Hradčanské uličky .....

Pokud jdete z Hradčanského náměstí podál Arcibiskupského paláce zpět směrem

k MZ dostanete se do zcela jiného světa. Světa úzkých uliček mezi

hradčanskými paláci a malými domky, mezi vysokými zdmi které

skrývají soukromé palácové zahrady či zahrádečky jak dlaň.

Úzkými průchody nebo širšími schodišti. Do světa náměstíček

a kráných detailů na domech. Ne zbytečně se ta část

jmenuje Nový svět. Protože se dostanete do

úplně nového, skoro pohádkového světa......

---

Myší díra, kterou se dá od Strahovského kláštera sejít přímo na Pohořelec .....

........ a pohled zpět ke klášteru

A ještě jedna, dokonce i z duchem . Vypadá to na nějakého mnicha s lucernou.....

Podloubí k Hradčanskému náměstí

Znamení které si asi mnozí Pražáci pamatují jako znamení jednoho kdysi

za bolševika zajímavého projektu. Byl to bar spojený s opravnou bot. Prostě

se vám urval podpatek, sedli jste si u baru a než jste vypili kávu nebo panáka

botu vám opravili. V Praze byli dva, jeden v pasáži Lucerna známý jako

Obuna bar a pak tenhle na Hradčanech který se jmenuje U ševce Matouše.

Jméno zůstalo, bar taky jen boty už vám nikdo neopraví .....

Další z úzkých uliček které tvoří zajímavé průhledy. A tady vám dám

jednu hádanku. V jedné ze známých českých filmových komediích si zahrála

i s tím kanálem. Dokonce ten kanál hrál velmi důležitou roli neboť se z něj k nohám

jedné krásné české herečky vynořil jeden neméně krásný slovenský herec.

A to už jsem vám myslím napověděla až, až .....

A ještě v čb a natónované a trošku "zestárlé" ....

Ale když se člověk nedívá dolů, ale nahoru uvidí i tohle .....

A teď se dostáváme pomalu k další části a to k uličkám

které vedou z Hradčanského náměstí ......

Ulička kde sídlí rakouské velvyslanectví

A pohled zpět. A kuriozitka. Ta budova v pozadí je část Martinického paláce

o kterém jsem včera v rádiu zjistila že ho taky koupila stejná čínská

společnost která koupila pražský fotbalový klub Slavia, leteckou společnost Travel

servis a několik nakladatelství ....

A to už vstupujeme do Nového světa. Sídlí zde už leta letní scéna

divadla Ungelt.

Maličká kavárnička která vypadala hodně zajímavě. Zvenku určitě,

vevnitř jsem nebyla protože sednout si ven jak je vidět nešlo .....

A jsme na konci (nebo začátku, jak se to vezme) v té roubence se schovává

další z pražských hotelů

A začínáme stoupat směrem k MZ a Loretánskému náměstí

Je až z podivem, že v těchto krásných uličkách se neskrývá

jen krása, ale hrubé a brutální zlo. Právě nedaleko od míst z poslední

fotografie stojí bývalá budova Vojenského soudu, a v její zahradě

tzv. Hradčanský domeček. Bývalá vyšetřovna gestapa a neblaze

proslulé místo kde STB vyslýchala v padesátých letech politické

vězně, západní letce a jiné "osoby nepřátelské sociálně - dělnickému zřízení"

Pražské entreé ....

Proti proudu času se dostáváme do pátku 28.8. a to

do Prahy. V pátek dopoledne jsem odjela za maminou a

po obídku a kávě a malém odpočinku jsem se rozhodla pro

další toulky a to po trase kterou jsem poprvé prošla v roce 2011

při setkání dandíků na Hradčanském náměstí kdy se tam sešlo mimo jiné

i spousta krásných autí značky Lotus 7 nebo jejich levnější verze, stavebnice

Kajpan. Krom těhle krasavců čtyřkolých se tenkrát sešla i desítka krasavců

čtyřnohých a tři z nich byl náš Bobeš a jeho mamka Ajka a táta Colorado.

Vyrazila jsem nejdřív na Petřín, šla jsem směrem dolů k Pohořelci ale

uhnula jsem do jedné ze zahrad, tou ke Strahovskému klášteru, Myší

dírou na Pohořelec, z Pohořelce na Hradčanské náměstí, uličkami

na Nový svět, k Ministerstvu zahraničí. Od něj na Loretánské

náměstí a zpátky z Pohořelce zas Myší dírou ke klášteru

a od něj na Malovanku na autobus. Díky tomu že jsem

vyrazila docela pozdě, dalo se to parádně zvládnout

i v tom dost teplém počasí ..... miluju tyhle procházky

v úplné anonymitě, svobodě a poklidu ......

---

Tenhle detail osvětlení je ještě ze Smíchova kde jsem fotila před

kostelem sv. Václava ty lidičky do Fotošplouchání.....

A to už jsme na Petříně. Zaujal mne kmen hodně starého a hodně

velkého akátu

I když, jak jsem říkala bylo dost vedro, ale zároveň se i chvílemi pěkně zatahovalo.

Kolikrát jsem měla strach že zmoknu, ale naštěstí to vyšlo naprosto dobře

Někoho při focení iritují davy turistů, mne dopravní značky. Ono nevím kdo to vymýšlel, ale

na Hradčanech a všude po těch krásných starých uličkách jsou mraky značek.

Kazí snad každý záběr i když se člověk snaží sebevíc se jim vyhnout ........

..... no a pak ještě sítě na opravovaných památkách. Ovšem ty alespoň časem

zmizí a zbude po nich jen krása ......

Dost turisty focený kandelábr na Hradčanském náměstí

Schodiště u Lorety. I ona byla pod sítí .....

Staropražská pivnice a legenda mezi pivnicemi, renesančně - barokní

U černého vola

A perlička na závěr. Hotel z kostela .....

Příště se podíváme do pohádkových uliček ......

Západ a siluety .....

V cestování proti proudu času

se dostáváme do nedělní osmé hodiny večerní. Vycházela jsem

tedy z chaty o něco dřív protože mi pomalá cesta do města trvá tak půl hodiny a já

měla v plánu jít lesem a případně vyfotit něco zase ze západu nebo spíš z

před západu. Nic sice z toho nebylo, protože sluníčko bylo schované za vysokými

vrchy stromů jelikož už se jeho dráha o dost snížila. Na zámek jsem tedy dorazila

něco po půl osmé a než jsem se uvelebila a našla příhodné místo, obloha se pomalu

začala plnit drobnými mráčky od nichž se odráželo zapadající slunko.

Včera mi došlo, že za těch pár dní co jsem tyhle fotky nafotila už zapadá

o půl hodiny dřív .....

---

Moje strategické místo bylo kousek od nárožní věže zámku a

tak není divu že se stala vděčným objektem při focení toho

jak se v čase měnila intenzita světla .....

Dokonce jak jsem dodatečně zjistila, je na fotce vidět i pár hvězdiček.

Přesně začátek oje Velkého vozu. Najdete je?

Kostel a náměstí ......

Když už jsem udělala v čase skok dopředu,

do nedělního večera musím se teď vracet ve svých časových stopách.

A to doslova. Dnešní obrázky vznikly když jsem se po skončení koncertu

přesunovala na náměstí abych tu počkala na autobus který mne odveze

na chatu. A jelikož jak uvidíte na hodinách měla jsem od půl jedenácté

do jedenácté čas akorát na to abych si v klidu pofotila a pak si šla

sednout na lavičku .....

Sice jsem byla upozorněna na některá možná zlepšení,

ona by opravdu se stativem a dalšími věcmi opravdu

prospěla, ale byly to výcvaky jen z okamžitého popudu,

ale já jsem stejně za ně ráda. Hrála jsem si s různým nastavením

ISO a časy a clonami takže mi vyšly i bez toho stativu dost

ostré. Až jsem se sama divila.

---

Tenhle záběr je ještě ze zámecké zahrady

A teď už po cestě na náměstí

A z náměstí ....

Vyhlášení čtvrté ......

Opozdila jsem se z představením všech (dvou )příspěvků ve čtvrtém

kole, a opozdila jsem se i z vyhlášením vítěze v tomto případě tedy

vítězky což myslím asi taky nikomu nebude vadit. Velmi jednoduché to

tentokrát bylo takže to nebudeme nijak zdržovat .....

Počtem hlasů pět ku třem

vyhrává ....

Torzo dubu u Myslibořic

(Sceneryphoto)

Pokud se vám nechce v soutěži pokračovat klidně to písněte

vykašleme se na to a pojedeme až od ledna druhý ročník sakrálních staveb.

Já svou projektovou dušičku uplatním jinde .

Přihlásila jsem se v klubu Fotografia, kde mne dost mrzelo jak to tam

začíná uvadat, jako správce jednoho a možná i dvou

(to podle toho jak to budu stíhat) projektů a to v okamžiku kdy

zbylí správci požádali členy o pomoc a teď tedy čekám co mi bude přiklepnuto.

Měl by to zas být projekt měsíční, jak jsem zvyklá ode mne a ten

možný druhý taková rychlovka. A ještě mám jednu inspiraci

a to se potřebuju domluvit s ostatními správci až budou opravdu

řádně fungovat.