.... a jdeme se ubytovat. Místo kam jsme dorazili
se jmenuje Grzybowo, a opravdu je to malebné a klidné přímořské letovisko (samozřejmě že v době kdy není sezóna v plném proudu) a leží 6 km od města Kolobrzeg v severní části Polska. Jeho devízou, stejně jako vlastně celé této přímořské části Polska je to, že nemusíte trávit dny jen a jen na pláži, ale nabízí se i mnoho jiných aktivit. Vzhledem k tomu, že Polsko je placka a okolo moře úplná, můžete si projet ix stovek kilometrů po krásných cyklostezkách z kterých si co chvíli můžete udělat odbočku k moři, můžete se procházet po širokých písečných nekonečných plážích, jezdit na výlety po zdejších rezervacích nebo se procházet po borových lesích které jsou nádherně voňavé ....
A teď se i dostáváme k tomu proč byl tenhle výlet pro mě takovým dobrodružstvím. Mnohým to asi přijde směšné, ale já byla ve svých 65 letech úplně poprvé u moře. Což nějak celou dobu nepobírala Bobule a pořád se mě ptala jestli jako fákt. Nedivím se, ona tam byla poprvé ve třech letech. Dokonce i jejich Čenda byl u moře častěji. Jenže ono to má jiný důvod. Ne že by můj tatínek neměl možnost od fabriky jezdit k moři, ale za a) nějak na to moji rodiče nebyli a za b) jako správní Pražáci jsme i my měli chalupu o kterou se muselo starat, navíc já to tam milovala a nedovedla jsem si představit být o prázdninách byť jen minimum dní někde jinde. Když jsem se seznámila s manželem tak jsme prázdniny trávili střídavě na chalupě a na lodi. V běhu času jsme o obojí přišli, pořídili tenhle barák jako chalupu, dávali ho dohromady, pak se přestěhovali, já časem zdědila chatu, takže další starání a navíc muž není typ na výlety a dovolené u moře. No a najednou mi je 65 a o moři mi jen vypráví dcera s Bobulí a posílají mi z každé dovolené u něj fotky. A tak je napadl tenhle dárek .....
Ubytovaní jsme byli v apartmánu o čtyřech pokojích a dvou koupelnách s velkým balkónem, takže jsme měli každý svůj pokoj a ani o koupelny jsme se nemuseli prát. Vybavení kuchyně super, pro kafaře byl na výběr klasický kávovar, americký a frenchpress, samozřejmě varná konvice, mikrovlnka, lednice v koupelnách fény, pračka a sušička. Před domem market s potravinami a něco jako KIK, takže jídlo na dosah i cokoli co by jste potřebovali mimo jídlo. A k moři deset minut chůze. Kolem spousta restaurací, jen protože nebyla sezóna, většina jich byla zavřených, což nebyla zas taková tragédie protože před vchodem na pláž bylo několik stánků s jídlem, pitím a dalšími laskominami
Tohle byl můj pokoj
Společný obývací pokoj s kuchyňským koutem ....
.... z kterého se po schodech šlo nahoru k dalším pokojům. Schody nesmírně bavily jak Bobuli tak Čendu
Po rozdělení pokojů, vybalení a zabydlení jsme konečně vyrazili tam kam jsem se těšila celých osm hodin cesty a předchozích víc jak šedesát dnů. K moři .... K němu z cyklostezky vedou cca po každém kilometru takovéto průchody
A je to tu. Moře !!! Ono tam fakt je !!!! A je fákt velké. Jo, ale slané moc ne, to moje polívky jsou slanější. Způsobuje to že do něj ústí zhruba dvěstě řek jejichž sladká voda jej částečně stále ředí, se Severním mořem je spojeno jen úzkými a mělkými průlivy takže průnik slané vody je stížen, chladné počasí také zmírňuje odpar vody a tím pádem se sůl tolik nekoncentruje. A furt tu fouká ....
A jsou tu ty krásné ikonické boudičky proti větru
Kuk!
Každé ubytko dává k dispozici slunečník a ohrádky proti větru
Čendova klasická přímořská zábava. Tahat vyplavené klacky
Po asi dvouhodinové procházce po pláži jsme se vrátili domů abychom si dali příchodovici (což je pár panáčků na přivítanou s mořem) sbalili deky a šli zpět zakempit na pláž abychom si užili toho nesmírného kýče který umí nabídnout jen slunce a moře. Ano, ano, šli jsme pozorovat západ slunce ....
Tady je vidět že i synek je posedlý fotografováním. Jen si tedy vystačí narozdíl ode mne s mobilem
Takhle mne vyfotila synova přítelkyně
Když se fotí moře na dlouhý čas
Na závěr prvního krásného dne ještě posezení u vínka a povídání
Vendy, to je nádhera. Ubytování máte luxusní i praktické zároveň, prostorné. U toho moře na severu není možná takové vedro, jako ve vnitrození. Ty ohrádky proti větru skýtají i soukromí, i když jak koukám, je to místo klidné, co se návštěnosti týká. Taková místa vyhledává i moje dcera. Je fajn si vyjet jako parta a při tom mít i své soukromí a pohodlí. Z Bobule už je teda hotová slečna. Ten čas tak letí. Líbí se mi vaše fotografická skupinka, jak si užívá západ slunce nad mořskou hladinou.
OdpovědětVymazat