si píchaj jak se jim zachce. A že by se mi mělo udělat dobře. Mělo, ale neudělalo.
Všechno zůstalo při starém a mě bylo pořád šoufl. Došlo už to tak daleko, že jsem zvracel
ve čtvrthodinových intervalech pořád a všechno. Ono vlastně už ani nebylo co, takže jsem hejkal jak
hejkal naprázdno. A tak panička zavelela že jedem znova. Tentokrát jsem dostal jen jedno
pigáro, ale popravdě už mě to bylo tak nějak jedno i kdyby jich do mě naprali třeba sto. A zas
prej to bude dobrý! Bylo, ale až čtyři hodiny po tom co mě ho dali. Panička už byla tak smutná
že si mě vzala do náruče jak nějaký lidský mládě a houpala mě. A světe div se, ono to zabralo!
Ulevilo se mi natolik že jsem mohl aspoň na chvíli usnout. Ale nastal jinej problém. Měl jsem
obrovskou žízeň. Pil bych a pil a pořád pryč. Jenže jak jsem se napil zase jsem všechno ze sebe
vyhodil. Panička ani nestačila lítat pro starý ručníky kterejma mě podkládala a utírala všechny
ty moje nehody. Takže opravdu další parádní noc. K ránu už jsme toho měli dost oba a tak
si alespoň na pár hodin hodili šlofíka. Tak je fakt že už se mi nechtělo tak zvracet během celého
dne ale ta žízeň byla pořád. Dostával jsem sice pití po malých dávkách, ale ta žízeň byla fákt
ukrutná. Už jsem ze zoufalství pořád chtěl ven abych se mohl nablízatalespoň sněhu což zas
mi panička zakazovala. Naštěstí jsme byli objednaní aby se dochtóři dozvědělijak na tom jsem po
té další injekci. Skákali okolo mě jak na gumičkách, pořád mě hladili a říkali jak jsem hodnej
pejsek. A dělali mi rentgeny. Všeho možného a všelijak mnou posunovali, dávali mi pít nějakou
bílou hustou kaši která mi dělala docela dobře na ten rozbolavělej krk od toho věčnýho
zvracení a dávení. Dokonce mi dovolili se nacpat granulkama který měli v čekárně, ale
jen proto aby mě zas rentgenovali. A pak konečně po měsíci a půl se přišlo na to proč je
mi během dne dobře a během noci šoufl. Mám prý něco s jícnem. Tedy to něco jsou povolený
trochu svaly a tím pádem se mi dělá před průchodem jícnu bránicí taková kapsa, kde se mi
nahromaděj granulky jak syslovi v tvářích a pak mě to v noci tlačí a já musím pořád zvracet
a dávit se. Vycucali ze mě čtyři zkumavky krve a než se bude z ní dál vědět víc poradil
pan dochtór paničce co se mnou. Bude se o mě starat jak o dětský mládě! Musím jíst po malých
dávkách víc denně, mít granulky namočený a politý trochou oleje, po jídle mě musí nejdřív nechat
chvilku hýbat a pak mě vzít do náruče a drkat se mnou aby mi ty granulky líp klouzali tím jícnem
do žaludku, když mám jíst tak ze zvýšený misky a pít po troškách. No a až budou výsledky
z laboratoře tak dostanu asi nějaký prášky. Paničky sice už ví co se mnou je, ale ještě se
asi dlouho oba moc v noci nevyspíme ......

03 února 2015

Nové nápady .....



I když jsem si říkala, že po vánocích už NIC NETVOŘÍM,
moje předsevzetí vydrželo jen pár dní. Prostě bez toho nevydržím. Pokaždé, když
si tohle říkám nějakým způsobem ke mne dorazí odkaz na zajímavé stránky z
krásnými inspiracemi a já neodolám. A zase začnu vymýšlet a zkoušet. A
následně zjišťovat že pro moje nové nápady není k sehnání materiál. Což mne tak
trochu irituje protože jsem poslala ukázku onomu velmi zajímavému potencionálnímu
zájemci to jest zástupci firmy Vuitton. A teď se modlím že si to nevybere protože
jsem netušila že sehnat tady v látkách materiál podobný tomu který jsem použila
je zhola nemožné .... a popravdě i na netu na eshopech kde jsem se koukala
něco takového nemají .....

Tentokrát je moje inspirace trochu zámecká





A trochu divoká


Od předloňska jsem tu měla tuhle kouličku, před vánoci jsem jí dala jedné známé .....


...... a ta chtěla udělat srdíčko v podobném duchu


Jedna z členek Ženského klubu si přála spony .....


A v čem je tedy zakopaný pes? V tom, že té gobelínové potahovky mám jen kousek a nikde není
ke koupi. Dřív jich bylo v látkách kvanta a dneska ani ťuk. Takže bych chtěla poprosit jestli někomu
neleží zbytečně doma třeba nějaké zbytky podobných látek, případně nemáte známé nějaké krejčové
které šijou plesové šaty nebo třeba šijí pro taneční kroužky a mají zbytky saténů, moaré nebo
jiné takové slavnostnější látky jestli by jste se se mnou nepodělili. Když jsem se koukala po netu
většina těch eshopů prodává až od půl metru, a kupovat třeba tři čtyři barevnosti po půl metrech
je moc protože mě stačí klidně jen pás deset centi široký. Anebo právě nějaké ty zbytky.
Ještě mne napadlo zeptat se v čalounictví, ale ouha tady jsem na žádné nenarazila .....


01 února 2015

Kaple Kalvárie a kaple Božího hrobu .....



Dneska vám netradičně představím dvě malé kaple
vzdálené od sebe jen pár metrů a které patří do komplexu u kostela sv. Vavřince na Petříně.
První z nich Kaple Kalvárie stojí na jeho východní straně a její největší ozdobou je unikátní
sgrafito podle návrhu malíře Mikoláše Alše. Kaple byla vystavěna v roce 1737. S kaplí byla zároveň
postavená i Křížová cesta s původně šesti zastaveními která byla v roce 1836 rozšířena na dnešních
čtrnáct.


Bohužel kaple už není moc v kondici a tak sgrafito je čím dál tím méně znatelné


Kaple je postavena ve svahu takže jí to z boku dodává jisté nevzhlednosti protože je vysoká a úzká.
Vchod je jak z průčelí nahoře .....


..... tak i ze spodní části kde je malé kněžiště, ovšem zdevastované. Zkoušela jsem ho nafotit
ale nešlo to ......



Druhou kaplí je Kaple Božího Hrobu která byla vystavěna ve stejném roce (1737) jako
kaple Kalvárie. Je postavena podle kaple stojící v Jeruzalémě. Zajímavostí této kaple
je okno které je umístěno tak, aby jím na Velikonoce přesně ve tři hodiny odpoledne
dopadl sluneční paprsek na obětní kámen který se nachází uprostřed kaple. Čelní stěna
obrácená k západu je ozdobená sgrafitem Zmrtvýchstání Krista. Stejně jako Kalvárie
i tato kaple bohužel dost chátrá a vnitřek kaple je hodně nevzhledný a špinavý .....







31 ledna 2015

Vyhlášení výsledků desátého kola soutěže....


Tak zas končí jedno parádní hlasováníčko,
a to díky nováčkovi Veri která pěkně rozčeřila hladinu příspěvků. Musím přiznat že
až do poslední minuty bylo hlasování vyrovnané a jen poslední hlas Majky rozhodl o tom
že posunula Veki na první místo. Ale mám radost že se sešlo víc příspěvků včetně nováčka
a jednoho návratu "ztraceného syna" . Ale i příští kolo už se začíná rýsovat jako zajímavé.
Opět se ozval můj skorobratr z příspěvkem, další z účastnic která nemá blog ale chce se
přidat a již se účastnila svým příspěvkem o kapli ve Vintířově mi poslala už dva příspěvky,
tak doufám že se pěkně rozjede zasílání i od ostatních. A jak tedy vypadá výsledek?


KOSTELY


(Frypat)


KAPLE



(Veki)

Veki se o jeden hlas stala i celkovou vítězkou a moc jí gratuluju.
Myslím že na ní mamča může být pyšná. I když to ona už je .....Mrkající
Od zítra jedeme tedy předposlední kolo (no to to utíká) a já se těším na další krásné
a hojné příspěvky od vás stálic i od vás kteří se přidáte třeba poprvé nebo po delší
odmlce.