Dnes prohlídka té ....

 

.... trochy květů, co ještě neumořilo

letošní léto, nebo co fofrem nevykvetlo a ještě větším fofrem neodkvetlo. Co mě ale fascinuje je vytrvalost plevele který stále bují jak kdyby venku vládlo svěží jaro a ne brutálně suché léto. I když mám svoje záhonovky už lety vycvičené na minimální letní zálivku, tak i je už občas musím zalít. Hůř jsou ale na tom ty co jsou jako mobilní zeleň, tam je musím prolívat jak ďas a už jsem se musela rozloučit s pěti mými milovanými fuchsiemi. Tam ale ta ztráta sice bolí, ale jednalo se o rostliny které jsem měla vícekrát, takže zatím mi alespoň nějaké ještě zbyly. Nicméně účet za vodu bude asi i tak dost mastný kvůli dopouštění jezírka které se vypařuje sakra rychle, k čemuž asi také napomáhají lekníny a pak bazén, který v těchto vedrech udržovat v cajku dá taky sakra hodně práce. Ale on je to jediné co mi tyhle hice pomáhá jakž takž přežívat. Ta úleva když z rozhicované kuchyně člověk může skočit do osvěžující vody je prostě top. Tedy pokud už nemá průměrnou teplotu Rudého moře. Ale zase nemusím za tím jezdit až do Egypta, že?  😉

Momentálně na zahradě vládne žlutá a fialová. Kvetou třapatkovky i třapatky, afrikány žlutě a oranžově a opět fialový sporýš a letos i surfinie ....

.... ale ještě jedna nová krasavice mi do zahrady přináší žlutý a žlutooranžový tón. A to je další z rodu krásenek které mne v posledních letech tak uchvátily, krásenka sírožlutá. Já si její semínka přivezla z Rakouska, kde jsem je náhodou zahlédla na zámku Hof v prodeji v infocentru. Je to krasavice, dělá velké rozkošatělé rostliny s výškou do metru a je obalená žlutými nebo oranžovými květy. A hlavně! snáší velice dobře suché a teplé počasí. Já jí mám v květináči u bazénu a je to opravdu krasavice která svým počtem a barvou květů přináší optimistickou náladu

Trochu upozaděné letos zůstávají jiřinky, byť mají krásnou oranžovou nebo červenou barvu, ale sucho a horko se podepisuje na jejich květech které se značně deformují. Což sice vadí mě, ale určitě ne včelkám

O fuchsiích už jsem se zmiňovala, těm sice horká léta nijak v minulosti nevadila, ale letošek je i pro ně extrém, takže se mi buď usušily nebo uvařily. Naštěstí z těch co jsem si koupila buď v zahradnictví  nebo na e-shopu mi zůstala většina. A ty s kterými jsem se rozloučila byly naštěstí buď z multipaku, tedy stejné nebo tu kterou jsem objednala a zjistila jsem, že už jí vlastně mám. Tahle patří k těm novým, a doufám že mi přežije i zimu

Novinka kterou jsem si letos pořídila, se úplně novinkou nazvat nedá, tedy určitě ne v sortimentu zahradnictví. Je to Sundavila, dříve Mandevila, a je to ona krásná liána s červenými, bílými nebo růžovými zvoncovými květy. U mne je nově, byť kdysi v době kdy se na trhu teprve ukazovaly jsem jí měla. Letos jsem neodolala a zase si jí koupila. A takhle vypadá zevnitř, focená s předsádkou v protisvětle. Připomíná mi to nějaký vesmírnou explozi

Coleusy, co o nich říct. Asi to, že i k nim jsem se po dlouhých letech vrátila vloni, kdy jsem si koupila nějaká semínka. Sice mi z nich přežila jen jedna sazenice ale holka se tuží a mám z ní krásný keřík. Další jsem dostala od našeho kuchaře a z maličkých chudinek už jsou krásné velké rostliny. Na zimu sice svou krásnou barevnost ztratí, ale jak se dostanou na slunce zase se vybarví 

Sporýš argentinský už patří ke stálým obyvatelům mé zahrady. Každý rok se objevuje úplně někde jinde na záhonu a letos se vydal i dál do zahrady, dokonce mi roste i tam kam jsem zasadila do květináčů jiné rostliny

Surfiniím jsem letos neodolala, u nás měli Vietnamci fákt velmi zajímavé barevné kombinace

Za to s afrikány jsem letos pohořela, nevzešla mi skoro žádná semena. Jen asi pět sazenic z tolika semínek ....

.... ale v čem se budu příští rok koupat budou orlíčky. Letos jak udeřila vedra udeřila zároveň lenora a nechuť k jakékoliv práci a tak jsem ty odkvetlé stvoly neostříhala a ty se vesele vysemenily po celém záhonu 

Prasetník kořenatý. Příhodné jméno a černá můra travnatých zahradních ploch. Jede i v těch největších vedrech, kvete jak zběsilý a nelze se ho bez chemie zbavit. Co mě na něm štve je to, že vytlačuje trávu, i když se o to snažím i já, ale po něm zůstávají velká prázdná místa, zatímco já je vyplňují keři a květinami

Montbrécie. Taky jedna z krásných a barevně optimistických květin. Zatím se pokus o ponechání cibulek celoročně v zemi daří

Po Gauře neboli svícníku jsem toužila dlouho, nakonec jsem si jí pořídila na chatě. Ještě mám i růžovou, ta začala kvést velmi pozdě a je i nižší než bílá

Podobná květem i habitem je Bělozářka, jen je nižší

Bělotrn je sice něco pro včely, ale jinak je to sakra plevel. Jak si nedám pozor a neostříhám včas odkvetlé květy mám ho za rok všude možně

Vytrvalé slunečnice v trochu jiném světle ....