.... a jediné co mě k tomu napadlo, že koza leze do zelí...
Jo, beru, už mi hrabe a není divu. Druhý týden s člověkem který je ták zlý, zákeřný, hamižný, k nadřízeným řitní alpinista, k těm kteří jsou na stejném pracovním zařazení nadřazený a arogantní si vybírá svou daň na psychice, protože se musím strašně držet zpátky abych dotyčnou neposlala do teplých krajin. A bohužel vysvobození v nedohlednu. navíc mě zas (pokud to není kokotvir) zlobí nějaká lehká viróza, kterou nemám zatím ani čas vyležet. Včerejší nástup nové kolegyně byl tak trochu hektický a tak trochu vyčerpávající, navíc dnes si na mě ona milá osoba hned při nástupu smlsla tím jak mi barvitě líčila rozčilení vedoucí, když jí nová posila ještě večer volala že tedy neví jestli zůstane, a co jsem jí zas nakukala a provedla že tam nechce být. A že to je stejně všechno jen a jen moje vina, že všem hned hodím na hlavu svoje povinnosti a sama nic nedělám. Co na to má člověk říct.... nakonec se ukázalo, že šlo o informační šum a paní si špatně vyložila to, že než se zaučí bude chodit od určité doby a až to bude umět, doba příchodu se upraví.
Ale úšklebky se nedaly přehlédnout celou dobu co jsem byla v práci. Proč dobří, kteří by dokázali mnoho dobra a rozdali spoustu radosti odcházejí tak brzy, a zlí zůstávají a otravují okolo sebe vzduch...
A do toho všeho zas ten bílej sajrajt. Silničáři tak nějak spokojeně usnuli na vavřínech nesněhových zim a zatím se nevypravili do terénu, kamiony které tu jezdí na překladiště jezdí krokem, čímž za nimi vznikají kolony z kterých tu a tam vyrazí nějaký magor kterému to je dlouhé a snaží se je předjíždět takže je velmi "bezpečné" přecházet ....
Pro dnešek trochu přírodnin ...
Každý z nás má nebo měl takového nepříjemného vedoucího - supa. I já, takže tuším co prožíváš. Snad najdeš východisko nebo se vám podaří vedoucí vyštípat...
OdpovědětVymazatKdyby to byla vedoucí, tak má na to i trochu právo, ale to je úplně obyčejná kuchyňská ficka, nic víc, která se pasovala do role vládce kuchyně a rozhoduje o všem. Vedoucí je to jedno, hlavně že se jede. A jí nevyštípou, na to si je omotala moc okolo prstu. I když občas je to musí mlátit do očí jak se chová, nebo co dělá za seky při výdejích, ale zavírají nad tím oči. Udělat to já, nebo někdo jiný seřvou nás tam na dvě doby.
VymazatVendy, fotky krásné, zejména ta červená v kontrastu s bílou nadílkou, má své kouzlo. 👍👍
OdpovědětVymazatZ textu na mně sedla lehká depka a já zavzpomínala, s kolika nepříjemnými lidmi jsem se v životě potkala a se kterými jsem musela vydržet na jednom pracovišti. Občas to bylo k nesnesení.
Na druhou stranu jsem měla i báječné spolupracovníky, s mnoha jsem stále ještě v kontaktu.
I ti zlí by si měli uvědomit, že jsme na tom světě všichni jen na chvilku, jsme sem vypůjčení. Tak proč si tu chvilku otravovat jedem? Ach jo, je mi z tvého článku smutno.
Popravdě, za tím kontrastem jsem šla cíleně, mám ho taky ráda, ale bylo docela problém najít vůbec nějakou kalinu kde by byly plody, a šípek, kde by byly šípky ještě nepoškozené červené. Tahle osoba takhle neuvažuje, ona naopak je nesvá, když neublíží. Já taky měla pár dobrých spolupracovnic, jenže to se v ryze ženských kolektivech hledá špatně. Já mám odjakživa smůlu na to, že mě nezajímaly ryze ženské věci, ale spíš technické, nebavilo mne drbat ostatní, nebavilo mě bavit se o módě, nečetla jsem dívčí románky atd. čímž jsem prostě byla vždycky jiná. Bavila mě historie, knihy jsem louskala ve velkém, zajímaly mne prostě úplně odlišné věci a to trvá stále. Takže jsem vlastně v každém kolektivu ta, která je intoš.... a tím pádem nezapadá.
VymazatTady v Kralupech stále zelený pazit, sníh se neudržel... Přítelkyně je z Krkonoš a vždy říká. Že v Kralupech v podstatě už v Polabí si to dobře zvolila, protože po celou dobu co tu bydlí tu mrzne a sněží jen aby se nereklo"Snih potěší, ale když se musí furt uklízet, tak to naštve, ba téměř...
OdpovědětVymazatJo, vřele s ní souhlasím. Já ten sníh taky nemusím ve velkém množství, anebo když tak jen pár dní....
VymazatZlí neodcházejí, protože by je asi nikde jinde už nevzali.
OdpovědětVymazatU nás také chumelí, mohli jsme s vnučkami jezdit na saních, ale mezitím odjely na týden k druhé babičce. Ale zim prý teď má být tuhá, a tak sníh by měl vydržet.
Tak jaá měla na mysli, že ti dobří umírají někdy až moc příliš brzy , a ti, kteří když každý den aspoň jednomu člověku ublíží tu zůstávají. A to myslím všeobecně, ne jen tuhle jednu osobu, byť na ní to sedí stoprocentně. Ta pokud mi nedá každý den co tam dopoledne jsem aspoň jednou jedovatý žihadlo, tak je hrubě nešťastná. Tady má už v neděli začít pršet, takže to zas bude blbinec až to všechno napadaný bude fofrem tát.
VymazatNapjatá atmosféra v práci působí hrozně na psychiku, to si umím představit. Vzpomínám, když jsem po škole nastoupila do ZZN do kanclu a tam byla taky jedna taková paní důležitá, která mi dávala dost najevo, jak jsem jí nesympatická. Bylo to vzájemné. Naštěstí tam byla spousta dalších paní, které byly moc fajn. Fotky jsou krásné. Jak nemám zimu ráda, sníh je překrásnej. :)
OdpovědětVymazatNa něco jsem se už naučila reagovat tak, že to pouštím jedním uchem dovnitř a druhým ven, jenže ona ovládá mistrně umění bodnout tam, kde to nejvíc bolí. A proti tomu se strašně těžce hledá obrana. Tys tam aspoň měla i ty sympatické, tady bohužel nikdo takový není, protože jsou všichni v jejím vleku. její přitakávačky, který jí odkejvou a dosvědčí i tu největší lež o které vědí moc dobře, že to je lež. a tím jak se podlejzavě chová k vedoucí a kuchaři si vydobyla postavení nepostradatelného jedince. Takže vždycky je to moje slovo proti jejímu, ovšem to její je svatá pravda. A já jsem tam proti nim sama....
VymazatVendy, mně chování nadřízených a z toho plynoucí zdravotní problémy vyhnaly do předčasného důchodu. A s odstupem času jsem ráda, že jsem odešla.
OdpovědětVymazatKrásné fotky, červená s bílou je moc hezká kombinace.
Kdyby šlo o nadřízenou, tak to pochopím a neřeknu nic (i když kdyby byla, už jsem tam skončila) ale tady jde o naprosto stejnou kuchyňskou pomocnici, na stejném postu jak já. Ale pasovala se do role samozvané šéfové a vládkyně kuchyně.
VymazatVendy, krásné fotky, opět. U nás teda moc nechumelí a sníh nezůstává, ale hned taje. Jo někdy člověk zažívá peklo v práci, kde tráví hodně času. Tak ať je líp.
OdpovědětVymazatTady chumelí už druhý den. Být jiný se v kolektivu neodpouští, a obzvlášť v kolektivu který moc rozumu nepobral. Neříkám že jsem Einstein, ale .... nebude líp, dokud tam bude ta dotyčná osoba, a ta tam bude pořád, její hamižnost jí nedovolí zůstat doma a užívat si důchod.
VymazatNo, vidím, že situace na pracovišti se spíš přiostřuje, než aby všem došlo, že tam tráví většinu času a naučili se se sebou vzájemně vycházet. Chyba nadřízeného, že to dopustí.
OdpovědětVymazatDěkuji za zasněžené fotky a přeji pokud možno klidný den, Helena
PS: no vidím, že to Marta vidí stejně :o)
S vedením je to asi tak. Něco nevidí, něco vidět nechce, a jelikož nejsou lidi kteří by se na tuhle práci hrnuli tak dělá že se nic neděje. Navíc vedoucí ta si zaleze do kanclu nebo za pokladnu, a kuchař jako šéf kuchyně sice vidí, leč nesnaží se konat. Ono je to rozložené tak. Dvě přitakávačky ne moc obdařené rozumem, jedna z nich alkoholička, tahle samozvaná vládkyně, která taky moc rozumu nepobrala a kuchař kterej není schopnej ani člověku říct co se mu nelíbí, nechává to vzkazovat po ostatních. Tvoří uzavřené společenství v kterém jsem nechtěný leč trpěný cizinec protože nemají žádnýho jinýho vola, kterej by jim tam dělal když někdo vypadne. Všichni dohromady obdivovatelé TV Barrandov. A to myslím mluví za všechno....
VymazatP.S. Dokonce mi ani nebyli schopní říct, že se vedoucí před svátky vdala. Tedy včetně jí. Takže všichni jí samozřejmě blahopřáli, jen ta pražská nafoukaná kráva nikolvěk.
Takový pracovní kolektiv opravdu nezávidím, to je zatraceně důležitá věc, která se výrazně podílí na lidské spokojenosti. Na každého sice existuje nějaký postup, jak jeho škodění eliminovat, ale ne každý na to má chuť a kůži.
OdpovědětVymazatKdyž jde vždy o slovo proti slovu, na což si dává velmi dobře pozor aby to tak bylo, tak se s tou eliminací pracuje opravdu bídně...
Vymazat