od cestování si ....

 

.... zas na chvíli dáme oraz, a vrátíme se

zas na nějaký čas mezi květy. Tam se mi už nastřádal pořádný nášup neuveřejněných fotek, což ostatně podle květů poznáte i sami, že jsem fotila od jara až do teď. No, teď si tak trochu zas dávám od focení přestávku, přeci jen je teplo, to láká k tomu se po práci a po skončení provozních prací v domácnosti natáhnout na bazén a jen si tak plovat na lehátku. Případně se ve chvílích kdy už tak nepaří věnovat neoblíbené leč nutné práci, a to sekání zahrady. O pletí záhonu se raději nezmiňuji, v tom betonu se to ani nedá, takže jsem před odjezdem na dovolenou tento postříkala co kde šlo herbicidem. Teď tam sice není tolik plevele, leč je tam mnoho zhynulé trávy a jiných sajrajtů které je nutno vyházet, a už tam opět roste co nemá, to v místech kde pro vyšší růst květin stříkat nebylo možné. Když pršelo a bylo to ideálně navlhlé jsem byla pryč a teď zas se déšť nekoná ..... 

Teď ale budou fotky, které mě tak trochu usvědčují ze lži, jak to že neprší když jsou evidentně ty květy namoklé! Jsou, protože jsem je fotila z kraje června kdy bylo vcelku deštivo. Vloni mi kalokvět nekvetl vůbec, letos jen jedním květem

Z června půjdeme teď trochu proti proudu času, a to do dubna. To jsme byly s dcerou a Bobulí na prodloužený víkend na chatě a při té příležitosti jsme navštívily pražskou ZOO. Fotky z ní už na blogu dávno proběhly, ale tyhle krásně kvetoucí japonské dřevité pivoňky si musely počkat až do teď, k ostatním květinovým fotkám

Ze ZOO je i fotografie Davidie, nebo také Kapesníkového stromu, protože bílé listeny vypadají jako kdyby se na větvích sušilo mnoho bílých kapesníčků. O čtrnáct dní později když jsme byly s Padesátkou v Botanické na motýlech tam také jeden strom v Japonské zahradě byl. Ovšem úplně celý zmrzlý ....

Dymnivky jsem fotila ve stejný víkend, jen při procházce před odjezdem při lovu kešek v okolí chaty. Našla jsem tam místo, kde jich kvetly stovky. Tedy ono spíš už odkvétaly, ale nějaké v kondici se našly ....

Stejná procházka jen o kousek dál. Trnky a střemcha po cestě k rybníkům za dalším lovem

Lov pokračoval i v parku pod mníšeckým zámkem, kde takhle krásně kvetly bobkovišně

Poslední keška byla ulovena na Šibeničním vrchu, neboli Šibenci jak se jmenuje zdejší zastávka autobusu. Opravdu tu kdysi stávala šibenice, i když dnes to tu je mezi hustou zástavbou rodinných domů. Mezi tou vší hajní zelení kraloval tenhle jediný květ tulipánu. 

Příště se zas vrátíme ke květnovým, červnovým a červencovým  květům .....