Pávi sem, pávi tam ....

 

.... aneb všude kam se podívám. To že jsou tu někde kolem

bylo jasné už když jsme pod zámkem vystoupili z autobusu. Jejich nezaměnitelný hlasový  projev bylo totiž slyšet už na dálku. Postupně sílil a když jsme sešli do Růžové zahrady konečně jsme také viděli i jejich produkovatele. Pávů tu bylo kolem patnácti, nosili se po zahradě a táhli za sebou své nádherné ocasní peří s noblesou hodnou králů. Za to pávice, chudinky byly se svým hnědým nezajímavým peřím jak Popelky. Ale jak působily na své protějšky můžete vidět na následujících fotkách ....

Zdejší pávi jsou zvyklí na obdiv návštěvníků a z jejich přítomnosti si nic nedělají. Pokud máte něco do zobáku přijdou až k vám a někteří se nechají i pohladit. Inu, zadarmo ani kuře nehrabe, natož takový elegán jako je páv.... chceš se mnou selfíčko? Nadrob a uvidíme....

Nějak nechápu proč se o některých ženách říká že jsou to pyšné pávice, vždyť tyhle chudinky nebarevné jsou takové skromné....

Nějak mi přišlo, že na tuhle parádu mají určité časové limity. Prohlídka začíná .... každou půlhodinu. Připadlo mě to tak, protože všichni pávové se loudali po zahradě a nic se nedělo, ale najednou jak když udeří daný čas, všichni naráz rozevřeli ocasy a začali se dvořit  samicím. Ty tam byly holky jen dvě, takže měli o výběr postaráno. Paráda trvala deset minut a všichni zas naráz sklapli. 

Někdy už jim zřejmě lezou návštěvníci na nervy, a tak jim jasně ukáží, kam jim mají vlézt ....

Chvílemi foukal tak silný vítr, při kterém se málem převrhli, že jsem měla strach že zbytek života stráví v kotrmelcích.

Že jsou tito krasavci i zdatní letci dokázal i tento vtipálek. Seděl nad cestou po které chodili návštěvníci a občas si vychutnal jejich úlek když jim zaječel nad hlavami