Už jsem si za těch pár let, co jsem se začala věnovat
ručnímu tvoření tak zvykla že stále něco musím kutit, tak jsem ráda
za každou příležitost která se k němu naskytne. Naštěstí v poslední době
se jich naskytlo docela dost, a samozřejmě že díky Emče jich ještě bude určitě
dost. Momentálně mne čeká udělat jí ozdobnou čelenku. Netušila jsem, že se to dceři líbí
a tak jsem to ani nenavrhla. Přišla s tím však sama, tak proč ne.
Když pršelo, a nedalo se ani chodit na procházky ani dělat na zahradě, dala jsem
se do tvorby nového věnce na dveře. Původně jsem myslela na dceru, proto ta barevnost,
ale ona ho na venkvovní dveře dát nemůže, protože jim na ně prší, a tak by se při
materiálu z kterého je brzy rozmočil. Na netu jsem těhle věnečků ale i jiných artefaktů
viděla spousty, je to velký hit a tak mne to samozřejmě taky zlákalo vyzkoušet.
Jo, dobrý, ale příště radši ty květy budu stokrát raději dělat ze stužek.
Jinak pro ty kdo neznají, ty růžičky jsou dělané z plat od vajíček
Další tvoření už bylo stužkové. Na mých svatebních fb stránkách mi přistála
úpěnlivá prosba jedné nevěsty, která mne prosila jestli bych jí neudělala kytku, korsáž
a ještě dodatečně i náramky pro družičky. Byla to obednávka, která mi tedy nejvíc
zamotala hlavu ze všech. ne tím, že by to bylo nějak těžké, ale časem do kdy
to mělo být všechno hotové a odeslané. Měla jsem nato necelý týden a ještě se trefila
přímo do doby kdy jsem navíc dělala DPH. Dalším zádrhelem bylo to, že si původně vybrala
bílofialovou nebo šedofialovou kytku a na tu jsem tady neměla ani metřík stuhy. Nakonec si
prošla fotky na stránkách a vybrala si barevnost, na kterou jsem tu naštěstí měla ještě od
minulé objednávky materiál. Takže jsem jen jedno odpoledne věnovala pobíhání po galanterkách
a květinářství na dokoupení materiálu na dozdobení.
A takhle to nevěstě slušelo
A teď tedy to co jsem kutila pro Emičku. Opět inspirace z netu. Věcička
celkem užitečná a pro mimíska velmi příjemná. Hnízdečko. Dá se položit do postýlky, ven na trávu,
na sedačku .... mimčo je v něm krásně schované, nemůže se z něj vykulit ven a je mu tam fajn.
Zvlášť těm úplně čerstvým se tam líbí, nemají kolem sebe tolik volného prostoru, na který
nejsou zvyklá. A Emča si to tam opravdu užívá!
Tak tolik zatím moje tvoření z poslední doby ....
Nádhera, nádhera, nádhera
OdpovědětVymazat[1]: Tak barevnost si víceméně vybrala dcera, a tu bílošedou látku taky. Ten puntík jsem vybrala já. No je fakt, že když je potřeba Emču uklidnit, tak jí dcera šoupne do zavinovačky a je klid..
OdpovědětVymazatTy jsi opravdu šikulka. Tu kytici nevěsta URČITĚ NEZAHODILA za hlavu pro..., ale pěkně schovala na památku. To hnízdečko by se nám docela hodilo na vnoučka, když je u nás.. Už má sice přes rok, ale těžko usíná jen tak na posteli. Jen v kočárku mu to jde. Doma postýlku nepěstují, spává mezi rodiči nebo jen s maminkou a sestřičkou. Moderna, no. Podle nás by postýlku měli mít doma a ne schovanou ve sklepě.
OdpovědětVymazatParádní věcičky. Jsi umělec. Mně se líbí i ty růžičky z plat od vajec. Svatební kytice je překrásná. Už jsi se dopracovala k dokonalosti. Kytice nevěstě zůstane jako památka a nezvadne. Pelíšek pro Emičko také nemá chybu. Dříve se děti vázaly do povianů a tohle hnízdečko by určitě braly raději.
OdpovědětVymazat[4]: I když v zavinovačce jak říkala dcera se jí taky líbí. když je nějak moc rozchrouněná, tak jí tam dá a ona se za chvíli uklidní. Pak jí rozváže a už je klidná. Jak psala Dáša, já bych ho brala i pro sebe
OdpovědětVymazat[3]: No zadělávají si na pořádný problém. Tohle jsem naopak dětem netrpěla. když byla třeba nemocné nebo smutné, tak si mohli přijít pod deku přitulit, ale spát s náma neexistovalo. ostatně oba dva milovali se v postýlce rozcabit co to šlo a nechtěli se nijak nechat ničím omezovat.
OdpovědětVymazat[6]: Přesně tak, postýlka byla i našich kluků teritorium. Cvičili v ní, když už uměli vstát, věšeli se na ohrádku. Když byli menší měli tam pověšeny chrastítka a hráli si s nimi. To jsem aspoň hned slyšela, že se už vzbudili. Do postele k nám se chodili pomazlit, pohrát, hlavně+ v neděli ráno.
OdpovědětVymazatŽenichovi to také sluší.
OdpovědětVymazatTeda šikula, je to moc krásný ale živá je živá
OdpovědětVymazatRukodělnost ti jde vážně od ruky! Zatím se ti daří snad ve všem, do čeho se pustíš - nebo se k tomu zdárnému výsledku proboxuješ metodou pokus-omyl. Ale jsi vytrvalá a taky zručná. Líbí se mi ten první věnec s těmi růžemi z vaječných plat. Ale asi to byla fakt drbačka, počítám, že jsi jednotlivé lístky vystřihávala a pak je k sobě asi lepila -nebo sešívala?
OdpovědětVymazat[10]: Asi to bude znít strašně nafoukaně a neskromně, ale těch omylů na vyhození bylo
OdpovědětVymazat[9]: Od tebe jsem přesně tuhle výhradu čekala . Vzhledem k tomu, že si mysleli že už mají všechno na svatbu po kupě, až pár dní před svatbou zjistili, že zapomněli objednat kytku, a že už jim jí nikde v okolí živou nestihnou udělat,tak jak se tahle náhrada hodila!
OdpovědětVymazatHnízdečko je velmi mignon.
OdpovědětVymazat[8]: Tak ona ho má Emča opravdu jen výjímečně, nechtějí jí moc na něj zvykat. Někdy, když je víc mezi jídlem neklidná nebo mrzutá to pomůže. A ona ho pak stejně vyplivne.
OdpovědětVymazat[13]: Hlavně je mignon jeho obyvatelka
OdpovědětVymazatMoc krásné hnízdečko.
OdpovědětVymazat