Takové předjaří je úžasná věc.
Sluníčko na modré obloze září a krásně hřeje, ptáci začínají nesměle prozpěvovat první árie. Na místech kde roztál sníh se začínají ukazovat první lístky křivatců, a signalizují tak, že to nebude dlouho trvat o objeví se žluté hvězdičky květů. Potoky a řeky, které se zbavily svých ledových okovů vesele přeskakují přes kameny a pění se v malých peřejích.Tam kde jsou jehnědy celý den vystavené paprskům slunce se rychle probouzejí k životu a nabídnou první nový pyl v novém jaru. A se stejným chvatem se probouzejí i kočičky a už jich nejsou jen tu a tam keříky, ale rovnou celé stromy. A ta obloha! Modrá, čistá jen tu a tam bílý mráček....Jaká úleva po tom neustálém šedivu. I když se druhý den zase zatáhne, stejně už člověk ví, že teď už bude té modré víc a častěji, protože rok spěje k té své hezčí a barevnější části. A že třeba ještě mrazík trochu zastraší a jinovatka pocukruje trávu? Jen ať si to ještě naposledy užije je to už jen labutí píseň tiché paní Zimy která se těžce smiřuje s tím, že svou vládu musí odevzdat zpěvavému Jaru.
A tak okouzlený chodec lesem chvíli postojí tu a zase tam aby se porozhlédl jak se Zima stahuje ze svých pozic, vyhřál se na sluníčku a zaposlouchal do štěbetání ptáků a s ušima napnutýma se snažil z toho všeho vylovit zpěv skřivana, který definitivně odsuzuje Zimu k odchodu...
Přeji vám tedy to nejkrásnější předjaří a to v den kdy začíná astronomické jaro. A že je třeba zrovna stejně uvás jako u nás zataženo? Však už bude jen líp !
Krásné, optimistické povídání a supr fotka
OdpovědětVymazatVendy, já už příchod jara vnímám asi dva týdny. Dokonce i v neděli, když jsem uklízela záplavy sněhu, pro Prahu tak neobvyklé, seděli na sousedovic ořechu ptáci a vyzpěvovali si jarní melodii.
OdpovědětVymazatPekne zaversovane! Vy pani blogujuca botanika! (Krivatec - kto to kedy pocul, ja tak maximalne "krivak"! ) Ale vidim, ze ta jar na Teba skutocne leze, hlavne odkedy "nemusis" kazdy den. (S hrozou zistujem, ze ja som zacal neskor a musim este tahat az do piateho, ale nejako to vydrzim, oder?) Tak na peknu jar!
OdpovědětVymazatVendy, prosím tě, kde to bydlíš? Já jsem neviděla sluníčko a modrou oblohu ani nepamatuju.
OdpovědětVymazat[2]: Oni už i tady vyzpěvovali a to dokonce i v té sobotní chumelenici.
OdpovědětVymazat[3]: Celý název je Křivatec jarní. Máš ten poslední portrét na Radostech.....jo zatím si užívám, že nemusím každý den ale místo jara na mne zase leze nějaká choroba . Začíná mě bolet v krku, šimrat v nose a bolej mě ramena a je mi zima....
OdpovědětVymazat[4]: Však byla tady i včera odpoledne, dneska už je ale zas zataženo.
OdpovědětVymazatVelice poetické povídání a moc pěkná fotka, Vendy!
OdpovědětVymazatKrásná fotka - kalendářová. A předjaří znamená taky konec klidu, spooousta práce, bolavý hřbety, prostě nestíhačka bez poetiky
OdpovědětVymazat[6]: Zblbla jsem to, jak furt melu o jaru a předjaří...ta kytička se jmenuje Křivatec žlutý....
OdpovědětVymazat[9]: Jo, nejdřív je člověk natěšenej ale pak se mu do toho nechce, a je z toho na nervy
OdpovědětVymazatVčera bylo chvílemi i na Šumavě vidět modrou oblohu, ale jen na chvíli.
OdpovědětVymazat[6]:Nech TA hreje vedomie, ze mne sa dari podobne...(To su nerozumne nasledky jara, ked sa clovek nevie dockat a prehana to potom! )
OdpovědětVymazatNejen krásná fotka, ale i krásný, jarně poetický text. Umíš to jak s obrázky, tak se slovy.
OdpovědětVymazat