Svět podle Dandíka

Mlha přede mnou, mlha za mnou ...

.... pokud jsem si někdy připadala jak ve zlém snu, tak to bylo ve chvíli

kdy jsme vyšli na terasu čajovny a rozhlédli se kolem. Přesně jak v té pohádce. Mlha přede mnou

mlha za mnou. Jen občas se zdvihla aby se zas položila o kousek dál. Tu hustší, tu řidší.

Působilo to dost strašidelně, protože nebylo nic slyšet a najednou se před vámi někdo

zjevil nebo jste zjistili, že jste skoro u kraje srázu. Udělali jste pár kroků a najednou

jako mávnutím kouzelného proutku jste viděli všechno a o minutu později zas vůbec nic.

Prostě hory ukázaly jak zrádné dokáží být a že nic vám nedají

zadarmo. Ke všemu ještě bylo dost zima a nakonec jsem

měla docela zkřehlý ruce ....

Pokud se podíváte pozorněji, uvidíte pod liní hor světlejší šedou plochu. To je jezero

Königsee. Za normálního počasí by byla vidět nádherná azurová hladina....

A stejný záběr, tentokrát ale bez maximálního přiblížení

Když jsem fotila tyhle panáčky, nějak jsem je blíž nezkoumala, prostě se mi líbili.

Až domy když jsem si ty fotky stáhla a prohlížela je, říkám si že ten jeden vypadá

jak pomník s bustou Napoleona.....

..... a tak jsem si udělala výřez. Bohužel je to mázlé, ale schválně. Taky ho tam vidíte?

Když jdete cestou od čajovny na úplný vrchol Kehlsteinu, dostanete se do

kamenného království, které střeží drak ....

A takhle se objevovala a zase mizela samotná čajovna ...

Kříž pod vyhlídkou. Mimochodem si můžete všimnou, jak různě pojali své outfity na tuhle vycházku

ostatní turisté. Mohli jste tu potkat Japonky v letních šatečkách a sandálcích, ale i Němce

a Čechy v péřovkách