09 února 2013

Máte to taky, nebo je chyba u mě?....

Ptám se totiž na jednu věc, která mne začala trápit před dvěma dny. Otevřu mejl a tam na mne nejdřív jukalo 35 nepřečtených zpráv. Juj! Tak to jsem nečekala takový úspěch s článkem o západu slunce!....no jo, jenže když je otevírám, zjišťuju že tam je šest stejných nových článků na jednom blogu, tři na jiném, dalších pět zase na jiném atd. Jen asi tři komenty ke článku. Tak jsem si říkala aha, nějaká chybka se vloudila. Včera otevřu mejl a tam na mne vybaflo přes sto zpráv. A tentokrát to přitvrdilo, jeden a ten samý článek už dvacetkrát, patnáckrát i víckrát. Mezi tím nějaký koment. Nebo při otevření článku na mne svítí nápis stránka nenalezena....všechno vymazáno a říkám si fajn. Jenže při dalším otevření během dne opět šílené hausnumero a opět ty samé články oznámeny několikanásobně..,.,už si připadám jak v Hrnečku vař, lezou na mě stále a stále další a další, mažu a ony zase na mne vyskakují....
Už mne to nebaví hledat mezi tím množstvím pár nových které bych už neviděla a které se mezi nimi krčí.
Takže se ptám, máte to taky tak, nebo mám nějakého vira v kompu? Nebo nás zase na Blogu očekávají nějaké novinky nebo je to pomsta za stížnosti že chybí přehled nových článků?
Budu ráda když mi dáte vědět....

08 února 2013

Zas jeden západ a silueta....

Předevčírem zase po delší době nejistě vylézalo po chvilkách sluníčko aby se odpoledne
a hlavně navečer na obloze na čas uhnízdilo. A tak se dal vyfotit tenhle západ...




Jak bylo dopoledne zataženo a všelijak se honily mraky vycvakla jsem tuhle siluetu stromu.
A trošinku upravila barevně....

Teď už budete vědět....

K tomuto článečku mě dala podnět debata u Jarmilky* (Plajzky) na blogu, kde psala o dvou keřích které teď kvetou a krásně voní a málokdo je zná. Jedá se o Jasmín nahokvětý a Vilín. A právě k tomu prvnímu se vztahuje toto povídání.
Mnozí tam komentovali že oni ale znají jasmín úplně jiný, bílý a velký keř a ne tento se žlutými květy a převislý. Jenže tam nejde o jasmín nýbrž keř jménem Pustoryl obecný. A aby to nebylo tak úplně jednoduché existuje ještě Jasmín pravý a Jasmín mnohokvětý, který můžete znát i z květinářství kde je prodáván jako kvetoucí liána. Má bílé trubkovité květy a také krásně voní což je jim všem společné....

A aby jste věděli jaký je mezi nimi rozdíl tak tu máte pár obrázků pro srovnání....

Pustoryl obecný nebo-li nepravý jasmín
Detail květu


Keř


Jasmín nahoprutý
Detail květu


Detail listů, které narostou až na jaře


Jasmín pravý
Detail květů


Detail listů


Jasmín mnohokvětý, ten si můžete koupit v květinářství


Další koment byl že snad alespoň pampeliška je pampeliška. Není. To co jsme normálně všichni zvyklí nazývat pampeliškou je Smetanka lékářská. Pampeliška obecná na rozdíl od ní kvete v létě, má menší a plošší květ, stonek není dutý ale tenký, pevný a jemně ochmýřený a jde strašně špatně utrhnout, Spíš ji celou vyškubnete ze země. Kvete až do podzimu.

Smetanka lékařská


Pampeliška obecná


Ještě k těm názvům, ve slovenštině se řekne smetanka púpava, u nás je se stejným názvem něco úplně jiného, a to pupava bezlodyšná což je ovšem bodlák který je i jedlý. Někdy se mu říká trampská kedlubna. Když se vyřízne vnitřek po odkvětu ze země a oloupe chutná podobně jako kedlubna.


Jak jsem zjistila při hledání obrázků, i některá internetová zahradnictví se dopouštějí toho velkého omylu že jako jasmín pravý nabízejí právě známý pustoryl. Nechci vás nějak poučovat, jen mne napadlo, že by bylo dobré ukázat ty rozdíly které mezi těmi rostlinami jsou, nebo které vůbec někdo nezná a díky nimž se můžete i vyvarovat toho omylu, že si místo pravého jasmínu, který se vám líbí zadraho koupíte obyčejný pustoryl. I když jeho vůně je úžasná a když se rozroste tak nevypadá v květu vůbec obyčejně....


07 února 2013

Koukám z okna....

Protože mám ještě pořád zabrané moje klasické kompjůterové místo šicím strojem a adopčními vestičkami tak místo stolu používám okenní parapet (bohudíky za stará špaletová okna a silné zdi a tenká plastová okna). A jak tu posedávám a píšu a čtu a prohlížím tak také vyhlížím. Tu ptáky na krmítkách (už mají zase prázdno), tu západ slunce nebo sluníčko marně se snažící prorazit vrstvou mraků. A tak si vždycky vezmu foťák který mám pořád hned vedle kompu a fotím. Tak vznikly tyhle barevné hrátky se sluncem a mraky, protože sami o sobě byly jen šedivě šedé....






05 února 2013

Ještě z Brna....

Ještě se jednou musím vrátit do Brna, protože za a) panička neuveřejnila fotky mých dalších konkurentů a za b) dneska poslal jeden z vystavovatelů paničce na fb dvě moje opravdu skvostné fotky. A jelikož jsem ješita ješitná a navíc si potřebuji zlepšit náladu po těch choulostivých fotkách nemůžu je nenechat zveřejnit....
Můj úsměv tak patří všem kteří se na mne chodíte sem koukat a kteří mi držíte palce. Jo, a vlastně i paničce.

My dandíci jsme pohodáři, a výstava nevýstava prostě pohodlíčko a ležing je naší prioritou...



Nejdřív jen tak trochu na zkoušku...


A teď KEEP SMILING.....hele Mývale, nejseš sám kdo to umí Mrkající

Litomyšl podruhé.....

Poslední zastávkou na naší minulé středeční okružní jízdě po zákaznících byla opět Litomyšl. A tady mám špatné svědomí. Vím že jsem vám slíbila že zajedu vyfotit Litomyšl v zimním hávu, dokonce i sníh napadl, jen to počasí bylo tak hnusně šedivé že jsem čekáním na jeden hezčí den propásla ten sníh všechen a ty slíbené fotky prostě nedopadly....a teď to bylo ještě ošklivější a navíc už byl dost pokročilý odpolední čas a už tak špatné světlo valem ubývalo. Proto jsou fotky takové smutné a ponuré.... Jelikož jsme stáli na parkovišti pod zámkem tak jím také začneme, i když možná trochu netradičně...



Pohled na věže kostela v areálu piaristické koleje na tzv. Zámeckém návrší. Díky rozsáhlému archeologickému výzkumu se teď momentálně k němu nedá jít.


Ulička která je zkratkou z parkoviště na náměstí....líbí se mi její kamené zdi a taková určitá tajemnost



Druhý vchod/východ z uličky směrem na náměstí nebo nahoru k zámku a kostelu.


Zámek už naposledy. Z podhledu.


Myslím, že v této budově by mateřskou školku hádal málokdo. Děti se mají, protože si hrají těsně pod zámkem.


Pohled na kostel. k němu přiléhají krásně opravené Klášterní zahrady z několika sochami od místního rodáka sochaře Olbrama Zoubka. Další jeho dílo je památník Obětem komunismu na pražském Újezdě.(Celý článek). Jak jsem se už zmínila nedá se k němu jít a to mne mrzí, protože od něj vede pro změnu na druhé náměstí jménem Toulovcovo krásná krytá chodba.


Zaujala mne krásná lampa a za ní věž dalšího kostela. Kvůli opravdu špatnému světlu jsem obrázek odbarvila.


Na Máchadle...název napovídá o původním účelu místa. Ovšem toto máchadlo je už krásně zrekonstruované a dovedu si představit jak musí být příjemné v horkém létě tu tak sedět pod rozložitými lípami, cáchat si nohy ve vodě a mlsat zmrzlinu....



Krásné uličky s barevnými domky trochu připomínají Staré město Pražské. Však také Litomyšl je stejné město z kterého historie vyzařuje na každém kroku jako z Prahy...a proto je mi tak sympatická



Další průchod z náměstí.V tom domě s hořčicovou fasádou jsem jednou měla možnost vidět jak to v takových měšťánských domech vypadá a jak jsou situované. Bydlí v něm jeden architekt který býval naším zákazníkem a tak jsem jednou s manželem jela a pan architekt mne svým domem provedl. S patřičnou hrdostí na svou rekonstrukci. A musím říct že skvěle udělanou a od té doby mi tyto domy učarovaly nejen vnějškem ale i vnitřkem....jsou velice zajímavé a krásné. Vždycky jsem toužila vidět jak to v nich vypadá a tak se mi to i splnilo.


A teď velikáni. Samozřejmě že nesmí chybět Bedřich Smetana. Aloise Jiráska jsem sice také fotila, ale vzhledem k tomu že to bylo pod stromy a ani blesk nijak nepomohl obrázek byl tak tmavý že se na něm nic nedalo poznat. Což byl i případ busty Boženy Němcové na jiném domě. Tak z něj jen ta pamětní deska která byla bílá. A pamětní desku Magdaleny Dobromily Rettigové jsem zatím nenašla.



A teď hádanka. Poznáte kdo byl náš poslední zákazník?



Tolik zatím z Litomyšle všechno, příště už snad konečně bude to co bych opravdu chtěla nafotit a něco o historii města.

04 února 2013

Reality šou...

V realitě jako v show, kde před skrytou kamerou
lidé své duše obnažují a všechny kolem oblažují
svými přednostmi, svou dokonalostí
nebaví mne žít.

Nemám ráda chloubu cizí, sympatie valem mizí
v nenávratnu. Chlubit se cizím peřím, být na koni
před těmi kteří neměří vše jen penězi, to těžko skousnu.

V realitě jako v show, hrajeme před kamerou
ty jimiž nejsme a myslíme že chceme být.
Hry naše falešné, bývají často netečné k okolí
a my netušíme jak moc to někdy zabolí.

Realita tvrdá bývá, jeden den nám láska na pozdrav kývá
druhý den z ní už jen smutek zbývá.
Jeden den slunce září, však v druhý šeď a chlad jen v tváři
mívá....

Realita není show a my nestojíme před kamerou
nekončí nám záběr, a světla nezhasnou...
Režisér nám nedá stop, nechybí nám nad hlavou strop
náš život není ateliér kde starý garderobiér
nám podá kabát s úklonou...



Brno DUO CACIB....


Tak panička trochu odbočí a přestane se starat o přírodu, ale začne se také věnovat zase trochu mě. Nějak pořád ráda zapomíná na to, že tenhle blog vlastně vznikl hlavně kvůli mě a ne nějakejm kytičkám a motýlům a vůbec. Včera jsme totiž zase jako každý rok vyrazili na první velkou výstavu v novém roce a to do Brna. Už to tam znám jak vlastní ťapky, protože to byla už moje pátá a tak to zvládám s přehledem. Tentokrát ale byla změna v tom, že jsme šli jen jeden den. Tak mám už všechny tituly doma a teď už dokonce pěkně v rámečcích pověšené na zdi , tak spíš jen tak se ukázat mezi omladinou a zaťapat si pro radost. Asi tedy spíš větší pro paničku....a stejně to už bylo takové i trochu rozloučení s výstavama, teď jich už bude asi minimálně protože stejně mne tu nikdo jako ženicha nechce a doma je přece jen líp a větší zábava s Bakem a Matesem.

Ale i panička měla radost, nejen že se zase potkala se svým kamarádem ale i s jednou s blogerek, která má podle blogu stejné jméno jako panička, Vendy a s kterou, jak jsem je tak pozoroval si hned padly do noty a povídaly si a povídaly a kdyby nešla panička pomáhat vodit Wikimu jeho pejsky tak by si povídaly pořád. Stejně je podezírám a to určitě oprávněně že si povídaly i tam.... Tak je pravdou že si Vendy všímala i mne a to mi dělalo dobře, ale musela zase brzy odejít protože si chtěla ještě nafotit nějaké jiné pejsky. V tom je stejná jak moje panička, bez foťáku ani ránu. A přitom mám tak rád když mě všichni hladí a říkají mi jakej jsem fešák.....no co, vždyť jsem chlap Mrkající.

Jo a ještě musím říct, že to včera byl pěknej fofr. Rozhodčímu to odsejpalo a než jsem se pořádně rozkoukal bylo hotovo....a jeli jsme domů

A jelikož je panička docela škodolibá, zdokumentovala mojí proměnu od psa rozcuchaného po výstavního experta. I když některé fotky jsou hodně velký zásah do mého soukromí....

....třeba taková vana, jak já jí nesnáším....


....bože a co teprve sprchování....


....proboha, vždyť vypadám jak útulkáč! Hrůza!...


...tak to už by fakt stačilo, ne?....


....alespoň že už jsem z té vany pryč...


....horší jak bulvár, fakt! A to tvrdí jak mě miluje!!...


....nemám tě rád!...


...tak teď už jsem zase k dispozici a můžete chválit a můžete hýřit superlativy, vaše hvězda je zpět!...




Svůj pověstný úsměv si nechávám pro jiné, ale na paničku jsem se trochu taky musel usmát....aby jí to nebylo líto...


...na stole, jak někde na aukci otroků...


....hele tak jednou si mi ten CAC dal tak se neškrabej za uchem a nepřemejšlej....


Tak a mám to za sebou...


Brno DUO CACIB 3.2.13, V1, CAC, res.CACIB. Rozhodčí KORÓSZ Gábor (HU)