Konečně ....

...... se dostávám zase zpátky na blog. Přesněji řečeno, k tomu, že

na něj můžu psát.V rámci výletu do Prahy a na chatu jsem zvolila kvůli úvodnímu programu

variantu "no notbook", ale dcery tablet. Je menší, lehčí ale má jednu velkou vadu.

Pokud jedu na simku z telefonu, kde mám data, nepustí mne přihlásit se na blog.

Dostanu se na fb, dostanu se na email, při odpovědi na koment i na blog, ale psát

na něj, tak to ani náhodou...... jak se ale octne v blízkosti wifi je to O.K.

Jenže kde vzít v lesích wifi a když jí má náhodou někdo ze sousedů chatařů,

tak jí má zabezpečenou. A tak zdatný hacker nejsem. Tudíž jsem si jen mohla hrát

hru nebo koukat co je na fb nového. Příště už snad budu mít (možná) svůj telefon, který

používám jako externí zařízení k připojení na wifi. Ten je zatím chudák stále

v ošetřování a doufám že operace na jeho záchranu se podaří. Na novej tedy

rozhodně nemám. A co vás tedy za dobu mé nepřítomnosti všechno čeká?

Sakury, tak jak jsem je nafotila ještě v Litomyšli.

Kytky, moře kytek, protože jsem fotila něco jak tady na zahradě

před odjezdem, tak v Praze na výstavě skalniček i na Petříně.

Mořské hlubiny a artefakty z nejznámější lodi světa Titanicu, které

jsou k vidění na stejnojmenné výstavě.

Barokní areál Skalka nad Mníškem, kam jsem si udělala po deseti

letech znovu výlet.

Pelmel z fotek májové (květnové) Prahy. (Tedy oboje mi nedejde moc z pusy, protože

mi to připomíná doby vlády jedné strany)

Podařilo se mi nafotit opět něco do Sakrálek, takže to vypadá, že mám až

do konce roku vystaráno.

Ale co vám bohužel nemůžu zprostředkovat je ta krásná vůně, která se,

z podivem, nad Prahou a vůbec všude line. Atmosféru slunečného dne v lese.

Nádheru rána, kdy ptáci zpívají v ústrety novému dni. Prostě všechno to

co právě teď to bující jaro předvádí všude tam, kde to mám tak ráda ....