.... druhou část černobílých fotek vzniklých
během celého letošního roku. Tentokrát jde z valné části o fotky městské, několik je z přírody a něco z památek které jsem během roku navštívila .....
Myslím že tady představovat ani nemusím ....
Z jednoho bydliště do druhého. Aneb z Prahy do Třebové ....
.... a zpět do Prahy. Hříšný poklid sobotního odpoledne ....
V hlavní roli opět olomoucké prampouchy
Po Olomouci následovaly Častolovice ....
.... a v říjnu velký podzimní výlet do Vídně. Samozřejmě se začínalo v Schönbrunnu. Pohled na Gloriette nad zámkem. Místo kam se s oblibou, když na to došlo, chodila učit i Marie Antoinetta. Byl postaven na památku vítězství Rakouska u Kolína
Při první návštěvě jsme okolo sv. Štěpána s průvodkyní jen profrčeli. Tentokrát jsem jeho prohlídce věnovala času více. Ale o tom až na Vídeň přijde čas. Tohle berte jen jako malou ochutnávku
A teď hurá do přírody. Jmenovitě té brdské
Ale i do té zdejší když nasněžilo a mrzlo. A i k některým obyvatelům
Jelikož jsem byla docela nevybíravě napadnutá jednou z kolegyň, že jsem všechny nechala ve štychu (asi si myslí že jsem toho covida chytla schválně) tím že jsem zůstala klidně doma zatímco oni tam mají práce až nad hlavu (tenhle týden se už nevaří, vozí a vydávají se jen dvě jídla jen se uklízí v čemž je právě asi ten hlavní kámen úrazu že musí uklízet) a že jsem bezohledná když všichni tam jsou nastydlí a stejně chodí do práce i ta nejvíc nemocná ( dva měsíce už se léčí samo domo neb tvrdí že k doktorovi jí nikdo nedostane protože jí zabili celou rodinu a doteď se nedoléčila a vesele celé dva měsíce na všechny a všechno prská bacily) a že jsou tedy fákt na mě naštvaní ( vedoucí mi sama řekla ať zůstanu do středeční kontroly doma když jsem jí řekla jak mi je) No je vážně obdivuhodné jak na dálku se dokáží vžít do mé kůže a zjistit že mi vlastně vůbec nic není a že si jen tak pro radost válím doma šunky. Jsou mnohem lepší diagnostici než dr. House. Takže abych se uklidnila vzala jsem bundu, foťák a šla na zahradu fotit námrazu či jiné zajímavosti ....
Černobílé ladění městským fotkám hodně sluší. "Hříšný poklid.." je fotka na výstavu. Ovšem u fotek z přírody bych se spíše přikláněla k barvám, i když příroda nyní barvami nehýří. Syn také prodělal před 14 dny Covid a my to naštěstí nechytli. Ale doma už je s respiračními potížemi měsíc. Také mám strach, aby ho nakonec nevyrazili. Nyní se ještě přidaly další potíže se srdečním tepem. Je objednaný na Holter a sono.. Ty si pěkně odpočiň a na řeči kolegyň se vykašli.
OdpovědětVymazatCo se týče těch fotek z přírody v téhle části, tak opravdu v originále byť bylo pozdní léto barvami nehýřily. Ty západy byly zatažené, takže tam u těch dramatických mraků to přímo k tomu svádělo a ty siluety taky moc barevný nebyly.... a ty námrazový fotky vlastně to samé ;-) naštěstí nás to lízlo oba jen tak lehce, tak doufám že hlavně tedy u chlapa nebudou žádné následné potíže, on je ten na kterým si tohle mrchy nemoci smlsnou.
VymazatA k té kolegyni. Ono se to lehce řekne, ale já tam s ní budu ještě asi hóóóódně dlouho, takže jí bohužel nemůžu říct to co by si zasloužila říct, a v tomhle kolektivu není až na výjimku vedoucí žádná tužka v penálu zrovna nejostřejší a takoví jsou bohužel nejmstivější.
VymazatKoukám na fotky a opět myslím na výstavu. Chápu, že to není jen tak...
OdpovědětVymazatA tvé pracoviště a kolegyně - k tomu už asi není co říct...
Opatruj se, posílám pozdravy, Helena
No jo, co nadělám. Pracovat musím i v důchodu, byť jsem si to tak nikdy nepředstavovala, ale prostě to tak být musí a kolektiv, no jak už jsem psala v komentu předchozím. Vycházet s nimi taky musím. S tou výstavou se uvidí, zatím ani nevím jaký termín bych měla, říkala jsem si že možná ten poslední čtvrtrok by by nebyl od věci, že by se třeba něco mohlo prodat jako dárek k vánocům. I když finanční situace mnohých bude možná ještě horší než je ta letošní. Je to sázka do loterie....
VymazatNádherné,jak píše Helenka,také mě hned napadla výstava.Nad černobílými fotkami se vždy nadchnu,prožila jsem nad nimi dětství,kdy tatínka focení živilo a když si je doma prohlížím mají pořád pro mě zvláštní kouzlo.V takovém kolektivu pracovat musí být něco.Já měla fajn kolegyně a pořád se spolu scházíme i v důchodě.Ať je ti lépe.Hezký den
OdpovědětVymazatTak já bych úplně proti nebyla, naopak, ale druhá věc je stránka finanční a nulová vratnost vložených prostředků. Možná že kdybych se domluvila na poslední čtvrtletí třeba by se něco i prodalo jako dárek. Já nemám už od učňáku o čistě ženských kolektivech vysoké mínění, vyškolilo mě to. A narazit na opravdu dobrý kolektiv ženskejch je hodně těžký. Vždycky tam byla a je řevnivost, pomlouvání a drby.
VymazatVšechny fotky jsou moc krásné, u některých se člověk při prohlížení zastaví i déle(stojí to za to).
OdpovědětVymazatMěj klidný den a ať jsi co nejdříve fit !
Hanka
To je účel a je to tak správně že se k něčemu vracíš, nebo setrváš dýl, tak to má být a znamená to, že ta fotka je něčím pro pozorovatele hodně zajímavá
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatKrásné pokoukání, některé snímky, jsou jako krajka.
Co se týče diagnostiky kolegyň, divím se, že nezmění povolání a neotevřou si ordinaci?
Asi tak. Normálně bych asi nad tím i mávla rukou, jenže co mě strašně zamrzelo bylo to, že za celých pět let jsem si dovolila marodit zhruba asi deset dní narozdíl od jiných pro které tři měsíce marodění žádný problém a to i s celkem banální diagnózou. Jedině po té operaci ruky jsem byla doma pět měsíců, jenže v době kdy už jsem byla de facto bez práce protože fabrika zrušila dvousměnný provoz a já tak zůstala jen na záskoky. Takže teď když jsem zůstala doma k tomu byl opravdu důvod a vlastně se jedná jen o zatím pět dní, nicméně za tyhle kecy to prostě bude i zbylé dva dny po zítřejší kontrole. Pak už se končí a nastupuje zas 2.1. Jenže tohle paní "Chytrá" nemůže vědět jelikož nastoupila až vloni za vyhozenou kolegyni když jsem ještě byla doma s rukou. Ale prostě musí bodnout.
VymazatČernobílé fotografie mají své kouzlo. Vendy, vykašli se na řeči. Přecházet nemoci se nevyplácí a zdraví si ani za nekoupíš. Pokud bys měla covid tak se divím, že se kolegyně vůbec ozývají. Každý má průběh jiný a může zanechat i trvalé následky. Ostatně manželovi řekli, že to selhání ledvin může mít zrovna po prodělaném covidu, aniž bychom věděli, jsme ho měli...tak si do svého zdraví nenech mluvit.Přeji Ti, aby Ti na svátky už bylo dobře a užila sis je dle svých představ s rodinou.
OdpovědětVymazatJá, manžel i dcera kovid máme, nebo jsme měli a včera se tu stavoval syn a má podezření že se na něj taky sápe. Tak uvidíme. Ozývají se proto, že prý dneska kovid už je normální respirační onemocnění které už nevyžaduje ta opatření která byla na začátku a tudíž se s ním dá do práce chodit. Spíš mě právě udivilo to, že neberou v potaz že mi taky může být mnohem hůř než při nějaké viróze. Ono stejně nám doktorka řekla že jediné co máme dělat je ležet nebo být prostě v klidu. Paralen si brát jen kdyby jsme měli teploty. To jsme neměli ani jeden takže čaj, čaj, čaj, šumivý céčko, a klidový režim. Dneska kontrola tak se uvidí co nám doktorka řekne. Jelikož jsme vánoční bláznění takhle proleželi tak se ruší i bláznění kolem kuchyně. To znamená že se nekupuje ryba ale obalí se řízky, uvaří hrachovka s pytlíku a je. Upečené mám tři druhy cukroví a ještě z listovýho těsta udělám štrúdl.... mě to takhle náramně vyhovuje protože po těch víc jak čtyřiceti letech co mám samostatné domácnosti mě už nebaví ani se patlat s cukrovím ani dělat ryby a polívku....,
VymazatVendy krásné fotografie, prohlížím to stále dokola ! Na všechny se vykašli a dej se do pořádku, přeju hodně zdraví. Taky stůňu, mám zánět průdušek a nic moc tedy. Ahoj, Lenka
OdpovědětVymazatTo mě těší že se tak fotky líbí. Já už jsem to dál neřešila, prostě nastupuju až druhýho kdy zas začínáme. Včera u doktorky to dopadlo dobře, všechno poslechově čisté tak snad to bude cajk
Vymazat