Den matek ....

Každý rok jsem Ti volala a přála ke dni matek. Ty jsi mi to vždycky se smíchem vracela. Povídali jsme si o tom co je a co bude, kdy se přijedu za Tebou podívat, jak se mají Tvoje vnoučata a jak moc se těšíš na své první pravnouče. Byly chvíle kdy jsem Tě jako puberťák nesnášela, ba co víc, někdy i nenáviděla. Ty jsi každý můj přešlap a průser a drzá slova buď oplatila pádnou rukou s vařečkou anebo později smutným hlasem okomentovala " Počkej, až ty budeš mít děti, ony ti to vrátí" .... a měla jsi pravdu. Jak strašně ráda bych Ti dneska zas zavolala a slyšela tvůj hlas a Tvou obligátní otázku " A kdy přijedeš? " a já bych ti zas řekla " Mami, já nevím, zatím toho tady mám až nad hlavu " . Ty by jsi smířlivě řekla " Tak uvidíš kdy ti to vyjde ". Ale ono to stále nevycházelo, a když už jsem konečně za tebou mohla odjet ty už si na mne nepočkala. Jenže letos už ti nemám kam zavolat, nejde to, do nebe totiž nevedou ani mobilní sítě ani pevné linky. Nemůžu se ti ani pochlubit jaké pokroky dělá a jaký ďáblík je tvoje pravnučka kterou jsi neměla šanci nikdy vidět a na kterou ses tak těšila jak jí budeš plést svetříky a čepičky. Tolik věcí jsme si neřekli a mě to tak strašně mrzí, protože vím že už si je nikdy neřekneme....

Moc mi maminko moje chybíš....