Je zajímavé sledovat jak názor jednoho
dokáže ovlivnit druhé. Ostatě to je základem politiky, ovlivnit lidi kolem sebe v co nejhojnějším počtu aby mi potom dali všichni svůj hlas.
Když jsem se vracela z chaty, zjistila jsem že pokud chci jet rychlíkem domů, musím si pěkně cestu komplikovat přesedáním. Někdo by mhl říct No bóže! Tak si přesedne. Jenže já vycvičena lety kdy jsme na chalupu jezdili vlakem a v Pardubicích přesedali na jiný vlak jedoucí do Chrudimi prostě přestupy nesnáším. Problém byl v tom, že na přestup jsme měli pět minut. Takže jsme museli přelétnout celé nádraží většinou z posledního nástupiště až na to první. Většinou to vypadalo tak, že první běžel a rozrážel davy tatínek a za ním klusala maminka která mne vlekla za ruku a já tak za ní chvílemi povlávala jak utrženej plakát. Prostě klasická komická situace jak jí známe z filmů. Akorát že mě moc komická nepřipadala. Navíc vlak aby se dostal na správnou kolej se vždycky rozjel směrem zpátky ku Praze, což mne poprvé strašně vystrašilo protože jsem se těšila a nechtěla jet zpátky domů. Takže od té doby přestupy nee,a na nádraží musím být tak půl hodiny před odjezdem. Jak je to míň mám stále neodbytný pocit, že to prošvihnu.
No a tuhle nepříjemnost mi připravila Praha se svou inovovanou dopravní strukturou. Prostě na Hlavák a z něj na Smíchov jedině s přestupem na příměstské vlaky. Super. Tak abych se nenudila vytáhla jsem foťák a fotila. Nádraží je skvělé místo kde se učit panoramatické obrázky a tak jsem se tím bavila.
Nejdřív tedy ze Smíchovského nádraží....
Počasí odpovídalo mé náladě,pošmourno, deštivo a mě se vůbec nechtělo vracet...
A teď se dostáváme k tomu názoru a jeho následování. Pavel napsal že se jedná o nádraží Masarykovo nebo taky nádraží Praha- střed a většina z vás s ním souhlasila. Ale vsadím se že na tom nádraží jste byli (pokud nejste pražští, nebo jste tam náhodou nepřesedali) minimálně. Za to na TOMHLE nádraží určitě vícekrát a stejně i tak jste jím projížděli skoro na všechny směry ba i dál do Evropy .....
Jak vypadá větší část zastřešení
Pořád nic?
Ani teď ? Tenhle pohled bývá dotoricky známý
Takže vyluštění
Na všechny mezinárodní vlaky čekalo spousty lidí
I ten kterým jsem jela já cestovalo spousta Italů a Němců, o bratrech Slovácích nemluvě. Tak jel taky směr Vindobona.
