.... do ohromných dandičích očí a po několika psech a letech
se k vám dostane váš Pan Pes je to něco úžasného. Tím Panem Psem je Bobeš. Před ním jsem byla jen zamilovaná do každého jezevce a velkého havinka kteří naší rodinnou smečkou prošli.
Tohle bylo a je úplně něco jiného. To je zbožňování. Prostě našel si mě pes který s mou osobností naprosto splynul. Kvůli němu jsem přestala dělat mnoho věcí, protože jsem se od něj nedokázala odloučit, ale začala jsem dělat spoustu jiných. V životě by mne nenapadlo, že bych někdy jezdila se psem na výstavy. A hle! pět výstavních sezón a pět šampionátů. Spousty krásných chvil a veselí které jsme spolu s mým po mnoha letech znovuobjeveným kamarádem na těch výstavách ale i na cestách na ně zažili. Dokonce jsem díky tomu měla možnost jet i do Rakouska a vidět jak vypadá taková sjezdovka ve vysokohorském středisku když není ještě sníh, pokochat se krásnou cestou a zajímavou architekturou Polska, ale vidět i majestátní Dunaj a Váh na cestě do Nitry. A taky zažít ten super pocit, když se vám podaří porazit váš velký psí vzor, Bobešovýho tátu.
A co teprve ty skvělé chvíle s mnoha jeho známými a kamarády na jeho chatě na jihu Čech, kde jsme měli základnu když jsme se účastnili výstav v Budějovicích. To je mimochodem místo které jsem si taky zamilovala. Tedy tam kde má chatu. Pod Novohradskými horami...
Měla jsem takový sen, mít ještě jednoho takovýho okáče, ale věděla jsem také, že není pro mne finančně dostupný a dlouhou dobu jsem si myslela že Bobeš už zůstane jen ten jeden jediný. Sice byl jeden pokus, když jsem si z Prahy přivezla dvouletého dandíka který se vrátil majitelům z Rakouska, ale to nedopadlo tak jak si představoval majitel a tak si ho zas odvezl zpátky. Dokonce jsem po Bačíkově smrti začala uvažovat o adopci jezvčičky z útulku, ale pak se mi ozvala jedna chovatelka jestli by se tu nenašlo místo pro jednoho pepřáčka. Po krátké poradě s polovicí jsem jí napsala že ano, a tak jsem se stala spolumajitelkou druhého dandíka v mém životě. Pořád mi to každý den, když se mi vnucuje večer do náruče a zbožně na mě poulí ty kukadlice připadá jako něco nepravděpodobného. Že se mi moje přání a sen splnily a já mám ještě jednoho dandíka. Ale Bobeš, Bobeš je prostě ten jediný Pan Pes a velká láska. A tak to bude vždycky.....
I když Myšpulín je ták roztomilej....
.... ale taky svéhlavička s dost složitou povahou.
Ty jejich oči … ty dokáží mluvit. :-) Jsou to krásní psí kluci, vyloženě na pomuchlání.
OdpovědětVymazatA rozumím ti, že Bobí zůstane tím prvním.
Jo, v tom si prostě nemůžu pomoct. Bobeš je a bude jedinečnej, už tím jak se umí smát na celý kolo a každý ráno mi vypráví jakou měl noc. I když mu sice nerozumím, stejně to je hezký.... 💖🐾
VymazatOba jsou nádherní, mám dandíka 1,5 roku a je to zlatíčko, někdy uličník a tvrdá hlavička ,ale když se podívá očima tak je vše odpuštěno. Užívejta si radosti s hafíkama a těším se na další fotky a povídání. Marie
OdpovědětVymazatPropána, první člověk kdo dandíky zná. Můžu vědět odkud jste? A od koho dandíka máte? Jsou to teriéři a i když vypadají jak plyšáci jsou to i tvrďáci a samorosti ..
VymazatJsem kousek od Karlových Varů a dandíka mám od Zoji - Z ROXBURKU SUN. Máte pravdu jsou to plyšáci,ale i tvdé hlavičky. Je neskutečnš společenský, návštěvy miluje a ty lumpárny na zahradě to k pejkům patří.Když budete mít náladu písněte na email vaclav.jaros@centrum.cz.Marie
OdpovědětVymazatTak to máme od stejné chovatelky.:-) myšpulín je taky Roxburk, Grand Master.
VymazatKrásný jsou oba!
OdpovědětVymazatJsou to milášci.... 🤗🐾
VymazatBobeš je všech výstav šampion, ale Myšpulín má zase zajímavý kukuč.
OdpovědětVymazatTo měl Bobeš jako štěník taky. Ostatně i dneska umí nahodit takovej nevinej kukuč....
OdpovědětVymazatBobeš je zlatíčko. měla jsem tu čest osobně. Když jsi tak o něm začala psát, tak jsem se lekla, jestli se něco nestalo. Přeju Bobešovi i tobě mnoho nádherných chvil.
OdpovědětVymazatJá doufám že jich ještě hodně bude. S Myšpulínem se už skamarádili, žerou se tu celý dny, hopsaj a blbnou. Tak mu to snad vydrží co nejdýl. Je fakt, že si zatím od Myšpule nechá líbit věci, který neprošli a neprojdou ani jednomu Matesovi. Ale stejně, i když odcházím jen do obchodu a nikdo není doma, je stále separuju.
OdpovědětVymazat