Bledulkový ráj potřetí .......

Letos to berou holky bledulkový docela zhurta. Nejen že začaly kvést dřív než

křivatce, což byl takový ukazatel toho že už se bude něco dít, ale pustily se do toho zase s vervou

sobě vlastní. A tak jsme se vyrazily s dcerou a jejím přítelem podívat do zdejší rezervace jak to tam

vypadá. Já už jsem tam byla počtvrté, ale jeden rok jsme to pošvihly a nebylo už nic k obdivování.

A pokaždé mi ta nádhera a množství vyrazí dech. A to musím říct že byla rozkvetlá tak třetina.

Ze země se ještě tlačilo spousty poupat a počítám že tak příští týden teprve nastane ten správný

vrchol kvetení. Jen byl problém v tom, že bylo tentokrát hodně mokro a nejen že se špatně chodilo

po rozbahněných cestičkách, ale ani válet se na mokré zemi tedy nebylo nic moc.

Pokud se ještě vydaří počasí a bude mít syn čas, mám v plánu ještě jednou se tam vrátit a

ukázat mu to, protože on je jediný z naší rodiny kdo se tam ještě nebyl podívat ....

A snad už bude i sušeji abych mohla vyzkoušet i malý stativek a další makra sezvětšovadly .

---

Nejdřív pár celkových pohledů na jednu setinu prostoru kde ty bledulky kvetou.

Až budou v plném květu bude ta bílá plocha ještě souvislejší ......

A jdeme na detaily

Na začátku cesty je vrbové houští po okrajích odvodňovací strouhy a tam takováhle stará

vrba mnoha kmenů .....

Včera tu docela po ránu mrzlo a byla krásná jinovatka. A ty moje bledulky na zahradě

si takhle polehaly na bílou peřinku ..... ostatně z toho dne mám fotek víc které budou mít

svůj vlastní článeček ......

Jak si (ne)zkazit vánoční představy ....

Máme tu pondělí a máme tu moje další kinocancání

na téma nominačního filmu na Českého lva.

Po poslední várce komedií, které jsou ve své podstatě dost depresivní tu je

ROMANTIKA! A to romantika jak noha. Ale to je asi tak všechno. Na film který

byl v nejužším lvím výběru dost málo. Evidentní režisérčino okouzlení

britskou romantikou Lásky nebeské se ovšem v českých reáliích nekoná.

Děj filmu jen tak líně plyne a já se už po třičtvrtěhodině začala dívat na čas který

ještě zbývá do konce ....

Sladkobolný příběh emigranta architekta Josefa / Josého (Josef Abrhám) který žije

se svou silně věřící mexickou manželkou a mexickočeskou dcerou která ovšem stále

nemůže otěhotnět. Dolores se jednoho dne dozví od faráře že na její rodině leží

prokletí toho, že její dědeček za války odvezl z Prahy sochu Jezulátka a dokud

nebude jezulátko zpět, její dcera Penelope neotěhotní. A tak se Dolores rozhodne

pro záchranou misi. José není moc nadšený protože ví že po třiceti letech návrat,

byť jen chvilkový, nebude snadný protože tu má stále nevyřešenou minulost

které se bojí. Ať už je to jeho kamarád Ruda (Václav Postránecký) nebo velká

láska Květa (Libuše Šafránková) od které odešel bez rozloučení ze dne na den.

Všichni odletí tedy do předvánoční Prahy protože podle Dolores je tento předštědrovečerní

čas k modlitbám u Jezulátka nejvhodnějším. Při její, popravdě dost trapné, akci

s návratem Jezulátka se seznámí náhodou s rodinou Michala (Igor Chmela), která zde objeví

v jesličkách odložené miminko a který dělá, ta náhoda, překladatele ze španělštiny.

Ten si s Josefem okamžitě padne do oka a pozve ho na Štědrý den k večeři.

Ovšem co nikdo z nich netuší je to, že Michalova matka (po celý film se vozící

s osobním šoférem v luxusní limuzíně, ale nějak jsem nevysledovala co vlastně dělá)

je Josefovou bývalou velkou láskou, na kterou stále nemůže zapomenout.

Do toho všeho se ještě zamotá noční vrátný z Finančního úřadu (Marián Roden) a jeho

ztracená a nalezená dcera, mladík mnoha povolání který učaruje Peny (Radůz Mácha)

a máme tu pelmel romantických situací. Včetně otázky jestli je Michal opravdu Josefův

syn.To vše s jedinými plusy,které ale stejně už nic nezachrání. Tím prvním je návrat na plátno

po dost dlouhé době pro Josefa Abrháma a Libuši Šafránkovou, a druhým malebné

scenérie Staré Prahy, vyjímečně jednou pocukrované sněhem.

Musím říct že Josef Abrhám s hřívou sněhobílých

vlasů a elegantím bílým plnovousem má snad ještě větší charizma než měl dřív, prostě

krásnej chlap kterej by ještě sakra stál za hřích, Libuše Šafránková ve své roztomilosti

dokáže ale i pod maskou smíchu ukázat tvrdost a možná i určitou nenávist.

A vánoční zázrak ( o který se rozhodně nepostaralo Jezulátko) v podobě

otěhotnění Peny už je tak nějak navíc.

Kdo má rád filmy tohoto tipu si určitě užije, já dám raději ale přednost originálu,

tedy stokrát profláknuté Lásce nebeské kde jsou i ty nejmíň pravděpodobné

situace o něco víc propracované ......

Přijde letos Ježíšek? (Little baby Jesus)

2013

Režie: Lenka Kny

Scénář : Karolína Dubová, Lenka Kny

Hrají : Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Václav Postránecký, Dolores Heredia, Aislinn Derbez, Igor Chmela, Danica Jurčová, Radůz Mácha, Marian Roden ......

Pro mámu nejhezčí pohled ....

Další várka květů .....

Jak si v touze po barvách a živých květech

začnu kupovat primulky, vždycky se hned na nich cvičím. Jsou vhodným

objektem k focení protože mají povětšinou krásné barvičky. Navíc se

v nabídce květinářství začínají objevovat i krásné plnokvěté jejichž

květy spíš vypadají jak malé karafiátky. Stále ještě čekám kdy se začnou

objevovat i ty které už dva roky vídám v nabídce zásilkových obchodů

a to takové které vypadají jak růžičky. Tak snad se jich taky dočkám .....

---

Bílý a tmavě modrý už tady proběhl, teď čekají na to až půjdou do země.

Dalším v řadě byl tenhle růžový. Měla jsem ho v aranžmá s růžovým hyacintem

a modrým plnokvětým minizvonkem.

Po něm jsem neodolala tomuhle plnokvětému červenooranžovému. Jeho zvláštností

je vysoký stonek s vrcholovým okolíkem květů

Když jsem byla ve čtvrtek v Litomyšli u kadeřnice a bylo mi smutno, koupila jsem si do venkovních truhlíků

dvě krásné primulky. Jednu smetanovooranžovou .....

..... a druhou plnokvětou, fialkovobílou .......

Když jsem fňukala, že mi zašel velikonoční kaktus který jsem si předloni koupila v krásné oranžové

barvě, manžel mi přinesl nový. Ale v růžové, v které má všechny vánoční kaktusy. Prý měli i žlutý

(počítám že to byla ta oranžová co jsem měla, protože jaksi jako každý chla trpí na slepost vůči odstínům

a nazval jí žlutou) ale ten se mu nepozdával. I když ten bych brala ..... ale co, hlavně že si vzpoměl.

A ještě růžička. Ty jsem zas dostala k MDŽ

Tolik zatím všechny mé květy, a než rozkvete nebo si koupím něco nového asi se na chvilu

od blogu odpočinu. nevím. Musím totiž zalarmovat všechny mozkové buňky aby mi seslaly

nějaké nápady na tvoření protože potřebuju dodělat vajíčka ze zakázky. No a pak se zas

soustředit na daňové povinnosti, tudíž připravit papíry na DPH a daň z příjmu, aby se zas

ten náš nenžranej stát poměl a nám naskočily další povinnosti k placení a nervování z

toho aby na to vůbec bylo .....

Když svítilo na plný pecky .....

..... tak to byla paráda. Teploučko, včelky bzundili na

rozvitých krokusech, ze země se nesla taková ta úžasná předjarní vůně

kterou kdysi vonívala voda v komoře když se nám pod lodním dnem vařila při první

plavbě po zimní přestávce Vltava.

Tu vůni občas cítím i tady, táhne buď od jezírka do kterýho se opírá slunko

nebo od řeky, když se trochu zvedne hladina, voda se převaluje a není to

ta líná sotva se pohybující lemra. A všechno se tak nějak překotně dere

z hlíny ven. Jednu chvíli jen nenápadný lístek a za pár hodin nebesky modrý květ minikosatce .....

Tenhle čas se pořád zkracuje a počasí osciluje mezi dvěmi ročními dobami. Zimou

a létem. Ne, letos vlastně ani ta zima nějak nebyla. Tedy že bych po ní

truchlila, to ani náhodou. Ale já si raději dám kousek toho vzácnýho předjaří.

A co všechno ho dělá? Tak třeba ......

---

..... plyšové kočičky,

kapka vody na okvětním plátku krokusu .....

..... nebo jasná oranžová jeho blizny?

A co taková žlutá. Na talovínu .....

...... nebo na první jarní orseji

Sníh připomenou už jen bílé květy bledulek čerstvě vyrašených z trávy ....

..... anebo plnokvětých sněženek (ty jsou ovšem už za plotem u sousedů)

případně po celou zimu kvetoucích sedmikrásek

Ale modrou oblohou se nedá zahanbit ani kosatec .....

Zelená se áron ......

...... a svoje listy a květy už ukazují hyacinty které jsem si koupila rychlené a po odkvětu

zasadila do země. Vloni byly jen takové malé, nanicovaté, ale letos to vypadá už na mnohem

větší květy. Modré ....

Bohatou úrodu oříšků zatím slibují rozkvetlé jehnědy. Než se do nich pak dají buď brouci nebo ořešáci

Takhle za sluníčka se i lépe snáší bolest .....

P.S. ČAS SE KRÁTÍ A TAK NEZAPOMEŇTE NA PŘÍSPĚVKY DO POSLEDNÍHO KOLA SAKRÁLEK !!!

Tak strašně málo času jsi nám dal .....

Matýsek od Věže

*25.12.2010

+9.3.2015

Byl jsi náš kašpárek a sluníčko

Krokusově ......

Když oni tak krásně kvetou! A mě se tak líběj po tom

nedostatku barviček. Navíc ta kombinace fialové a žluté je taky hodně přitažlivá,

takže prostě u nich pořád sedím, kochám se a fotím..... anebo se na ně dívám z

okna. Jelikož už zas svítí sluníčko, tak kvetou stošest, a září do dálky. Ale už si

myslím že nafoceno jich mám dost. Tudíž budu pěkně jen koukat z okna .....

---

Líbánky při Zakázaném uvolnění .....

Po klasickém pátečním zkouknutí některého z českých filmů,

trocha rozležení v mé hlavě jsem tu opět se svými názory. Které se samozřejmě ani náhodou

nemusí shodovat s vašimi, s tím se počítá. Tentokrát chci srovnat mé pocity ze dvou filmů

režiséra Jana Hřebejka které nejsou vůbec třeskutě veselé, nebo alespoň tak mile hladivé

jak jsme z filmů tohoto režiséra zvyklí. Naopak, byla jsem oběma hodně překvapená. Tyhle

dva filmy jsou přes místo a akci konání (svatba) hodně drsné. Oba mají stejnou dějovou linku,

oba vyznívají ve finále skoro tragicky.

Líbánky jsem viděla v televizi již dřív, Zakázané uvolnění patří k filmům které mi nahrál syn s tím,

že by se mi mohly líbit. Oba bodovaly i v Českých lvech.

A tak jsem se dala do srovnání. O čem bude tedy řeč?

Líbánky vyprávějí o dvou dnech svatebního veselí dobře situované rodiny nevěsty v dost

přepychovém prostředí. Novomanželé Tereza (Aňa Geislerová) a Radim (Stanislav Majer)

jsou oba velmi hezcí, vědí už o čem je život protože oba už předchozí vztahy měli.

Tereza si nese v srdci velké zklamání po kterém se pokusila o sebevraždu a Radim dospívajícího

syna. Oba jsou dobře zajištění a vypadá to, že jim ke štěstí už nic nechybí.

Jenže ...... jenže na oslavě se objeví jeden nezvaný host. Nikdo neví ke komu patří, nikdo

neví že by ho zval. Ovšem jeho šarmu nikdo neodolá, od malých dětí až po starší tetičky a babičky,

strýce a ostatní hosty nevyjímaje. Představí se jako Jan Benda, ženichův spolužák s kterým se leta

neviděli. A přinese velmi netradiční svatební dar. Urnu se svým jménem.

Ani Tereza a ani Radim netuší co se tím darem všechno spustí. Hra o pravdu, o lásku, o smrt.

A to hra dost krutá která všechny tři protagonisty zavede do dob studií na filmové fakultě,

k událostem které měly být navždy pohřbené v myslích všech těch kterých se dotkly.

Hra o to, jak snadno se člověk dostane do pozice vraha ať domnělého nebo skoro skutečného...

Film stojí a padá na výkonech hlavních protagonistů Ani Geislerové, Stanislava Majera a Jiřího Černého.

Poslední dva jmenovaní se do povědomí diváků ještě moc nedostali i když jsou to herci velmi dobří.

(Stanislav Majer hrál v jednom z dílů Soukromých pastí kde se ukázal jako velmi dobrý a nejen

pohledný herec nebo nedávno v kriminální minisérii Případ pro vymítače. Jiří Černý se na obrazovkách

uvedl v reklamě na KB kde hrál čerta a lákal k uzavření smlouvy na hypotéku) o hereckých kvalitách

Ani Geislerové nemluvě. Film má velmi překvapivé vyvrcholení a jak už jsem řekla působil na mě dost drsně

a nezvykle na dvojici Hřebejk - Jarchovský.

Líbánky - Honeymoon

2013

Režie : Jan Hřebejk

Scénář : Petr Jarchovský

Hrají : Aňa Geislerová, Stanislav Majer, Jiří Černý, Kristýna Nováková - Fuitová ......

Prázdná hokejová hospoda, osamocená barmanka, nefunkční televize

a kde se vzaly, tu se vzaly dvě postavy které v tomto prostředí vypadají naprosto nepatřičně.

Nevěsta a svědkyně ženicha. Klasický únos nevěsty jaký každý zná. Tři mladé ženy, tři osudy,

troje tajemství. Tragikomedie o třech mladých ženách, které se ocitly uzavřeny ve svých osudech.

Barmanka Vladana (Jana Stryková) bývalá pražská herečka kterou nepovedený vztah dovedl do

hospody někde mezi Ostravou a Opavou, svědkyně ženicha Iveta (Hana Vagnerová) Slovenka žijící

v Čechách beznadějně zamilovaná a hysterická intelektuální nevěsta ( Zuzana Stavná)

která je tedy fakt na tečku mezi oči. Tyhle tři naprosto odlišné mladé ženy se čistě

náhodně sejdou pohromadě. Stejně jak v případě Líbánek i tady se začne hrát na pravdu.

K tomu přispějí bohatě konzumované koktejly s názvem Zakázané uvolnění, kterými je

Vladana bohatě zásobuje při čekání na to, až se zjeví ženich jdoucí nevěstu vykoupit.

Postupně se dozvídáme že Vladana si vsadila velké peníze na právě probíhající

hokejový zápas na MS protože je přesvědčená že tentokrát už vyhraje, prodá hospodu

a vrátí se zpět do Prahy ke hraní. Svědkyně Iveta, která aby se nemusela přiznat k

mileneckému vztahu se ženichem Štepánem, raději řekne že je lesba a na žádost nevěsty aby

jí to tedy dokázala se vyspí s barmankou. Nevěsta která je hysterická ze všeho co je

mimo její technické chápání osciluje mezi záchvaty žárlivosti a přátelství.

Vše se vyhrotí v okamžiku, kdy díky špatnému telefonnímu signálu po rozhovoru

s druhým svědkem Iveta vyrozumí že je Štěpán po nehodě mrtvý. Teprve teď se rozjede

ta správná hra na pravdu.....

I tady je rozuzlení příběhu hodně překvapivé a i tady film stojí na skvělých hereckých

výkonech Jany Strykové, Hany Vagnerové a Zuzany Stavné. Ta je tedy opravdu v roli

nevěsty na zabití. Role ženicha Štěpána i svědka Tomáše jsou jen okrajovými.

Zakázané uvolnění

2014

Režisér : Jan Hřebejk

Scénář : Petr Kolečko

Hrají : Jana Stryková, Hana Vagnerová, Zuzana Stavná, Ondřej Sokol, Igor Orozovič ......

Pokud mám srovnat já tyhle dva filmy které mají oba v názvu komedie a ani jeden moc komediální není,

tak pro mne byl ač o dost drsnější, zajímavější ten první. Asi proto že ten je mnohem vrstevnatější,

dějově rozmanitější a i vlastně napínavější .....