Od středy jsou tu ....

 

.... první náznaky podzimu, který nesnáším.

Vlezlý déšť, sluníčko vykoukne jen na chvíli a zase se schová. Ovšem co předvádí počasí od pátku do dneška, tak to je echt hnusný podzim kdy více či méně prší celý den, fouká vítr ( vyšší trávy dostávají pěkně na frak) a je hnusně zima. Dokonce jsem na pokyn muže, který volal z nemocnice zapnula kotel aby se alespoň trochu dům zavlažil. Pravda, letos jsme začali docela pozdě. Byly roky kdy jsme začínali topit prvního září. Trávník je nacucaný jak houba, záhony rozblácené jak dno vypuštěného rybníka a stejně smutně vypadají. Jediné kdo toto počasí kvitují se zdají být fuchsie. Opět jsou některé z nich obsypané květy jak nebyly celé léto. Rajče které jsem měla na záhonu a bylo obsypané plody třetí den tohoto úžasného počasí chytlo plíseň, a dokonce i ta která jsou pod střechou začala taky. Na nich už naštěstí je jen pár plodů, takže se zas tak moc nic neděje. Je prostě, obzvláště dnes, ohavně ohavně. 

A tak ani dnešní fotky nebudou suché ....

Mokro slunečné ....

Jeli jsme takhle jednou brzy po ránu k doktorce, a u sousedky jsem si všimla jak krásně má orosenou růži u plotu. Naštěstí jsme se vrátili včas abych stihla vzít foťák a nafotit co dělalo sluníčko svítící do rosy

Mokro zatažené ....

Jak leje anebo jen mlží a fouká do toho vítr, tak jsou na květech pelargonií drobné kapičky. Díky zataženu ale nejsou tak optimistické jak ty předchozí

Kdysi jsem si v LIDLu koupila ve výprodeji rostlinu jménem Tibouchína (Tibouchina urvilleana) s nádherně modrofialovými velkými květy. Co se týče kvetení, je taková trochu laxní. Jednou je květy obsypaná, jindy stávkuje třeba dva roky aby si napravila reputaci v další sezóně třemi čtyřmi květy. Ovšem letos to vzala holka zas z gruntu a všechny větvičky (vzhledem k tomu, že nemá v přirozenosti být nějak košatá jich zas tolik není) jsou obsypané na koncích hrozny poupat která postupně rozkvétají

A když už byla zmínka o tom, že fuchsie si v mokru libují, tak tady je jedna, která mi vloni rozkvetla poprvé po patnácti letech od koupě. Opravdu, je to tak dlouho. A má štěstí, že já se neumím kytek dokud rostou zbavovat, být u někoho jiného dávno skončila jako zbytečná na kompostu nebo v popelnici. Je to jedna z mála která vydržela když jsem si objednávala v zahradnictví Petro. Tuhle kvůli zvláštnímu čyřbarevnému květu. Sice se množstvím květů nemůže rovnat zatím těm ostatním, doufám že se to bude ale vylepšovat. Asi ne nadarmo byla u ní v katalogu poznámka, že její pěstování je oproti ostatním druhům fuchsií dost složité....

P.S. Mám dotaz. Nevím jestli i vám se to stává, ale mě v poslední době dost štve na blogu jedna věc. V mejlech si přečtu komentář ke svému článku, ale když na něj na blogu chci odpovědět, tak tam není. A neukáže se ani po vypnutí a zapnutí počítače. Snažím se tak odpovídat přes e-mail ale netuším, jestli se k vám ta odpověď dostane. Navíc se mi to stává u některých blogerů víc, u některých jen občas. Takže pokud se k vám nedostane moje odpověď ani via e-mail, není to proto, že bych byla nějak nafoukaná nebo nechtěla odpovědět ale prostě nemám jak.