Litomyšl podruhé.....

Poslední zastávkou na naší minulé středeční okružní jízdě po zákaznících byla opět Litomyšl. A tady mám špatné svědomí. Vím že jsem vám slíbila že zajedu vyfotit Litomyšl v zimním hávu, dokonce i sníh napadl, jen to počasí bylo tak hnusně šedivé že jsem čekáním na jeden hezčí den propásla ten sníh všechen a ty slíbené fotky prostě nedopadly....a teď to bylo ještě ošklivější a navíc už byl dost pokročilý odpolední čas a už tak špatné světlo valem ubývalo. Proto jsou fotky takové smutné a ponuré.... Jelikož jsme stáli na parkovišti pod zámkem tak jím také začneme, i když možná trochu netradičně...

Pohled na věže kostela v areálu piaristické koleje na tzv. Zámeckém návrší. Díky rozsáhlému archeologickému výzkumu se teď momentálně k němu nedá jít.

Ulička která je zkratkou z parkoviště na náměstí....líbí se mi její kamené zdi a taková určitá tajemnost

Druhý vchod/východ z uličky směrem na náměstí nebo nahoru k zámku a kostelu.

Zámek už naposledy. Z podhledu.

Myslím, že v této budově by mateřskou školku hádal málokdo. Děti se mají, protože si hrají těsně pod zámkem.

Pohled na kostel. k němu přiléhají krásně opravené Klášterní zahrady z několika sochami od místního rodáka sochaře Olbrama Zoubka. Další jeho dílo je památník Obětem komunismu na pražském Újezdě.(Celý článek). Jak jsem se už zmínila nedá se k němu jít a to mne mrzí, protože od něj vede pro změnu na druhé náměstí jménem Toulovcovo krásná krytá chodba.

Zaujala mne krásná lampa a za ní věž dalšího kostela. Kvůli opravdu špatnému světlu jsem obrázek odbarvila.

Na Máchadle...název napovídá o původním účelu místa. Ovšem toto máchadlo je už krásně zrekonstruované a dovedu si představit jak musí být příjemné v horkém létě tu tak sedět pod rozložitými lípami, cáchat si nohy ve vodě a mlsat zmrzlinu....

Krásné uličky s barevnými domky trochu připomínají Staré město Pražské. Však také Litomyšl je stejné město z kterého historie vyzařuje na každém kroku jako z Prahy...a proto je mi tak sympatická

Další průchod z náměstí.V tom domě s hořčicovou fasádou jsem jednou měla možnost vidět jak to v takových měšťánských domech vypadá a jak jsou situované. Bydlí v něm jeden architekt který býval naším zákazníkem a tak jsem jednou s manželem jela a pan architekt mne svým domem provedl. S patřičnou hrdostí na svou rekonstrukci. A musím říct že skvěle udělanou a od té doby mi tyto domy učarovaly nejen vnějškem ale i vnitřkem....jsou velice zajímavé a krásné. Vždycky jsem toužila vidět jak to v nich vypadá a tak se mi to i splnilo.

A teď velikáni. Samozřejmě že nesmí chybět Bedřich Smetana. Aloise Jiráska jsem sice také fotila, ale vzhledem k tomu že to bylo pod stromy a ani blesk nijak nepomohl obrázek byl tak tmavý že se na něm nic nedalo poznat. Což byl i případ busty Boženy Němcové na jiném domě. Tak z něj jen ta pamětní deska která byla bílá. A pamětní desku Magdaleny Dobromily Rettigové jsem zatím nenašla.

A teď hádanka. Poznáte kdo byl náš poslední zákazník?

Tolik zatím z Litomyšle všechno, příště už snad konečně bude to co bych opravdu chtěla nafotit a něco o historii města.