26 září 2011

A teď zase něco na pokračování....

Už po několik let propadám rok co rok kouzlu begónií. Některé jsem si objednala u renomovaného českého pěstitele, některé jsem koupila na výstavě, jiné jen tak v květinářství. A každý rok mi dělají ohromnou radost svými květy. Pravda, o některé krásné jsem přišla vinou plísně nebo chybou v přezimování a tak vlastně každý rok jsou truhlíky jinak barevně i druhově sladěné. Jeden rok jsou to čistě druhy převislé, jiný je to mix vzpřímených a převislých. Jednou mi chybí bílá barva, jindy zase červená a oranžová. I když letos je zatím rok nejbídnější co se týče množství květů i tak se jich tam pár k pochlubení našlo. A jelikož jsem, jak už jste jistě zjistili ješita ješitná, tak tady ty krasavice jsou.....


Tak malá ochutnávka, pokračování příště. I když se může zdát, že barvy jsou u některých tak trochu nepřirozené, je to jen zdání, některé jsou opravdu tak no, kýčovitéUsmívající se.

24 září 2011

Dno moře....

V době prvohorní zde místo Rybníka bylo obrovské jezero, spíš skoro moře. A na jeho dně se začaly ukládat sedimenty a ukládaly a ukládaly tak dlouhou dobu, až se dno začalo zvedat a jezero začalo vysychat až zmizelo úplně. A zbyly zde jen ty sedimenty, z kterých vznikl kámen zvaný opuka. Je to kámen stavební a mnoho hradů, tvrzí i měšťanských domů z něj v minulosti bylo postaveno. I dnes je hojně používán na různé zdi, a zídky. Je sice poměrně měkký, proto se dá dobře opracovávat a k jeho vlastnostem patří, že zvětrává do "placáků" tedy do různě silných ale při tom "placatých" útvarů. Má jednu nepříjemnou vlastnost s kterou se já osobně setkávám pokaždé když přerývám záhony a to již skoro dvacet let. neustále se "tlačí" k povrchu zemskému a tak při každém rytí již ixkrát přerytých záhonů stále vytahuju další a další kameny. A díky tomu, že byl na dně moře se v něm nachází spousty zkamenělin. Mám tu pár krásných kamenů s otisky lastur a není ani žádnou zvláštností najít v potoce i žraločí zub....

V lese na jednom místě jsou skalky obnažené a vystupují nad cestou, a je na nich krásně vidět ten způsob zvětrávání. Někdy dokonce do ostrých hran připomínajících ostří obřího nože....










Míst, kde vystupují takto kameny na povrch je tu kolem hodně, a každé takové místo má své zvláštní kouzlo.....

V lese a ve vodě....

Než začnou plískanice toho pravého podzimu, musíme využít každý krásný den na to jít se proběhnout do lesa. Sluníčko láká k dlouhým procházkám a nám přízemákům je moc fajn. Není už vedro, ale příjemně, nicméně i tak se rádi zchladíme. Ať už tím, že se natáhnu na poli které je už přiravené na další úrodu, anebo, a to máme nejraději prostě vlítnem do vody a v ní si camráme a plováme. Mates je pes, který nemá z vodou ale vůbec žádný problém, ten se tam opravdu vrhá a plave sem a tam. To já si jen tak decentně lehnu na mělčině a dívám se kolem co je kde zajímavého.... a vůbec nám nevadí, že ta voda už ale vůbec není teplá a ani venkovní teplota zrovna ke koupání neláká....


Tato lagunka na Srnovském potoce je naše oblíbená koupací "destinace". Jak je vidět, Mates ten si to opravdu užívá....nejen že se tu krásně koupá, ale také tu vyvěrá pramen jedné z docela početných studánek kde je kvalita vody značky "Kojenecká".
A malá hádanka, najdete na té následující fotce Matýska?

V korunách.....

I v korunách se začíná uhnizďovat podzim a
začíná je probarvovat.
A sluníčko mu v tom zdárně pomáhá.....

A teď pohled, který se naskytne veverce, když se šplhá po kmeni nahoru.....
Ale nejen v korunách dělají sluneční paprsky divy. Když skloníme hlavy níž také uvidíme spoustu zajímavých věcí.....

Vrabec individualista.....

Máme u domu početnou vrabčáčí kolonii. Mají tu hnízdo které převzali od sýkorek, hnízdí i pod trámem. Mají ochranu v proti poštolce v pichlavých keřích podél terasy a tak se jim daří vcelku dobře a spokojeně se množí. Žijí ve velkém spořádaném hejnu a žádný z nich nijak nevybočuje z řady. Až na jednoho. Tomu se zazdálo že být anonymním členem hejna není pro něj až tak to pravé ořechové......


Není ta fotka až tak stoprocentní, musela jsem opatrně za oknem zoomovat co to šlo, než si mne všimne a uletí, protože ho chci vyfotit už hodně dlouho a on to ví. Takže spolu hrajem hru na paparazzi a utíkající hvězdu.....snad se zadaří líp.

Pro změnu červená a zlatá.....


Od středy je tu definitivně podzim....a ujímá se své barevné vlády nad přírodou. Je pravdou, že ta barevnost je na podzimu to krásné, ale také jako všechno krásné je pomíjivé, tak i ona barevnost rychle zmizí aby byla vystřídána hnědou uschlého listí a holých větví.....


I když už tu tyhle krásky byly......

....nějakým mým neumětelstvím se mi podařilo vymazat část galerie a takovým malým nedostatkem tady na blogu je, že pokud si umáznete fotky v galerii, zmizí i z publikovaného článku. A to se mi stalo i s těmito slunečnicemi. Jen díky mé ješitnosti, že jsem je dala i na facebook, jsem si je od tamtud mohla stáhnou, páč jsem je neměla ani ve svých fotkách. A tak aby jsem vám to rozhodování ještě ztížila, tak tady jsou....miss Slunečnice....


Takže klidně prohlížejte, hledejte a nepospíchejte, výběr ještě potrvá tak dva měsíce, a nějaké pěkné obrázky ještě určitě přibudou.....a když se jich vybere víc, může se pak formou ankety těch dvanáct + jedna na titulní stránku vybrat. A já se s kamarádem domluvím, jestli by to šlo udělat aby se hotový kalendář dal poslat mejlem pokud by ho někdo chtěl....vytisknout nebo stáhnout na flashku a dát si ho někde vytisknout by neměl být snad problém.

22 září 2011

Tak mne napadlo.....

....že možná Ivetin nápad s tím vybrat některé fotky a někam je poslat by nebyl špatný nápad. Ale napadlo mne ještě něco jiného. Dát všem těm kdo by měli chuť a náladu prošmejdit mými fotkami na blogu šanci, aby vybrali dvanáct fotek které se jim nejvíc líbily. Možná že mne někdo bude podezírat z toho, že si chci zvednout sledovanost, ale jde mi o to zjistit co se líbí a co spíš nelíbí. Napadlo mne pak z těch vybraných fotek udělat nějaký blogový kalendář, proto ten počet dvanácti fotek..... takže máte pro nastávající podzimní pošmourné dny zábavu a já jsem hodně zvědavá, jestli se toho někdo chytí....

21 září 2011

Červená začíná být in....

Spíš než pomalu, ale naopak dost rychle na můj vkus začíná být červená barva v přírodě in....
Červená jsou jablka, červená růže dokvétá posledními květy, tam kde na jaře byly hrozny bílých květů růže jsou na jejich místě malinké červené šípečky, i magnolie vyměnila bílé květy za fialovočervené šištice souplodí. A škumpu v rohu zahrady také přestává bavit být jen zelenou, tak si nechala udělat červené melíry.....

Ale ať je to škumpa, růže, jablko nebo keře borůvek, všechny se staly hvězdami na mém filmovém plátně....

20 září 2011

Oskárek, který nechce mluvit na kameru....


Náš druhý oškubanec, který ale neřekne na kameru ani zbla. Je to však zvyk všech žaků, že jakmile se na ně díváte přestanou mluvit....

Konečně....

Tak konečně snad fungující dlouho slíbené video i z Ferdáskovým pozdravem....