Kostel v Neratově ....

Od kostela Jana Nepomuckého jsme pokračovali ve výletování do nedalekého Neratova. I ten potkal na konci války velmi podobný krvavý osud jako vedlejší Vrchní Orlici. Jen na rozdíl od ní se opět probudila k životu nejen ves, ale i zdejší kostel. Už jednou jsem o něm psala, tudíž nějaké sáhodlouhé popisování nebude. jen tak letem světem. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je barokní kostel z 18.století. Po jedné bohatýrské pitce ruských vojáků vyhořel po zásahu pancéřovou pěstí a jeho torzo chátralo. V roce 2000 se jeho rekonstrukce ujalo pár nadšenců ze Sdružení Neratov, kostel má ojedinělou skleněnou střechu. I další výzdoba, hlavně oltářní, je nově také skleněná.....

Já nejsem člověk věřící, ale sem se vracím ráda. Pro tu zvláštní energii která tu je. Pro ten zvláštní pocit pokory, když člověk vstoupí do toho vysokého kostela, jehož surovou stavbu "nehyzdí" žádná výzdoba. Nakonec i pro usmíření. Protože tady, před oltářem Smíření jsem se konečně smířila se smrtí mé maminky a tady jsem  konečně mohla s osvobozujícím pláčem tu konečnost přijmout.

Že se stále kostel renovuje, bylo vidět tentokrát v tom, že dostává

svou původní podobu věží, na které přijdou nové cibulovité střechy. Doteď měl jen malé špičaté střížky.

Obrázek původní "nové" podoby jsem si půjčila z netu 

I tato dřevěná galerie před vchodem do kostela je nová

Při první návštěvě zde nad oltářním místě visel velký železný krucifix, teď tu je místo něj tato skleněná plastika Panny Marie

Oltář Smíření. I já si zde zapálila svíčku ....

Tolik ze zajímavých míst které jsme letos na podzim navštívili. Další články se budou věnovat určitým tématům, ale fotky do nich vznikaly opět v různé době a na různých místech.