Den z mlhy zrozený....

V úterý tu byla ráno úžasná mlha.

Já vím, na mlze není nic úžasného hlavně pro motoristy kteří jsou na cestách a v tom provozu a džungli která v něm vládne je to spíš pěkně nebezpečné. Ale pro fotografy naopak je mlha dárkem z nebe. Bohužel mi byl dán až doma kde mám omezenou možnost focení a nemůžu si vyběhnout před ranní kávou jen tak v pantoflích do lesa jak na chatě. Ale tentokrát jsem chtěla nafotit hlavně sluníčko které se z té mlhy klubalo ven. A tak jsem si našla nejdřív flek ve střešním okně a z něj zkoušela při různých časech a režimech fotit a pak když už vylezlo výš se přesunula do zahrady....

---

---

Dodatečně ještě jedna fotečka, upravená či spíše "vystřihnutá" na radu Majky

Stínohra na protější zdi

32 / 52

1/ 4.10.13

Dneska jsem se přihlásila na fb do jedné skupiny která se zabývá tvořením ale i radami co se týče čehokoli okolo vaření, zahrad, květinek....prostě taková parta lidí kteří když vědí tak poradí. Když jsem tam dala album s fotkami mého hraní si se stužkami hned se mi ozvala jedna zájemkyně. Takže mám vlastně svou první zakázku ! A mám radost že to moje hraní někomu stojí za to aby za něj dal pár korun....A to není všechno! Odpoledne jsem šla taky poprvé na objednání fotit kočinu. Nechci si nijak honit triko, ale fakt jsem moc ráda!

2 -5 / 5.10.- 8.10.13

Hezké počasí, ale já sedím doma. U papírování, nebo při údržbě baráku či trimování Bobeše. Takže asi tak jediná radost je z radosti jiných kterým se líbí moje prácičky....

6 / 9.10.13

Radost ale v úvozovkách. Další návštěva u doktora s jinou bolestí a verdikt "zánět šlach v rameni". Bác ho....Obstřik, Nimesil jednou denně, tři dny ABSOLUTNÍ klid, a nezvedat ruku víš než na desku stolu.....takže problém... a tak jen radůstka z toho že mi bylo nabídnuto vystavit některé výrobečky ve výloze papírnictví kterou propůjčilo pro různé tvořilky z města které tvoří z věcí u nich nakoupených. A dvě objednávky na figurky čerta a čertice a čerta a anděla.....a to dokonce od člověka o kterém si už tři roky myslím že ho trochu znám a že to je pragmatik vysoko povznesený nad takovéto blbůstky....není.... a těším se a doufám že vyjde i zítřejší malý potlach s blogery v Brně.

7/ 10.10.13

Člověk míní a pan doktor a Sv. Petr- vtipálek plus jeho pozemští hlasatelé meteorologové mění. Ze setkání

tak nakonec nic nebyl. Já nesmím zvedat ruku nahoru, což samozřejmě je při focení hodně velký nedostatek, a navíc po včerejčí předpovědi kdy mělo být deštivo a vůbec ohavno a kdy jsme to večer odpískali to nakonec tak nebylo. Tak jsem holt jela s dcerou do města pro nějaké krémy na zušlechtění a sehnat něco z čeho by šlo udělat vlasy čertům....a když jsem vlezla do Tesca koukala tam na mě tááák smutně chryzantémová koule sezazená ze tří barev. Žluté, hnědočervené a bílorůžové. A já jí neodolala....jak bych taky mohla....a k ní jeden vřesík a hned je jeden truhlíček na okně zase hezčí. A hezčí a radostnější podívání na něj. A jó, jedna velká radost! Visej mi pěkně i se jménem moje kouličky ve výloze!!!!!

A tvořím a hraju si....

Týdenní dovolená mi zajistila

poznat pocit absťáku když nemůžete dělat to co vás momentálně šííííleně baví a díky čemu jsem asi také mimo jiné zhoršila ten zánět šlach který se mi usídlil v rameni. Nemohla jsem totiž píchat. Podotýkám pro všechny kdo by v tom hledali dvojsmysl nemohla jsem píchat špendlíkama. Jelikož jsem věděla že pojedu domů vlakem nebrala jsem si svoje kouličky, zvonečky, kuželíky a mašličky sebou. Ovšem nezabránilo mi to v tom obrážet v přilehlých městských lokalitách galanterie a nakupovat stuhy a stužky a jiné propriety, abych z nich promptně hned po návratu zase začala tvořit.

Takže po návratu jsem se už hodně natěšená dala do práce a tady se prosím chlubím další várkou špendlíkového tvoření.... Jo, a jinak jsem si na fb založila i svou stránku týkající se tohoto mého momentálního šílenství. Pro ty kteří nepohrdáte sociálními sítěmi adresa zde

Tohle ještě patří jako doplněk k tomu vánočnímu věnci který jsem dělala pro mamču na dveře

No a tohle je zase parťák, tedy spíš parťačka k jejímu andělovi. Ten malej kamárádík je přichystaný dárek

A tohle jsem si udělala pro sebe....

A inovace od šikulek z fb.....myslím že to byla ta tečka která tomu chyběla

....a jak říkám lásky není nikdy dost. A co je symbol lásky? No přece srdce. Velké, menší nebo to úplně nejmenší....

Jedno pro milovnici tyrkysové

A tak se to schumelilo že budu momentálně velkovýroba čertů a andělů....

Před vodou, za vodou nikdo nesmí stát a teď si jdeme hrát....

Voda a já jsme velké kamarádky.

Vodu v určitých podobách mám moc ráda. Vodu která teče z různých fontán, vodotrysků a jiných vodních artefaktů můžu v jakémkoli množství. Několikrát jsem zmiňovala i obrázky dokládala nová okrasná vodní díla ve městě....

Když jsem šla minulý týden od obvoďačky tak jsem měla dost času na to abych se plouhala po městě a slídila kde co vyfotit, páč díky nové tvořící mániií která se týdenním pobytem na chatě ještě prohloubila jde i focení stranou a tím pádem se mi prázdní archív. A zastavila jsem se právě před jedním takovým dílkem. Svítilo sluníčko a voda jen jiskřila. A lákala.....a já podlehla. I když nevím, možná jsem ten její šarm zcela nezachytila, ale snad mi bude odpuštěno....

---

---

Každý si asi říká jaké by to bylo být za vodou.....zde vám nabízím jednu možnou alternativu

Foukalo a tak jsem co chvíli dostala spršku do objektivu i obličeje a ještě vysloužila nechápavé pohledy okolojdoucích proč tam lezu po kolenou a strkám hlavu do fontány

tenhle náhodný výcvak vlnění vody když do ní zafoukal vítr patří do kategorie pokladů objevených až při stahování do počítače a hodně mne překvapil zvlášť když na tom spádu nebylo nic vidět, prostě se jen změnil zvuk dopadající vody ale žádná vlna, nic.....ale foťák jak vidno zachytí všechno

A to hraní v názvu? To bylo s časem a pak i s barvami....ale tahle je "přírodní"

Zámek Dobříš, Francouzský park a závěrečné zastavení....

Závěrečným zastavením a rozloučení

s Francouzským parkem na zámku Dobříš je jeho část těsně navazující na soukromé křídlo zámku. Jak je psáno na informační tabulce o této zahradě v prvním zastavení, původně zde nebyla ornamentální výsadba ze stříhaných buxusů, ale středová cesta táhnoucí se až k fontáně a Oranžerii. Je v ní nejvíce sochařské výzdoby a ještě jedna fontána. Ta je ale zrovna v ne dobré kondici, takže jsem jí ani nefotila....

---

Celkový pohled na spodní část s hradem Vargač v pozadí

---

*

*

*

*

*

*

Nejdřív jsem si říkala co ty výklenky ve zdi znamenají. Vypadalo to jako výlevky nebo napajedla, jenže při bližším průzkumu jsem si všimla že se jedná také o fontány....

*

*

*

*

*

A poslední ohlédnutí za zámkem...

*

Celou dobu jsem v parku nebyla sama kdo fotil, neustále jsem měla v patách chlápka který také fotil, ale někdy to bylo už dost nepříjemné protože jsem ho měla pořád za zády a kam jsem se hnula byl za mnou. Říkala jsem si kdo ví, třeba to je také nějaký bloger a hledá ty nejlepší záběry pro svůj blog, nebo fotograf sbírající materiál na svou výstavu. Mimochodem zrovna jedna výstava fotek ve městě byla.....

Podzimní listy a plody....

Nedá se nic dělat,

ale holt se musíme smířit s tím, že si podzim začíná prosazovat to svoje. To jest, mlhy, plískanice a šedo, ale také i zlato, žhavou červeň, slunce na azurové obloze a listy snášející se pomalu k zemi. A také krásně vybarvené plody na keřích....někdy to člověka hodně láka ochutnat.

---

(Jsou i tací kteří to dělají neustále, že jo Pavle )

---