Důstojné rozloučení a vánoce nevánoce....

Dnes definitivně skončila éra Václava Havla. Samozřejmě že jeho éra politika skončila již před devíti lety, ale dnes se uzavřela s konečnou platností i ta jeho životní.... Vzhledem k tomu, že včera mi vypověděla ve "vhodný" čas moje zlobivá záda, dnešní většinu práce s vařením a dokončováním si vzal na starost manžel. A já tak měla možnost sledovat pohřeb pana Havla. Uplynulý týden zase na čas sjednotil lidi a vrátil zpátky tak trochu atmosféru před vánoci roku 89. A bylo to znát i dnes na Hradě v okamžiku, kdy auto s rakví odjíždělo do Strašnického krematoria kdy se lidé s panem Havlem loučili zaslouženým potleskem a symbolickým cinkáním klíči. Spolehlivě rozděloval lidi na dva tábory, na ty kteří ho nenáviděli a na ty pro které znamenal toho, kdo nám umožnil vstup mezi ten ostatní svět. Nebyl bez chyb jako nikdo z nás, ale dovedl nás alespoň ke startovní čáře k demokracii a k tomu, že se ta naše maličká zemička dostala do povědomí těch velkých zemí.

Přiznávám se, že při dnešním loučení v katedrále jsem tu a tam neudržela slzy, ale myslím, že to málokdo. Protože atmosféra byla plná emocí. A když se rozezněly zvony na katedrále, zazněla naše hymna a dělostřelecké salvy , tekly slzy i mnohem větším drsňákům než jsem já....

A ještě jedna věc mi přišla na mysl, že dnes si svůj kalich hořkosti vypil do dna i současný president, který jak je známo s tím minulým neměl vůbec, ale vůbec vřelé vztahy. A opět jako již vícekrát prohrál v imaginárním souboji těchto dvou osobností o sympatie světa. I když dnes už definitivně naposled. Dalšího presidenta si už budeme volit sami. Bude to zvláštní a docela se i přes to, že s tím nynějším v mnoha věcech nesouhlasím, přikláním k jeho názoru, že to bude jedna velká česká Superstar a volba určitě ne důstojná. Naopak obávám se toho koho všeho budou lidé schopni navrhovat a jaké nechutné tahanice vzniknou a jaké lovení špíny a hony začnou na případné kandidáty.

A tak nějak se mi v tomto všem zmatku, smutku a "blbé náladě" vytratilo i to, že jsou vlastně vánoce. Letos budou tak trochu jiné. Nebudou dárky a nebude ani stromek, letos jsme to prostě opravdu všechno vypustili. Nějak jsem ani já, ani dcera na nic předvánočního neměly náladu a energii. Ten letošní rok prostě nepřál nikomu z nás. Do Prahy jsme poprvé nejeli ani s dárky ani pro dárky, protože manželova maminka, která se o to vždycky starala umřela a švagrová má jiné starosti. Mým rodičům jsem také řekla ať nic nekupují, sami také nemají moc peněz nazbyt a tak jedině cukroví, kapr a salát se zachoval. A bylo to z jedné strany i náramně osvobozující....

Takže přeju všem kdo jsou mými stálými hosty, ale i těm náhodným aby si užili své vánoce v klidu, hlavně v kruhu těch které mají rádi a kteří mají radi je. Protože to je to, na čem na Vánoce nejvíc záleží, na tom abychom všem dali tu lásku kterou si zaslouží....