Nějak jsem nachytala ....

 

.... skluz v psaní článků. Může za to jak moje opětovná

určitá nechuť k psaní a focení, tak skoro týdenní pobyt na chatě kam si vozím jen tablet a na něm psát víc jak dvě věty je naprostá šílenost nehledě na to, že v něm nemám fotky k patřičným článkům, k tomu práce na zahradě tady i na chatě, jeden výlet do Beskyd a po návratu z chaty nástup na záskoky do práce a samozřejmě opětovné posekání zahrady a zkulturnění domu po manželově hospodaření. Ale to už je takový folklor který mne provází od jara do podzimu. Do archívu mi tak přibylo pár desítek fotek z beskydského i pražského toulání, z jednoho koncertu a samozřejmě zahrady a zdejšího okolí.

A protože jsem fákt hodně zanedbala tak se budeme vracet v čase do začátků jara jak co začínalo kvést, bujet a krásnět ....

Z focení v plenéru ....

 

.... k focení doma. Koupila jsem si před nějakou

dobou takové zařízeníčko které se jmenuje light box nebo také fotostan. Je to bílá skládací "krabice" s dvěma LED pásky, jeden na přední svícení, druhý na zadní, která má možnost přidávat různobarevná pozadí. Používá se hlavně na produktové focení a já si jí koupila na focení těch mých šitých panenek. Jenže se ukázalo že panenky jsou větší než samotný box a tak mi slouží spíš k různým hrátkám s květy nebo skelety listů či květů. Na FB sleduji jednoho fotografa který má neskutečně jednoduché ale o to víc působivé fotky květin. Resp, detailů květů. A napadlo mne zkusit něco takového taky. No mám se ještě hodně co učit ....

Minulé fotky ze .....

 

.... ze Stromovky hýřily optimismem. Ty dnešní

už takové nebudou. Protože jsem na chatě měla hromadu práce a navíc nebylo úplně super počasí které by člověka hnalo na nějaké procházky, do lesa jsem se dostala jen jednou. A rovnou do likvidace škod po podzimní vichřici, nebo podle sousedů spíš po malém tornádu. Když jsem to viděla poprvé, vypadalo to zle, hodně. Ale nějak přes ty popadané stromy si člověk úplně neuvědomoval co to napáchalo. Jenže když pak jdete lesem a vidíte ty hromady vytahaných pařezů (přiznávám že jsem to tu viděla vůbec poprvé, že vytahovali pařezy) haldy větví do výšky vzrostlého stromu, naskládané výřezy kmenů a hlavně pahýly stromů na kterých je vidět jak s nimi vítr kroutil. To teprve člověku dojde jaký to asi byl blázinec. Jsem vcelku ráda, že jsem zrovna v té době na chatě nebyla, asi bych měla sakra nahnáno. A jaké bylo štěstí, že ten vír šel o kousek dál. Od toho, aby nám to vzalo stromy u chaty případně napáchalo škody na samotné chatě nás dělilo opravdu tak dvacet metrů. Škody stejně ještě nejsou poklizené doposud, hromady popadaných stromů ještě v lese jsou, některé úseky nejsou doposud schůdné ....

Opět a zas ....

 

.... a to už počtvrté, mi dnes zrušili plánovaný

let balonem. Říkala jsem si, že přece nemůžu mít takovou smůlu aby neplatilo do třetice všeho dobrého a zlého, ale ne. Venku je nádherně, svítí sluníčko, jen lehce pofukuje větřík a mě to zrušili z důvodu silného větru.... tak nevím. A jelikož další let je naplánovaný na červen, a mě platí prodloužení jen do června, zjišťovala jsem co a jak dál, pokud to nevyjde ani na popáté. Prý mi to zas prodlouží. No doufám že snad někdy to konečně vyjde. Připomíná mi to situaci s naším žádáním o příspěvek na byt. Nemáte výdaje, nemáte příspěvek. Máte výdaje, stejně ho nedostanete. Ale hlavně že vám  páni z vlády kladou na srdce žádejte si o to na co máte nárok, nestyďte se. Jo, nestydí se ti s opálením, a ti dostanou, já asi nemám prostě pro české úředníky tu správnou barvu. No jestli takové fiasko bude i s tou výstavou, tak už docela začínám mít nerva ....

Sny jsou prý od toho ....

 

.... aby se plnily. Nebo aby jsme si je plnili. Pár jich mám,

zatím jsem necelý týden (snad) od splnění jednoho a přesně za měsíc (pokud nenastanou nějaké nepředvídané komplikace) bych si měla splnit druhý.  I když o tom se domnívám že je to trochu drzost, protože si stále myslím, že nejsem až tak dobrá. Ale zase, když to nezkusím ....

Pochyb mám hodně a stálo mě to hodně odvahy se vůbec za ním vydat, ale nakonec jsem si řekla proč ne. Co horšího než že prostě nikdo nebude reagovat se stát nemůže.

A tak .....

Vím že pro spoustu z vás blogerů je to sem z ruky, o tom žádná, ale snad se najde pár z vás kteří to třeba tak daleko nemáte nebo nemáte (jako já) partnera který když před ním řeknete slovo výlet se okamžitě osype. Navíc ležíme na trase Praha - Brno nebo Olomouc - Česká Třebová či Ostrava - Česká Třebová kde jezdí vlaky dost často, takže není nutné mít auto. Takže pokud budete mít zájem, bude se vám chtít, nebo zrovna nebudete mít nic jiného na práci, jste zváni. Jen mi prosím napište do komentu že opravdu dorazíte aby se dalo vyřešit zdárně i nějaké občerstvení a abych vám nějak mohla vysvětlit kudy tudy. Navíc neděle je zavírací den, tudíž se mezi nás nebude motat nikdo kdo nebude přímo pozvaný. Takže by se to dalo pojmout i jako takové malé blogerské setkání. 

P.S. Zapomněla jsem dodat, že výstava bude trvat 3 měsíce, takže pokud máte termín plný, můžete se vypravit kdykoli během těch tří měsíců

Máme tu máj ....

 

.... lásky čas (pro ty kdo na ní věří, kdo jí hledají 

nebo mají to štěstí že jí našli) a měsíc kdy příroda vybuchuje gejzíry barev rozkvétajících květin, keřů a stromů, a vzduchem se linou všechny možné krásné vůně. Ptactvo nebeské se od rozbřesku předhání v tom kdo začne dřív řvát před oknem aby vám dalo najevo že už je přece jen čas vstát, lhostejno že je třeba teprve půl čtvrté a vy vstávat vlastně vůbec nemusíte. První den pátého měsíce který je zasvěcený polibkům pod rozkvetlými stromy. Když je kde a s kým. Začíná pro mne ten asi nejhezčí měsíc v roce, kdy si budu rvát hrb na zahradě abych vysvobozovala kytky s dusivého objetí plevele a rejdila sekačkou mezi kapkami májového deštíku, který se ovšem spouští vždy když to není potřeba. Jestli je na krásu netuším, já jsem akorát vždy po něm silně zakyslá osoba protože tuším, že zas budu muset bůhví na kolik dní odejít od rozdělané práce na zahradě.

Jenže zatím je všechno zalité sluncem, namožená šlacha po noci ve stahovacím obvazu zatím poslouchá a tak můžu vesele vyrazit na zahradu ostříhat co je ostříhat třeba, a zasít co je třeba zasít. Ať žije náš milovaný květen! .....