Tak už to tu máme ....

 

.... jako každý rok. Dneškem jsem zahájila nekonečný příběh

nebo - li sekání trávy. Je zvláštní, že i přes tu zimu minulých dní, jsem začala skoro stejně jak vloni. I když podle muže to ještě bylo dost krátké (to pro případ, že bych náhodou po něm chtěla pomoc) tráva je dost hustá, vlhko na podzim i teď na jaře jí prospívá, a obávám se, že až se ještě oteplí, budu rejdit se sekačkou co čtyři dny.

V pátek mi dorazilo zas něco pro radost. Další starosklíčko, další Helios, tentokrát 44-2, tudíž mám opět co na zkoušení. Protože má F mount, dá se s ním ostřit o dost dál než s ostatními skly. I když nekonečno to prostě není. Ale myslím si, že by to byl docela dobrý portrétní objektiv. První fotky venku byly tedy takové rozpačité, hlavně přesvětlené, ale dnes už to bylo o něco lepší. 

Prosím seznamte se, Helda pořadové č.2

Fotky na půdě byly zas až trochu tmavé, na to, že je to focené pod střešním oknem. Phylocactus opět dělá parádu. Akorát jsem zklamaná, protože od sousedky jsem dostala oplégry údajně růžového a narostl mi sice krásný, ale zas červený. Neměl by někdo na výměnu za bílý nebo růžový?

Převislý Aporocactus jsem musela předloni skoro celý ostříhat, všechny " stonky" mu uschly. Obrostl znovu a letos po dost dlouhé době zas vykvetl, a to docela bohatě

Nové barvy muškátů které jsem si koupila. Jak ta oranžová, tak fialková za ní. Doufám, že se jim bude dařit dobře

Tenhle je z loňska, přivezla ho i s jinými dcera

Samozřejmě jsem musela vyzkoušet i mezikroužky

A teď se přesuneme ven ...

Petrklíče nejsou focené mezikroužkem, ty má vedle sousedka, ale krásně kreslí i při zoomování, a to i na větší vzdálenost

Dneska toho bylo o něco víc než normálně, a i v dalších dnech to bude nálož kytiček zkoušených novým starosklem