12 března 2015

Když svítilo na plný pecky .....



..... tak to byla paráda. Teploučko, včelky bzundili na
rozvitých krokusech, ze země se nesla taková ta úžasná předjarní vůně
kterou kdysi vonívala voda v komoře když se nám pod lodním dnem vařila při první
plavbě po zimní přestávce Vltava.
Tu vůni občas cítím i tady, táhne buď od jezírka do kterýho se opírá slunko
nebo od řeky, když se trochu zvedne hladina, voda se převaluje a není to
ta líná sotva se pohybující lemra. A všechno se tak nějak překotně dere
z hlíny ven. Jednu chvíli jen nenápadný lístek a za pár hodin nebesky modrý květ minikosatce .....
Tenhle čas se pořád zkracuje a počasí osciluje mezi dvěmi ročními dobami. Zimou
a létem. Ne, letos vlastně ani ta zima nějak nebyla. Tedy že bych po ní
truchlila, to ani náhodou. Ale já si raději dám kousek toho vzácnýho předjaří.
A co všechno ho dělá? Tak třeba ......



..... plyšové kočičky,



kapka vody na okvětním plátku krokusu .....


..... nebo jasná oranžová jeho blizny?


A co taková žlutá. Na talovínu .....


...... nebo na první jarní orseji



Sníh připomenou už jen bílé květy bledulek čerstvě vyrašených z trávy ....


..... anebo plnokvětých sněženek (ty jsou ovšem už za plotem u sousedů)


případně po celou zimu kvetoucích sedmikrásek



Ale modrou oblohou se nedá zahanbit ani kosatec .....




Zelená se áron ......


...... a svoje listy a květy už ukazují hyacinty které jsem si koupila rychlené a po odkvětu
zasadila do země. Vloni byly jen takové malé, nanicovaté, ale letos to vypadá už na mnohem
větší květy. Modré ....


Bohatou úrodu oříšků zatím slibují rozkvetlé jehnědy. Než se do nich pak dají buď brouci nebo ořešáci


Takhle za sluníčka se i lépe snáší bolest .....


P.S. ČAS SE KRÁTÍ A TAK NEZAPOMEŇTE NA PŘÍSPĚVKY DO POSLEDNÍHO KOLA SAKRÁLEK !!!











09 března 2015

Krokusově ......




Když oni tak krásně kvetou! A mě se tak líběj po tom
nedostatku barviček. Navíc ta kombinace fialové a žluté je taky hodně přitažlivá,
takže prostě u nich pořád sedím, kochám se a fotím..... anebo se na ně dívám z
okna. Jelikož už zas svítí sluníčko, tak kvetou stošest, a září do dálky. Ale už si
myslím že nafoceno jich mám dost. Tudíž budu pěkně jen koukat z okna .....









08 března 2015

Líbánky při Zakázaném uvolnění .....


Po klasickém pátečním zkouknutí některého z českých filmů,
trocha rozležení v mé hlavě jsem tu opět se svými názory. Které se samozřejmě ani náhodou
nemusí shodovat s vašimi, s tím se počítá. Tentokrát chci srovnat mé pocity ze dvou filmů
režiséra Jana Hřebejka které nejsou vůbec třeskutě veselé, nebo alespoň tak mile hladivé
jak jsme z filmů tohoto režiséra zvyklí. Naopak, byla jsem oběma hodně překvapená. Tyhle
dva filmy jsou přes místo a akci konání (svatba) hodně drsné. Oba mají stejnou dějovou linku,
oba vyznívají ve finále skoro tragicky.
Líbánky jsem viděla v televizi již dřív, Zakázané uvolnění patří k filmům které mi nahrál syn s tím,
že by se mi mohly líbit. Oba bodovaly i v Českých lvech.
A tak jsem se dala do srovnání. O čem bude tedy řeč?

Líbánky vyprávějí o dvou dnech svatebního veselí dobře situované rodiny nevěsty v dost
přepychovém prostředí. Novomanželé Tereza (Aňa Geislerová) a Radim (Stanislav Majer)
jsou oba velmi hezcí, vědí už o čem je život protože oba už předchozí vztahy měli.
Tereza si nese v srdci velké zklamání po kterém se pokusila o sebevraždu a Radim dospívajícího
syna. Oba jsou dobře zajištění a vypadá to, že jim ke štěstí už nic nechybí.
Jenže ...... jenže na oslavě se objeví jeden nezvaný host. Nikdo neví ke komu patří, nikdo
neví že by ho zval. Ovšem jeho šarmu nikdo neodolá, od malých dětí až po starší tetičky a babičky,
strýce a ostatní hosty nevyjímaje. Představí se jako Jan Benda, ženichův spolužák s kterým se leta
neviděli. A přinese velmi netradiční svatební dar. Urnu se svým jménem.
Ani Tereza a ani Radim netuší co se tím darem všechno spustí. Hra o pravdu, o lásku, o smrt.
A to hra dost krutá která všechny tři protagonisty zavede do dob studií na filmové fakultě,
k událostem které měly být navždy pohřbené v myslích všech těch kterých se dotkly.
Hra o to, jak snadno se člověk dostane do pozice vraha ať domnělého nebo skoro skutečného...

Film stojí a padá na výkonech hlavních protagonistů Ani Geislerové, Stanislava Majera a Jiřího Černého.
Poslední dva jmenovaní se do povědomí diváků ještě moc nedostali i když jsou to herci velmi dobří.
(Stanislav Majer hrál v jednom z dílů Soukromých pastí kde se ukázal jako velmi dobrý a nejen
pohledný herec nebo nedávno v kriminální minisérii Případ pro vymítače. Jiří Černý se na obrazovkách
uvedl v reklamě na KB kde hrál čerta a lákal k uzavření smlouvy na hypotéku) o hereckých kvalitách
Ani Geislerové nemluvě. Film má velmi překvapivé vyvrcholení a jak už jsem řekla působil na mě dost drsně
a nezvykle na dvojici Hřebejk - Jarchovský.

Líbánky - Honeymoon
2013
Režie : Jan Hřebejk
Scénář : Petr Jarchovský
Hrají : Aňa Geislerová, Stanislav Majer, Jiří Černý, Kristýna Nováková - Fuitová ......

Prázdná hokejová hospoda, osamocená barmanka, nefunkční televize
a kde se vzaly, tu se vzaly dvě postavy které v tomto prostředí vypadají naprosto nepatřičně.
Nevěsta a svědkyně ženicha. Klasický únos nevěsty jaký každý zná. Tři mladé ženy, tři osudy,
troje tajemství. Tragikomedie o třech mladých ženách, které se ocitly uzavřeny ve svých osudech.
Barmanka Vladana (Jana Stryková) bývalá pražská herečka kterou nepovedený vztah dovedl do
hospody někde mezi Ostravou a Opavou, svědkyně ženicha Iveta (Hana Vagnerová) Slovenka žijící
v Čechách beznadějně zamilovaná a hysterická intelektuální nevěsta ( Zuzana Stavná)
která je tedy fakt na tečku mezi oči. Tyhle tři naprosto odlišné mladé ženy se čistě
náhodně sejdou pohromadě. Stejně jak v případě Líbánek i tady se začne hrát na pravdu.
K tomu přispějí bohatě konzumované koktejly s názvem Zakázané uvolnění, kterými je
Vladana bohatě zásobuje při čekání na to, až se zjeví ženich jdoucí nevěstu vykoupit.
Postupně se dozvídáme že Vladana si vsadila velké peníze na právě probíhající
hokejový zápas na MS protože je přesvědčená že tentokrát už vyhraje, prodá hospodu
a vrátí se zpět do Prahy ke hraní. Svědkyně Iveta, která aby se nemusela přiznat k
mileneckému vztahu se ženichem Štepánem, raději řekne že je lesba a na žádost nevěsty aby

jí to tedy dokázala se vyspí s barmankou. Nevěsta která je hysterická ze všeho co je
mimo její technické chápání osciluje mezi záchvaty žárlivosti a přátelství.
Vše se vyhrotí v okamžiku, kdy díky špatnému telefonnímu signálu po rozhovoru
s druhým svědkem Iveta vyrozumí že je Štěpán po nehodě mrtvý. Teprve teď se rozjede
ta správná hra na pravdu.....
I tady je rozuzlení příběhu hodně překvapivé a i tady film stojí na skvělých hereckých
výkonech Jany Strykové, Hany Vagnerové a Zuzany Stavné. Ta je tedy opravdu v roli
nevěsty na zabití. Role ženicha Štěpána i svědka Tomáše jsou jen okrajovými.

Zakázané uvolnění
2014
Režisér : Jan Hřebejk
Scénář : Petr Kolečko
Hrají : Jana Stryková, Hana Vagnerová, Zuzana Stavná, Ondřej Sokol, Igor Orozovič ......

Pokud mám srovnat já tyhle dva filmy které mají oba v názvu komedie a ani jeden moc komediální není,
tak pro mne byl ač o dost drsnější, zajímavější ten první. Asi proto že ten je mnohem vrstevnatější,
dějově rozmanitější a i vlastně napínavější .....



06 března 2015

Portréty .....



Dlouho tady nebyly žádné fotky té
naší smečky milovaných stvůřiček. Včera se tady tu a tam povalovali a tak jsem vzala
foťák a když byli ve stavu polovičního bezvědomí udělala pár výcvaků. Jinak totiž při
spatření objektivu mizej do koutů a skrýší. Snad krom Baldricka, kterej je model k
pohledání a focení si užívá .....


Šašek Baldrick


Nadmíru vážný a vážený Jutys


Nevypočitatelná "femme cat" Majda


Pako Mates


Postarší elegán Bak


Rekonvalescent Bobeš


A poslední je z první Bobešovi procházky po dvou a půl měsících. Užívali jsme si jí oba.
On proto, že konečně mohl i dál než jen po zahradě a já protože jsem viděla ten
ohromný posun, vždyť na začátku všech těch trablů se neudržel na nohou ani
tři čtyři minutky aniž by hned nešel k zemi. A teď tu běhal a čuchal a zkoumal .....


05 března 2015

Katedrála Notre - Dame, Normandie, Bayeux .....-


I tentokrát se jako host u mne prezentuje v posledním
kole Hela* nádhernými fotkami katedrály v Bayeux které má ze svých dovolenkových
toulek s manželem na kolech po Francii. Ostatně spousty krásných kostelů nafotila
a je škoda že se neúčastnila dřív.

Toto město se nepyšní jen krásnou katedrálou ale i největší tapisérií . Je široká cca 50 cm a dlouhá
skoro 70 m a zobrazuje události z normanské invaze do Anglie. Nejedná se o pravou tapisérii, ta je
tkaná, ale o výšivku. Ale i tak je to impozantní dílo.
A něco o ní z netu ....

Pro mnoho návštěvníků je městečko neodolatelné kvůli ohromující, 70 metrů dlouhé a 50 cm široké Tapiserii z Bayeux (Tapiserie de Bayeux), na níž je v 58 výjevech ztvárněna normandská invaze do Anglie v roce 1066. Přestože nejde o opravdovou tapiserii, ale o výšivku na plátně, je naprosto ojedinělým uměleckým dílem a pozoruhodným dokumentem. Vznikla v letech 1067 až 1077 a je cenným dokladem historie a zvyků té doby. Normané vedeni Vilémem I. Dobyvatelem tehdy zvítězili v bitvě u Hastingsu, čímž se završil dlouholetý spor o moc mezi Vilémem a Haroldem z Wessexu.
Výšivku nechal zhotovit biskup Odo de Contenville, který byl nevlastním bratrem Viléma, a o její provedení se údajně zasloužila královna Matylda se svými služebnými. Matylda byla manželkou Viléma Dobyvatele. Ve Francii je proto tapisérie někdy označována jako "La Tapisserie de la Reine Mathilde" (tapiserie královny Matyldy). Toto tvrzení však dodnes nebylo historiky potvrzeno a proto se o autorství tapiserie vedou četné diskuze. Mnozí jsou spíše toho názoru, že královna Matylda by na takovouto práci neměla dostatek času a dílo proto přisuzují anglosaským tkalcům nebo anglickým řádovým sestrám.
Přestože věkem již některé barvy na tapiserii vybledly, je její provedení stále okouzlující a rozměry ohromující. Celkem 58 obrazů vypráví bohatý příběh s nejrůznějšími detaily a zábavnými podrobnostmi ze středověkého a vojenského života. Vyobrazeno je zde jak první setkání Harolda s Vilémem, tak i požehnání, kterému se dostalo Vilémově flotile, průlet Halleyovy komety a dokonce i šíp, který během bitvy zasáhl krále Harolda II. a zajistil tak vítězství Normanů. Tapisérie je také opatřena cca 2000 nápisy v latině a celkem je na ní vyobrazeno 623 osob, 55 psů, 202 koní, 41 lodí a 49 stromů.
Tapisérie z Bayeux byla údajně použita při příležitosti vysvěcení místní katedrály Notre-Dame v roce 1077. Je na ní vyobrazen také sám biskup Odo, který je neodmyslitelnou postavou celého tohoto příběhu. Tapisérie by se dala označit za předchůdkyni dnešních kreslených seriálů. V současnosti je uložena za neprůstřelným sklem v Centru Viléma Dobyvatele (Centre Guillaume-le-Conquérant). Na návštěvu centra si vyhraďte dostatek času, nejen abyste se pokochali samotnou tapiserií, ale shlédli i poučný audiovizuální program, díky kterému vám budou jasnější dějinné souvislosti.

A teď už Heliny obrázky. Taky jich měla spoustu tak jsem z někteých dělala koláže já,
jiné už měla Hela*


Ukázka tapisérie ....








Tuhle celkovou fotku jsem stáhla pro ilustraci z netu


Tak to je další nádherná ukázka gotické práce hodná posledního kola. A to už je tu
příspěvek Majky, taky parádní, ale ten asi znáte od ní z blogu ....


04 března 2015

Blbiny ......



Někdy fakt tvořím blbiny, povětšinou z fotky která je sice myšlená
"umělecky" ale prostě stojí za úplný prd. A takjsem si založila novou rubriku
zvanou Blbiny. Čas od času se tu nějaké ty moje blbiny ukážou a dneska tu je
blbina č.1. Původně mne zaujal odraz malých jehličnanů v truhlíku na okně zrcadlících
se ve sklence vína. No fotka nedopadla vůbec dobře kvalitou tak jsem si s ní trochu vyblbla
a prohnala ji pár různými efektíky .....









03 března 2015

Květy, květy, KVĚTY !!!!!



Po každé zimě mám hroznej absťák po květech, vůni a barvách.
Hned druhý den po sv. Štěpánovi většinou zlikviduju vánoční svícny a adventní věnec na stole
(stejně většinou opadává a svíčky jsou shořelé) a jak nejrychleji to jde, upaluju do města abych
si tam koupila něco rychleného. Lhostejno co, ale hlavně živého, barevného a případně i voňavého
Letošní zima nezima ovšem v té touze vede. Šedá, bez sněhu, bez slunce prostě bez toho, co by
alespoň na chvíli oblažilo oko barevným kontrastem, byť jen bílo - něco.
Takže když jsem zjistila že v sobotu vykvetla celá řada drobnokvětých krokusů podél ohraničení
záhonu pod terasou, skákala jsem dva metry vysoko. Koněčně trocha barevnosti když se dívám z
okna i venku, nejen doma na parapetech. Bylo to raz dva. V pátek nic a v sobotu po poledni
kouknu z okna a hele ! BARVY !
Rozkvetly najednou na všech místech kde jsou vysazené nebo zůstaly po různých opravných zásazích.
Na ty velkokvěté si ovšem ještě nějakej čas budu muset počkat, ty teprve nesměle vystrkují první
centimetry lístků. Dokonce mi letos vykvetly krokusy dřív než talovíny, jenže ti byli chudáci pod
vrstvou spadaného listí z dřišťálu, takže neměli moc šanci. Sněženky na zahradě nemám,
takže letošní poslíci jara jsou jednoznačně krokusy !


A tady je fešáky máme





Ovšem dneska vypadaly takhle .... mohlo být i hůř, podle té metelice která byla v noci



A abych měla barevno i doma, od muže jsem dostala k narozeninám tuhle krásku




A tahle mi už chvilku kvete



Když jsem vzala v sobotu odpoledne Bobeše poprvé na delší procházku těšila jsem se že v chatách nafotím
nějaké sněženky, už proto že já je na zahradě nemám. Jenže žádné jsem nikde neviděla. U mnohých chat
byly záhonky přikryté netkanou textílií takže jestli pod ní něco kvetlo, nebylo to vidět ....
Tak alespoň nějaký vřesovec a talovín se našel




A už i tyhle chlupatky jsou k vidění