Pražské výhledy ....

Ode dneška se definitivně vynoříme z tmavých a studených hlubin,

do krásného slunného a teplého sobotního dne.

Cesta naší skupiny pokračovala z Letňanského výstaviště metrem na Muzeum

kde jsme přestoupili a jeli na Malostranskou. Požadavek účastníků zájezdu totiž byl, vidět

něco hezkého z Prahy a hlavně se svést lanovkou. Takže odkud jinud se na Prahu

podívat než z Hradčan. Z Malostranské jsme tedy zahájili první z mnoha

schodištních výstupů toho dne a to po starých zámeckých schodech do zahrady Na Valech,

kde jsme se z několika vyhlídek mohli pokochat jedněmi z nejkrásnějších

pohledů na Matičku Prahu. Naším plánem bylo projít zahradou až na Hradčanské

náměstí a z něj přes Strahovský klášter do petřínských zahrad a nahoru k

rozhledně, kam mělo několik účastníků chuť vystoupat. Jenže na konci zahrady jsme narazili

na první problém. Široké schodiště, které ústí ze zahrady na náměstí bylo uzavřeno

a před ním hlídkovali po zuby ozbrojení vojáci. Takže nezbylo než se vrátit a jiným

vyšším a příkřejším schodištěm, druhým toho dne, vyjít na třetí nádvoří

přímo proti katedrále. Prokličkovat mezi tůristy na druhé a pak na první a konečně

vyjít na místo kam jsme chtěli. I tady všude se pohybovali ozbrojené hlídky,

na což nejsem z Prahy vůbec zvyklá. Chodívám sem dost často, ale tentokrát mi

i trochu běhal mráz po zádech ......

---

Pohledy na malostranské střechy nikdy neomrzí. A když k tomu ještě svítí

sluníčko, je to něco eňo ňůňo

Pohledy na tu více moderní siluetu města ....

A jako odbočka pohled dolů pod valy do jedné ze zahrad

Kontrast starých a nových věží

Restaurace Nebozízek se stanicí lanovky

A náš konečný cíl ....

Musím říct, že při focení těchto výhledů zas jednou přišel ke slovu

teleobjektiv. Pořád je momentálně chudák upozaděný tím, že ponejvíc

používám momentálně jen starýho heldu. I když při téhle poslední cestě se

trochu provětral......