11 srpna 2017

Rhapsody in blue ....




Bělotrn je bodlák, jako každý druhý. Má kulovité květenství
které do doby než rozkvete je takové nic moc. Ale když rozkvete
a člověk se na něj podívá pěkně zblízka, a když myslím zblízka, tak opravdu
hodně zblízka je to svět sám pro sebe. Krásná blankytná modř kombinovaná s bílou
a tmavě modrou láká hodně včelky ale i jiné hmyzáky. Jen je trochu víc narostlý
a tak zabírá hodně místa tudíž až odkvete čeká ho přesazení na jiné místo
kde jehovelký vzrůst nebude překážet ...







Že by návštěvník z jiných galaxií?

10 srpna 2017

Odešla zas jedna legenda .....



Včera přišla česko - slovenská hudební scéna opět o jednu
velkou legendu. Ve věku 70 let odešla jedna z nejvýraznějších hudebních postav
hráč na klávesové nástroje a skladatel,zakladatel a vůdčí osobnost art - rockové skupiny Collegium musicum

MARIÁN VARGA
*29.1. 1947 +9.8. 2017

Měl zásadní vliv na slovenskou popovou ale i rockovou hudbu. V 60. letech
vytvořil se skupinou PRÚDY jedno z nejvýznamějších alb "ZVOŇTE, ZVONKY" a započala
tak jeho dlouholetá s polupráce se zpěvákem Pavolem Hammelem. Z té vzešlo pět
alb. Od 70. let stál v čele nejvyspělejšího rockového souboru tehdejšího Československa
COLLEGIUM MUSICUM. Jeho charakteristickým znakem byla hra na "hammondky" a za tento
nezaměnitelný způsob hry na klávesy byl v 70. letech v Západní Evropě vyhlášený jako nejlepší
hráč na Hammondky v Evropě. Skládal hudbu i k filmům a inscenacím, jak televizním tak divadelním.
Od rozpadu Collegia v roce 1979 vystupoval sólově.
Jeho hudba byla založená na absolutní improvizaci, což znamenalo že jí hrál a komponoval v reálném čase.

Přestože složil mnoho písní a skladeb, zůstane asi navždy zapsaný
v paměti všech skladbou Homage a J.S.Bach. V ní se prolnul skvěle art rock s vážnou hudbou....

V posledních letech bojoval s mnoha zdravotními komplikacemi, problémy měl
s žaludkem, trpěl obstrukční plicní chorobou a nakonec i rakovinou



Trojice Hammel, Varga, Hladík
Lal'ia polná


09 srpna 2017

Takhle to má být "správně" ...



Když jsem se ptala ve skupině kde
jsou všichni stejně "postižení" a fotí starými manuálními skly na to,
kde jsem udělala chybu při focení série s chmýřím, dostalo se mi rady, že mám
zcela nezvykle na makro víc clonit. Vyzkoušela jsem to tedy, a opravdu ony ty fotky hned měly krásně
ostré detaily. Jenže .... jsou nudné. To, co na nich bylo tak zajímavé, ten snový nádech
najednou zmizel. Z čehož vyplývá, že dál raději budu fotit originální a nedokonalé
za to zajímavé fotky, než kvalitní, leč nudné.


Ostatně můžete sami posoudit, která se vám víc líbí ...







Když jsem se chlubila tím, co jsem nedávno tvořila, hlavně tou svatební kytičkou,
říkala jsem si v duchu že by se šiklo víc takových nevěst. Bez reptání zaplatí, pochválí dílo
(tedy tahle opravdu chválila a chválila, až jsem si říkala že se tou chválou úplně rozteču)
nevymýšlí si blbosti. No a dneska se mi ozvala její sestra jestli bych jí neudělala na září taky
kytičku, korsáže a náramky pro družičky. A vymyslela si zajímavou kombinaci barev na kterou se
hodně těším. Bílá, mint a růžová. Ta jen jako doplňková barva. Už mám i vymyšleno z čeho
ty růžové udělám. Jen doufám, že tedy seženu materiál. Ale mám i alternativu, tak se uvidí
co mi vyjde ....

08 srpna 2017

Opět "nedokonalé" ...



Když jsem fotila fotky, z kterých tu byla
minulá série, nebylo to jen o tom chmýří, ale prošla jsem si
zas záhon abych si nafotila co kde kvete. Takže dnes to bude trochu rozličnější
nicméně fotky se ponesou stejně v onom trochu snovém duchu ....













06 srpna 2017

Poetika chmýří ....




Jelikož jsem poslední horké dny moc
nedělala, spíš to bylo o tom, jak se co nejlépe zchladit, je jasné
že po všem nejnutnějším co bylo potřeba udělat to jistilo lehátko v bazénu.
Ale zas abych nebyla za úplnou lemru línou, ve středu jsme se synátorem konečně
nainstalovali velkou nádrž pod okap, abych měla k dvousetlitrovému sudu další
zásobárnu na zalévání kytek. Dosekala jsem i zahradu a následně o pár dní později
přesněji včera, jsem jí sekala znovu, prosela jsem čtyři kolečka zeminy, která nám zbyla
po vykopání bezinky která překážela tomu aby se dala nádrž až tam kam měla. Díru jsme zahrabali
drtí a zbytky cihel a tašek, které tvořily drenáž pod okapem. Hlínou jsem doplnila
stávající bylinkovník a vytahané kameny po úpravě záhonů a ty, které jsem našla v té kupě
pod okapem slouží k výrobě bylinkovníku č.2. Ještě musím vytahat ty které jsou pod pletivem z doby
kdy byl Mates malej a prolejzal pod ním k sousedům. Ale i tak mi budou chybět.
No nic, tenhle bylinkovník bude opravdu sloužit bylinkám, tak nemusí být tak vysoký.

A tohle všechno jsem prokládala tím bazénem. Pátek a sobotu jsem se nesměla moc ukazovat
po vsi, protože jsem nehodlala další víkend trávit v hospodě až do bůhví kolika do noci,
protože kolegyně která mne na víkend střídá má dovolenou a mladá od šéfů taky.
Takže jsem při otázce jak to se mnou je, odpověděla jsem že budu spát v pátek i v sobotu u dcery.
Chování paní šéfové z poslední doby mne už definitivně vyléčilo z toho, abych jí neustále vycházela
vstříc jako doposud. A tak jsem si řekla, že by stálo za to, zas přehodit na chvíli
na foťáku objektiv a dát prostor zase jednou Heldovi. Sice už bylo sluníčko za kopcem.
původně jsem totiž chtěla foti při jeho podvečerním světle, ale pár snímků jsem přeci jen udělala.

Jedním z objektů který mne zaujal, bylo chmýří na poupěti vytrvalé slunečnice.
Úplně jsem zapomněla, že Helda s mezikroužkem dělá takový snový nádech fotek.
A tak vznikla tahle trochu poetická série ....








04 srpna 2017

CO TO ZAS MÁ KRUCI BÝT??? ......



To, že se na Blog.cz dějí někdy věci, to už asi ví snad každý bloger.
Vylepšení vedoucí povětšinou jen ke zhoršení funkčnosti
laviny nevyžádaných spamů v komentářích,
občas nefunkční počítadlo návštěvníků a další výmysly zhoršující a znepříjemňující
blogové prostředí. Osobně jsem se domnívala, že zatím nejblbějším vynálezem
je vyskakovací okno s reklamou na spodku obrazovky. Jak jsem se mýlila!
Od prvního srpna si Blog.cz vymyslel další zhůvěřilost. Odkazy na bulvární zprávy a zprávičky
které mne tedy hodně zvedly ze židle. Navíc se stejnými odkazy člověk setkává na
sociálních sítích co chvíli. Takže vás prosím, je tu někdo, kdo by uměl zcela POLOPATICKY
vysvětlit jak se zbavit všech nablblých reklam na blogu? Už jednou se mi to podařilo,
pak jsem přešla na jiný prohlížeč a otravují mne od té doby zas a znovu.
PROSÍM, PROSÍM ....

A abych dnešní tak trochu vytočený článeček něčím zjemnila, tak je
tu malá vzpomínka na jaro v Klášterních zahradách .... což napovídá
že se mi zas vyprázdnil archív nově nafocených obrázků a tak začínám vyhrabávat zbytky
z těch, které se mi nikam do článků nevešly ....


02 srpna 2017

Letem světem tvořením ......




Už jsem si za těch pár let, co jsem se začala věnovat
ručnímu tvoření tak zvykla že stále něco musím kutit, tak jsem ráda
za každou příležitost která se k němu naskytne. Naštěstí v poslední době
se jich naskytlo docela dost, a samozřejmě že díky Emče jich ještě bude určitě
dost. Momentálně mne čeká udělat jí ozdobnou čelenku. Netušila jsem, že se to dceři líbí
a tak jsem to ani nenavrhla. Přišla s tím však sama, tak proč ne.

Když pršelo, a nedalo se ani chodit na procházky ani dělat na zahradě, dala jsem
se do tvorby nového věnce na dveře. Původně jsem myslela na dceru, proto ta barevnost,
ale ona ho na venkvovní dveře dát nemůže, protože jim na ně prší, a tak by se při
materiálu z kterého je brzy rozmočil. Na netu jsem těhle věnečků ale i jiných artefaktů
viděla spousty, je to velký hit a tak mne to samozřejmě taky zlákalo vyzkoušet.
Jo, dobrý, ale příště radši ty květy budu stokrát raději dělat ze stužek.

Jinak pro ty kdo neznají, ty růžičky jsou dělané z plat od vajíček Mrkající




Další tvoření už bylo stužkové. Na mých svatebních fb stránkách mi přistála
úpěnlivá prosba jedné nevěsty, která mne prosila jestli bych jí neudělala kytku, korsáž
a ještě dodatečně i náramky pro družičky. Byla to obednávka, která mi tedy nejvíc
zamotala hlavu ze všech. ne tím, že by to bylo nějak těžké, ale časem do kdy
to mělo být všechno hotové a odeslané. Měla jsem nato necelý týden a ještě se trefila
přímo do doby kdy jsem navíc dělala DPH. Dalším zádrhelem bylo to, že si původně vybrala
bílofialovou nebo šedofialovou kytku a na tu jsem tady neměla ani metřík stuhy. Nakonec si
prošla fotky na stránkách a vybrala si barevnost, na kterou jsem tu naštěstí měla ještě od
minulé objednávky materiál. Takže jsem jen jedno odpoledne věnovala pobíhání po galanterkách
a květinářství na dokoupení materiálu na dozdobení.




A takhle to nevěstě slušelo


A teď tedy to co jsem kutila pro Emičku. Opět inspirace z netu. Věcička
celkem užitečná a pro mimíska velmi příjemná. Hnízdečko. Dá se položit do postýlky, ven na trávu,
na sedačku .... mimčo je v něm krásně schované, nemůže se z něj vykulit ven a je mu tam fajn.
Zvlášť těm úplně čerstvým se tam líbí, nemají kolem sebe tolik volného prostoru, na který
nejsou zvyklá. A Emča si to tam opravdu užívá!




Tak tolik zatím moje tvoření z poslední doby ....

30 července 2017

Ještě nějaké detaily ....




Zatím nemám pořád nějak čas na to, se sebrat a jít na delší
fotoprocházku. Je fakt, že do pátka tu čtrnáct dní pořád pršelo, v sobotu jsem měla náhradní službu
v hospodě a dneska jedu za Emčou. V době dešťů jsem měla jednu fofr zakázku na
svatební kytku, korsáž a náramky pro družičky, pak jsem šila Emče hnízdečko
a ještě nějaké dodělávky do něj. Teď přestalo pršet, ovšem zase nastane
sekání trávy a lítání kolem zahrady a ještě ušití jednoho hnízdečka
pro změnu do kočárku. A tak vždycky jen vylezu na zahradu, podívám se, co je kde nového
cvaknu nějaký detail protože mi učarovalo focení s těmi mezikroužky,
a zas se vrátím k další domácí povinnosti.




Jak se jmenuje květina, kterou jsem si vloni dovezla od švagrové
jsem ještě nezjistila. Má asi deset postupně rozkvétajících květů na květním stvolu.
Já jí říkám pro její jemnost Elfí květina. Jenže teď mi to nedalo a něco mne
napadlo. Zagůglila jsem a zjistila, že nápad kde hledat byl správný. Jedná se
s velkou pravděpodobností o jeden z mnoha druhů snědků.


Tenhle koniklec je letos tak trochu poblázněný. Kupovala jsem ho v době kdy už dávno
koniklece nekvetou jako malou rostlinku. Zasadila ho, a během tří neděl vykvetl. No a před pár dny jsem
zjistila, že má opět jeden květ. Dostal tedy za toho mokra pěkně na frak, ani se pořádně
nerozvinul, ale jako zajímavost přikládám


Slunečnic bych bývala měla hotovou džungli jak se sejkory a jiní konzumenti
postarali o jejich výsev. Jenže zrovna do míst, kde by sakra překážely. Ale vedle
soláru místo bylo a tam jsem je nechala. Ale zas mi je kompletně celé žerou slimejši.
Tak jakmile trochu některá nakvete, šup s ní do vázy.


Dobromysl v bylinkovníku roste o sto šest. Potřebovala by přesadit. Už sbírám kameny, které
kde na zahradě zahálí, abych si udělala ještě jeden bylinkovník, kam bych přesadila právě
tuhle dobromysl, citronovou mateřídoušku a česnekovou pažitku. A do původního zase dovozila nějakou
hlínu z kompostu aby byl k užitku trochu jinak.



Bělotrn taky na podzim půjde na jiné místo, na záhonu se už moc roztahuje.
Vyhazovat se mi ho nechce tak půjde přesadit do místa kde nebude překážet, ale zároveň
udělá i parádu


Jedna chobotnička, i když nevím z kterého poschodí...
Jinak detail vnitřku květu boubelky


... a jedne radar z téže květiny



29 července 2017

Jedno proměnlivé odpoledne a krásný západ ...




Musím říct, že dceři nezávidím jen nové bydlení, byť
tedy ještě nemají hotovou zahradu, ale hlavně její výhled do kraje.
Ten je hodně zajímavý. Navíc hned za jejich plotem je pole kde jsou stálými
návštěvníky čápi, a spousty jiných ptačích návštěvníků, ale když zaprší, pravidelně
se jim hned proti dveřím na terasu udělá nádherná duha která hned tak nemizí.
Dokonce i mraky a sluníčko dokáží po okolní krajině kouzlit. jediné co jí nezávidím
je neustálý vítr který jim kolem domu fouká a tím pádem neustálé prašno.

Minulou sobotu jsme byli pozváni u příležitosti Emčiných měsičních narozenin
na grilovačku. Byla to premiéra Michalova dárku k narozeninám, který ho od února
neskutečně dráždil, protože ho nemohl použít. Chvíli před tím, než se mělo začít
se opět přehnala silná bouřka a déšť, takže došlo k malému zpoždění.
Ale nic tragického a za chvíli už pěkně plápolal na grilu ohýnek aby se
rozpálily brikety na grilování. Michal umí moc dobře připravit
všechny možné dobrůtky na gril takže je to vždycky gastronomický svátek když se na grilování
domluvíme buď u nás, nebo už teď i u nich.






Odpoledne se pomalu přehouplo do večera a sluníčko šlo spát. Opět závist protože
já musím tady vždy vylét někam na kopec, abych viděla jak zas za další kopec slunce zapadá. Tady
jsem jen obešla dům, nebo vylezla do patra ....