Černobílý svět podle mne .....

Že se vyplatí si z nafocenými obrázky

chvíli počkat, se ukazuje momentálně teď když je TT Černobílý svět.

Mnoho z mých čtenářů, kteří i fotografují si stěžují na to že nemají rádi

řepkové pole v krajině. Někdo z takových někdo z onakých důvodů. Já

naopak ty pohledy do krajiny kde se žlutí řepka mám nesmírně ráda. A tak jsem si vyrazila

záměrně nafotit řepku na pole kousek nad domem. Bylo to v nádherný slunný

den, kdy se na modré obloze proháněly bílé mráčky a zlatožlutá řepka omamně

voněla. Kýč jak bič. Ale podařilo se mi nafotit dost myslím i zajímavých obrázků.

Tedy mimo ty méně zajímavé. A šla jsem to fotit už s představou že jich část bude

čb. A nebyla to jen řepka. Opět budou v květnových pelmelech, ale ty černobílé, ty vylovím

z archívu právě teď protože nastal jejich čas ......

---

Zkoušela jsem si různé filtry a zpracování .....

Tahle není tedy úplně černobílá, ale trochu se sem snad hodí

Došlo i na pampuluchu a hrátky s ní

Květnové pelmely ..... zvířátkové

Zvířátka kam se jeden podívá.

Producírují se u nás všude. Mají tu svá

místa a zákoutí ale stejně je přímo

magicky přitahuje postel. Všechny.

Kočky i psy. A to se říká že kde leží kočky je

špatná patogenní zóna a tam kde leží pes je dobrá.

Nevím , ale u nás to nějak neplatí. Leží povětšinou

v jedné hromadě a spokojeně chrněj.

Jen když se přiblížím s foťákem tak se rozprchnou.....

---

Baldrick a tak trochu i Jutýsek

Že je Baldrick kocour jak hrom o tom svědčí i tahle fotka

Bobešova siesta

A nakonec nejnovější objekt zájmu...... samozřejmě Mates III.

Když hlídá mužskej ..... mají dokonalou volnost se válet jak se jim zlíbí

Květnové pelmely ..... Porta Coeli

Když jsme jeli ke kamarádovi na ranč, měli

jsme takový plán, že se nejdřív stavíme na

rozhledně nad Tišnovem a pak v klášteře

Porta Coeli, který jsem chtěla omladině

ukázat.Poprvé jsme tam

byly s dcerou taky v

květnu abylo to tam

moc krásné.Podruhé

jsemho ukázala mužovi

v zimním kabátku když

jsme se byli podívat na

koňského Mikuláše. A

tak jediný kdo ho nviděl

byl můj syn. Ale jak jsm

se už zmínila, potkala nás

po cestě objížďka místy

pro nás neznámými a tak

jsme se natolik zdrželi že už

se nedalo nic jiného dělat než

se vydat rovnou do kláštera. Bylo

krásně slunečno a zelená alej lip se

krásně vyjímala na pozadí modré oblohy.

Přijměte tedy pozvání na malou jarní procházku

po jednom moc krásném a historickém místě ....

---

j

Jedna z mnoha krásných a chráněných lip v areálu kláštera

Kostel i okolní budovy trochu evokují italské kampanily a kostely

Jeden z nejkrásnějších portálů.

Dva pohledy zvenčí

Další z krásných stromů, tentokrát kaštan

Sem bych byla, a vlastně i jsem, schopná se jít podívat pokaždé když budu

poblíž .... v jakékoli roční době

Květnové pelmely .... jabloňový

Všem kteří

mají v oblibě květy jabloní patří

následující série fotek. Pro vzpomínku na

stromy které vypadají jak princezničky na bále. S

nadýchanými růžovobílými šaty ..... a s nerozlučným

věčně bzučícím a bručícím doprovodem včel, které

bez přestávky okolo těch krasavic krouží a poctivě

navštěvují jeden každý květ ab yna něm hodovaly

a pásly se na sladkém nektaru. Odměnou pak

nám jsou slaďounká jablíčka. Které tedy

jsou někdy spíš k zlosti než užitku.

U nás tedy určitě.

---

Moje milované posezení

Květnové pelmely ..... magnóliový

Magnólie

mne spolehlivě dostanou

v době květu pokaždé do určitého

fotografického transu. Jakmile rozkvetou první

květy beru foťák a svištím do míst kde tyhle krásky

kvetou al ítám okolo stejně jak ta včela, ale na

rozdíl od ní není moje poletování zas až tak

užitečné. Snad jen v tom že zachytí ten

prchavý okamžik krásy květu než se

definitivně rozpadne nebo ho

pozdní mrazík sežehne....

Pak z

celé krásy

zbude

jen pár

hnědých

okvětních

lístků

na zemi.

.....

A tak se vrátíme v čase do doby kdy tyhle

krásky kralovaly zahradám a parkům a rozdávaly radost

svými něžnými květy.

---