Krampusové, Krampuslauf, Perchti a tradice ....

Dostávám se tedy k tomu, proč jsme původně s dcerou do

Rakousky chtěly vyrazit. Samozřejmě za Krampusama! Pozor, neplést

si Krampusy s našimi zcela neškodnými čerty doprovázejícími Mikuláše a Anděla.

Jediné co je s našimi čerty spojuje je jejich den 5. prosinec. Ale v horských vsích, odkud

vlastně podle pověsti pochází chodí od listopadu až do ledna.

Krampus tedy není totéž co čert, byť tak někdy může vystupovat.

Jedná se o alpské strašidlo, které se objevuje okolo Adventu. Starověká tradice která vznikla

v Rakouských Alpách a odtud se později rozšířila do celého Rakouska, ale i do Německa, Slovinska,

Maďarska, Chorvatska a severní Itálie.

Jméno Krampus pochází ze slova KRAMPAS, tedy něco neživého. Za doby inkvizice byla tato

tradice trestána smrtí. Dnes se pořádají průvody, Krampuslaufy, kterých se účastní různé

skupiny a soutěží o to kdo bude příšernější, kdo bude mít nejlepší masku, kostým .....

Mají propracované choreografie jak nejvíc postrašit diváky. Jezdí na různých povozech, zvoní

kravskými zvonci, chřestí řetězy.

Masky jsou umělecká díla, vyřezávaná ze dřeva, kostými jsou šité z kozích nebo kravských kůží,

takže některé i ďábelsky zapáchají. Ale jsou i dost drahé (cca 20 000 Kč) a dědí se v rodině.

Ke Krampusům patří dlouhé rohy na maskách které jsou z horských koz, krav, muflonů či kamzíků.

Těžké řetězy, kravské zvonce a březová košťata kterými vyplácejí přítomné diváky a má to

stejný význam jako naše pomlázka. Samozřejmě k nim patří i dlouhé čertovské ocasy s žíněmi

kterými také vyplácejí. A prý to dost bolí. Zvonci zvoní proto aby odháněli zlé lidi.

Kostýmy jsou velmi propracované stejně tak jako masky a celý komplet může vážit až 30 kg

proto v nich povětšinou vystupují velcí a silní mladíci, což ještě umocňuje jejich ďábelské vzezření.

Ale vyskytují se mezi nimi i tzv. Perchti, ti jsou v průvodech pro vyrovnání zlých a dobrých sil

a zastupují dobro. Byť je nějak moc odlišit nejde .

Největším Krampuslaufem je známý Schladming, kam se sjíždějí skupiny z celého Rakouska

a pak Salcburk. Tady v Retzu jich nebylo tolik, ale výhodou bylo, že se s nimi člověk při troše

štěstí (tedy pokud přežil útok šílených českých fanoušků) mohl vyfotit, což třeba ve Schladmingu nelze.

V posledních dvou, tří letech se ale tato tradice dostává i k nám a tak už není úplně nutné

za Krampusy jezdit až do Rakouska, pokud to tedy nemáte za hranice kousek.

Mám totiž dojem, znajíc české čerty, Mikuláše a anděly a jejich náklonost k alkoholu, že

v jejich podání a stavu mohou být i dost nebezpeční. V Rakousku sice občas také něco ucucnou,

ale je to tam dost hlídané, takže by se taky mohlo stát, že by na příští rok mohli mít zaracha.

Nástup Krampusů v Retzu byl opravdu velmi ďábelský, už zdálky bylo slyšet bubny (připadala

jsem si na chvíli jako bych se dostala do bitvy mezi skřety a elfy, ostatně masky Krampusů ty skřety připomínají

hodně) rudo na obzoru (tedy za bránou kudy nastupovali) řinčení řeťězů, zvonění zvonců (syn prohodil

že se blíží stádo koz) a túrování motorů ďábelských vozítek. Kouř který se vyvalil z brány byl

taky dost ďábelsky autentický a pak nastalo šílenství a já viděla úplně prd. To se totiž narvali všichni

předemnou stojící k provazům ve snaze ulovit ten nej záběr. Takže já to sklapla a vyfotila

při samotném průvodu jen jednoho Krampuse a to jen proto, že stál na dost vysokém voze.

---

To je on, a jako světlo mi posloužily blesky od ostatních foceníchtivých v davu

Další fotky jsme nalovila už mezi lidmi kde se Krampusové procházeli.

Vždycky když byl někde véliký shluk, bylo jasné že tam někde nějaký je ....

ale i tak to šlo dost těžce, protože do mne dost nevybíravě strkali a hrkali se mnou

další kteří chtěli mít selfíčko s příšerou.....

A když už šílenství polevilo, byl čas na cigaretu a popovídání se známými

čili Krampus v civilu

Tenhle byl i docela fešák, co?

Nakonec jsem si svého Krampuse ulovila i já, byla to fotka pro dceru, která

bohužel kvůli nemoci jet nemohla....

Ještě že je synek tak vysoký!

P.S. Co mne ale hodně překvapilo, byly reakce dětí, kterých tu bylo

opravdu hodně, od pětiletých až po deseti, dvanáctileté. Čekala jsem opravdu

všechno možné, ale to, že budou mít hysterické záchvaty z toho, že se nemohou na SVŮJ mobil

vyfotit s Krampusem aby to mohli ukazovat spolužákům, tak to tedy ne. Obzvlášť

vedla jedna malá česká holčička která ječela a nadávala na celé náměstí že chce a chce a chce

a že jí to rodiče slíbili tak ať koukají nějakého Krampuse najít aby se s ním mohla

vyfotit. Jak později trefně konstatovala dcera, dneska se děti bojí jediného, že jim rodiče

seberou tablet, mobil a kreditní kartu ....