06 února 2012

Bodypainting podruhé.....

Několik dalších mistrovských ukázek malování na tělo. Teď nevím, jestli zařadit tuto činnost do umění vizážistického, neboť jím změní modelkám hodně vizáž, či módního návrhářství ale bez použití látek nebo malířství. Dalo by se říct: Od každého kousek....







Velké hlasy.....Čechomor

Pro jednou zase zabrousím do našich hudebních vod mých oblíbených zpěváků a skupin. Dnes je to skupina, která se řadí do ranku Etno music. I když to etno je naše národní či vlastní produkce jemu přizpůsobená. Skupinu založili v roce 1988 dva svitavští rodáci František Černý a Jiří Břenek pod názvem I.Českomoravská nezávislá hudební společnost. Na konci roku 1990 vychází první CD Dověcnosti, v roce 94 se začíná éra elektrické podoby nástrojů a navíc do skupiny přichází Radek Pavlík a houslový mág Karel Holas z Českého srdce. V roce 1997 se ustálilo základní složení kapely v podobě František Černý, Karel Holas, Radek Pobořil a Michal Pavlík a jako bubeník Martin Rychta, kterého v roce 2000 vystřídal Radek Klučka. Zároveň od tohoto roku kdy vyšla třetí deska nazvaná Čechomor i pod tímto jménem kapela vystupuje. Základ kapely zůstává pevný, jen na postech bubeníka se střídají různí muzikanti.....
Během společného turné s Jarkem Nohavicou vznikl i film Rok ďábla režiséra Petra Zelenky.
Nejúspěšnějším albem Čechomoru se stává album Proměny nahrané s Collegiem českých filharmoniků a produkované, aranžované a dirigované hudebním skladatelem, zpěvákem, punkerem Jazem Colemanem za které kapela získává multiplatinovou desku. Koncertují nejen u nás ale i v Polsku, Anglii, USA, Maďarsku a Belgii. A nahrávají další desky ale i hudbu k několika filmům.






A Brno naposledy, živě....

A nakonec atmosféra výstavy live....




Amoje premiéra.....a asi i derniéra v pokusu o předvedení i jiného plemene


A jak to má vypadat správně....


Tolik můj sobotně nedělní archív. Měla bych ještě dostat fotky od Roba, který mi v neděli také fotil tak jestli dorazí podělím se.....

Noví psí kamarádi....

Abych neměla za kamarády jen dandíky, přibrala jsem ke svým psím známostem také plemeno, které není u nás už skoro vůbec známé a když tak opravdu jen u fajnšmekrů chrtařů. Je to Španělský galgo neboli Galgo Espańol. Pes vytrvalostní, ne sprinter. I když odpich tedy mají.... Jo a těm kterým by se mohlo zdát že jsou ti chudáci týraní hladem tak nee, tak má vypadat správný galgo Usmívající se. Jak je na fotkách vidět, jsou ve dvou varietách exteriéru, hladkosrstí a hrubosrstí. I když Rubbi je tak trochu vyjímka která by se dala nazvat dlouhosrstá hrubosrstá. Estrellka je tedy podstatně kratší srsti .V neděli jsem si s Gerem (to je ten bílý) střihla i premiéru co se týče předvádění.


Geronimo neboli Gero....


Estrella


A sobotní výsledek BOB....




Malý rychlokurz stavění chrta do výstavní pozice....
A tady už běháme v kruhu. Fotky nejsou až takové kvalitní, jsou pořízené z videa. Na stavění pak ani nedošlo. Vyhrál nováček dovežený do Čech...


Tady to je teprve nástup....


Akce!


Brzdit, je rozhodnuto!

Brněnská výstava obrazem....

V sobotu fotil můj syn, ale jelikož si nevzal svůj foťák, tak ten můj mu připadal no tak trochu podřadnější a tak těch fotek není tolik. A navíc nějak si ten můj digitál vůbec nerozumí s osvětlením v hale a tak většina fotek bylo dožluta jak kdyby všichni byli po žloutence....



Tady to je hemžení těch čtyř šampionů. Pejsek úplně v předu v sobotu vyhrál, ten stojící za jedničkou byl druhý, a ten poslední hořčičák skončil třetí. V neděli to bylo naopak...


Posuzování na stole....verdikt? Všechno perfektní, jen moc klenutý hřbet....


A to je už nedělní příprava....




To je nácvik postoje aby se narovnal opticky hřbet....


Začátky úspěšné výstavní kariéry bývají někdy těžké....sám voják v poli, v tomto případě kruhu....


Běžný frmol kolem kruhu....


Čeští, tedy domácí Čeští šampioni.... byl tam vlastně ještě jeden, ale ten šel pro jistotu v jiné třídě....a taky hořčičák. Je zvláštní jak se za ty čtyři a půl roku co se pohybuji po výstavách zěnilo barevné složení. Ze začátku to byl samý pepřák a jen tu a tam hořčičák. Teď je to naopak, převládají hořčiční jak psi, tak feny a zase pepřáci začínají být vyjímka.


No zatím to nevypadá na to, že by se měl Dezzi stát vítězem....


Natáhnout, natáhnout....to na mne gestikulovala Mirka naproti mě....Ať vypadá rovně! Stejný verdikt jak v sobotu, perfektní, jen moc klenutý hřbet. Na tom se shodlo Švédsko s Finskem jednotně.


Zde je posuzován důvod poprasku a protestů, italský šampion.


A máme to za sebou....

Tak první výstavní víkend v nové sezóně je za námi, a dopadl přesně tak jak jsem čekala že dopadne pro mě, ale ne tak jak si asi mysleli jiní že dopadnou. Ale popořádku. Bobeš byl přihlášen do kategorie šampionů, neb na to má nárok. Spolu s ním byli ještě dva krásní pejskové od nás a jeden pejsek z Itálie. Ovšem za to super šampion, alespoň dle doposud získaných počtu šampionátů z různých zemí. Jen zatím ten český nemá. A nějak to vypadá, že mu není souzeno ho zatím dostat tak jednoduše jak ty ostatní. Sice se přiblížil ale jen díky tomu že zdědí čekatelství po pejskovi který už titul má. Ale tím vás nehodlám zatěžovat, protože ten kdo nepronikl do systému šampionátů a čekatelství, toho to bavit nebude.Já na to potřebovala dva roky a stejně ještě pořádně nevím kdy kdo o co v kruhu právě jde.
Náš sobotní rozhodčí byl Švéd a velká kapacita v ranku mezinárodních rozhodčích a na dandíky vůbec. Takže většina lidí se přihlásila jen proto, aby měla od něj posudek na svého psa. Já neznalec rozhodčích proto, že chci ulovit ještě nějaký šampionát. Musím ale říci že mi v té konkurenci která byla bylo jasné že protentokrát nárok nemáme.
Posuzování bylo objektivní a každý rozhodčí dává u psů při něm důraz na něco jiného. A tak se může stát, že jeden den jde pes na první místo aby druhý den skončil jako poslední. Což se také i stalo. Ovšem k ohromné nelibosti majitelky.
V neděli pro změnu posuzoval Fin a musím říci že opravdu přísně. Ostatně již vloni na klubové výstavě jsme měli možnost tuto přísnost poznat i od finské rozhodčí a specialistky na toto plemeno. Navíc ještě došlo k určitému incidentu kdy onen italský superpes nastoupil až v okamžiku, kdy jsme již měli v kruhu odchozeno jedno kolo. A nastal mazec. Okamžitě se zvedla vlna odporu v řadách fanoušků pejska který v sobotu vyhrál a byl vznesen protest proti tomu, aby byl opozdilec vůbec hodnocen a nejlépe aby byl vykázán z kruhu vůbec. Jenže to je věc která je plně v kompetenci rozhodčího, zda opozdilce potrestá tímto způsobem a tak se nakonec po několika konzultacích s českými rozhodčími rozhodlo, že může pes pokračovat. A došlo k té kuriozní situaci, že sobotní vítěz skončil poslední a vyhrál pes jehož majitelka to vůbec nečekala, zvlášť když nebyl v srsti. Ale je to pes opravdu krásný a jak je vidět má i jiné kvality kvůli kterým vyhrál.
Co mne všem zklamalo, no, i když od té chovatelky to člověk mohl čekat, její hodně hlasitá a vulgární reakce na umístění psa. Ještě že ten rozhodčí neuměl česky!
Docela již začínám chápat, proč se dost chovatelů nebo majitelů výstavních psů od vystavování odklání, protože ony různé "kliky" které vznikají a které se snaží některé rozhodčí ovlivňovat, nebo alespoň jedovatými řečmi otravovat ostatním vystavování to můžou slabším povahám i pěkně zprotivit. Možná by nebylo na škodu ještě více zahraničních rozhodčích.
No a my? Tak jak jsem předpokládala, v sobotu čtvrtí a v neděli k mému překvapení třetí. I když se pan rozhodčí hodně dlouho rozmýšlel, evidentně se mu líbil onen opozdilec, ale nakonec usoudil, že dát ho na první místo by znamenalo opět obrovský poprask tak mu moudře přisoudil místo druhé. No je vidět, že v Itálii neznají naše přísloví Kdo pozdě chodí sám sobě škodí....
Ještě jedno mne v neděli čekalo, a to premiérové předvádění chrta. Ještě že mám toho svýho zlatýho dandíka s kterým se normálně chodí a nemusí se s ním běhat!!!! Naštěstí je kamarád Robo hodný a klidný a nezabil mne, když BOB dostal jiný pes Mrkající.

MVP DUO CACIB BRNO sobota V4, neděle V3. Sobota rozhodčí Dan ERICSSON (S) neděle rozhodčí Juha PALOSAARI (SF)

02 února 2012

Co uvízlo v síti Sítí...Bodypainting

Omlouvám se že tak trochu opičím. Viděla jsem na jednom pěkném blogu rubriku Přišlo mejlem a posílám dál.... Mě chodí také mejlem spousta zajímavých a pěkných věcí o které jsem se tu už s vámi podělila (Kvetoucí bonsaje, Fotky kytic, Velká iluze) ale i na Síti sítí, mám na mysli Facebook, se objevují zajímavosti které stojí za to poslat dál.... a ty i jiné pěkné fotečky teď budou tedy v této rubrice.
Dnešní a následující fotky jsou věnovány mistrům tzv. Bodypaintingu, zajímavé to záležitosti a hlavně tedy pro pánské oko, které vždy s radostí spočine na pěkném tělíčku. Teď mne napadá že vlastně jsem ještě neviděla žádného modela, jen modelky. Že by se hoši styděli????






Nebo by bylo možná zajímavé si vždycky nechat udělat nějaký takový modýlek na výstavu....

Oblečky jsou hotové....

Jak už jsem se zmínila po problémech se sněhem jaké mají naši přízemáci rozhodla jsem se, že jim ušiju oběma drezíky do vysokého sněhu. Po pátrání na netu jsem našla střih který byl jednoduchý ale hlavně byl na všechny čtyři ťapičky a kryje celá zádečka .
Další věcí bylo ovšem střih překreslit protože byl za a) v síti o čtverečcích 5x5 cm, ale tak malej, že jsem ho sotva viděla a i po zvětšení byl stále dost titěrný. A byl na jezevčíka, takže ještě mne čekalo další zvětšení na Bobeše. Musím říci, že jsem se vrátila do dob svých šicích začátků kdy jsem si střihy také překreslovala do sítě a hrozně nerada jsem to dělala, protože ty různé úhyby a pod. a pak ty poměrné části, to nikdy na mne nebylo a pak jsem ho zkoušela nejdřív ušitý z plátna a na něm dodělávala ještě různé vychytávky než jsem se pustila do konečného šití ze šusťákoviny. Ale zvládla jsem to a tady je výsledek. Zatím jsme vyzkoušeli ten Bobešův, měl ho dřív hotový a tak jsem také mohla ještě vychytat některé nedostatky které se na procházce ukázaly. A teď v těch mrazech se mi s nimi nechce nikam chodit i když mají už oba oblečeníSmějící se....

To je Matýskův originální střih....



Tohle je upravený pro Bobeše....


A teď klucí jako modelové....








31 ledna 2012

To zas bude něco.....

V sobotu a v neděli mám o zábavu postaráno. Začíná nám už čtvrtá výstavní sezóna. A mrzne. Hodně. A nejhůř má mrznout v pátek, v sobotu a v neděli. Takže místo klidného vypravení se budu nervovat jestli vůbec nastartujeme auto. Jestli včas dojedem, a v nemalé míře i obavy jak bude v halách. Ani nevím jestli jsou nebo nejsou vytápěné, ale spíš ne. To znamená řádně se navléci a doufat, že nebudeme mít kruh u některých z mnoha východů. Navíc i tím pádem padá taktika velkého výstřihu, neboť posuzující rozhodčí jsou muži. Je to sice výstava psů, tudíž jsou posuzováni hlavně psi, ale co kdyby....každá věc která odpoutá pozornost rozhodčích od nedostatků je dobrá. Nejlíp se budou mít právě rozhodčí, budou si připadat jako doma jsou totiž ze Švědska a Finska. Za to konkurenčnímu šampionovi ze slunné Itálie zřejmě trochu zamrzne úsměv a ťapky.
Opravdu to bude něco, protože se bude vystavovat výkvět českých dospělých dandíků a velmi kvalitních dandičích štěníků. Takže kdo je z vás je z okolí Brna a nemá o víkendu zrovna žádný program, tak jste zváni do Brna na výstaviště kde bude probíhat po celý víkend DUO CACIB Mezinárodní výstava psů. Má to výhodu v tom, že zde můžete vidět v jeden den všechny FCI skupiny, tedy všechny rasy psů, které jsou uznány Mezinárodní kynologickou federací plus plemena neuznaná a naše národní česká plemena....

30 ledna 2012

Dneska s minimem slov....

Zároveň s upozorněním na nové TT na FB mi na zeď došly shodou okolností tyto tři fotografie. A tak mne napadlo, že k onomu tématu se snad nic víc nehodí. Samo téma je hodně silné ale myslím že tyto fotografie ho jen podtrhují. Čiré zoufalství z toho jak se dokážeme chovat k těm nejvíc bezbranným, zoufalství nad tím kam jako lidé směřujeme a co nás vlastně vede k tomu chovat se tak jak se začínáme chovat. Vím že ty dvě fotografie jsou hodně kruté ta třetí je jen trošku zmírňuje.....




Víc pro dnešek k tomuto tématu nemám.....

Velké hlasy....R.A.Dvorský versus Ondřej Havelka

Již mnohokrát jsem se tu vyznala ze své lásky ke swingu, hot dance a ke světu dvacátých a třicátých let vůbec. O době kdy ženy byly dámy v elegantních kostýmech a večerních róbách, muži byli GALANTNÍ, všímaví a uměli tak krásně lichotit. A kdy zněly nezapomenutelné a nesmrtelné melodie. Době kdy se z Velké Prahy jezdilo na letní byt do Černošic, Dobřichovic, Jevan. Kdy i dobře pracující člověk byl i také za svou práci natolik finančně odměněn, že si mohl koupit činžáček, nebo vilku za Prahou. Ale i době kdy byl značný rozdíl mezi chudými a bohatými. Ovšem byla to i doba žebračenek, dělnických kolonek a bouří. A již se nad Evropou začínala stahovat mračna v podobě blížíce se krize na Wall Street, ale i první náznaky příštího válečného konfliktu. A z pražských kaváren se nesl hlas mého dnešního oblíbence....




Skvělým následovníkem co se týče zpěvu jeho písní ale i jeho šarmu je bezesporu i pan Ondřej Havelka se svým orchestrem Melody Makers (reminiscence na R.A.Dvorského Melody Boys). A tak můžete porovnat jak písně R.A.Dvorského v jeho provedení vypadají a zní....


A pokud by dámy zajímal ten můj kamarád, je to ten prostřední s trumpetistů, tady tedy ještě v mladším vydání....já mu přezdívám Hugo, protože mi připomíná herce Huga Haase když byl mladý.




Stejně jak v případě písniček a skladeb Carlose Santany i ke swingu mě přivedlo to,že jsem se zamilovala. A i když se mi pak moje láska někam ztratila, láska ke swingu zůstala a dál se prohlubovala. A zůstala dodnes. A když jsem v době kdy jsme ještě bydleli v Praze zjistila, že můj dobrý kamarád ze sídliště hraje s Ondřejem Havelkou v OPSO a později i v Melody Makers tak se mnou zůstává napořád. Ostatně v květnu zase budem mít tu možnost se tady, tentokrát už ve Třebové znovu potkat. Jak s hudbou tak i spolu.....
Ovšem málokdo ví, že i na Slovensku je obdobné hudební těleso které založil trumpetista který se zabývá jak swingem, tak jazzem ale i klasickou hudbou Juraj Bartoš který navíc bývá i častým hrajícím hostem Ondřeje Havelky. Takže tady je malé srovnání....


29 ledna 2012

Momentky ze zimy....

Dneska jen malé detailíky z procházky..... nějak mi z té přemíry čerstvého vzduchu otupěl mozek a nenapadá mě kloudný komentářZamračený









Možná to znáte sami, někdy prostě oko nevidí moc věcí které by stály za zvěčnění, jindy to jde samo od sebe. Já dneska neměla ten správný den. Asi proto že jsem nešla sama ale šli se mnou i děti, takže nebylo tolik času na to se dívat kolem a ani klid na soustředění....