Stromovky.....

Druhá cesta na Dobříšský zámek byla s dcerou,

která jak jsem se dozvěděla ho viděla jen zvenku, protože jeli okolo s přítelem na kolech a s nimi se dovnitř nesmí. A jelikož jejich kola nejsou z nejlevnějšch nechtěli je nechávat i když zamčené před vchodem. Ostatně jak jsem si všimla neudělal to nikdo z těch kdo se tam chtěli podívat a měli kola... a tak jsem se mohla zas jednou nafukovat že alespoň existuje jeden zámek který znám líp než ona. Počasí bylo zase takové jo a ne, sice nepršelo ale mraky se honily a foukal silný vítr. V zámeckém francouzském parku to ještě šlo, to se i sluníčko občas ukázalo, ale jak jsme se vydaly do anglického začalo pršet. Takže hup pod strom a chvíli čekat až přestane. Když dcera viděla rozlohu parku nebyla moc nadšená že by jsme ho měly procházet celý a tak jsme jen sešly dolů k rybníku a další cestou zas nahoru. Já to chápu, protože v anglických parcích není zas tak moc ke koukání. Květinová výzdoba vesměs žádná a dívat se na stromy když nefotíte není zrovna nic záživného. To že to je prostředí uklidňující se zase v tomhle věku nebere ....

A tak jsem udělala jen pár výcvaků zajímavých stromů a zase jsme šly. Však si to vynahradím jindy a sama.

---

Dva ze starých ohromných stromů, dub ....

..... a lípa

Vloni na podzim jsem z téhle spadlé vrby fotila vypuštěnou zátoku rybníka. To jsem stála až na špičce

Na odrazovky jsem se těšila vloni, když byly kopce kolem rybníka krásně barevné, jenže to byl rybník vypuštěný. Tentokrát sice byla voda, ale zase ne ta správná konstelace a barevnost. Tak alespoň jedna vrbová .....

Zvláštní kůra na některých borovících

Mnohodub na louce u vchodu. Zdály nevypadá tak mohutně, ale když k němu přijdete blíž ....

..... zjistíte jak jsou jeho kmeny mohutné

Poslední ohlédnutí a pak cesta domů. Sice jsme se chtěly ještě někam zajet podívat kolem co by se tu dalo zhlédnout, ale mraky se nakupily kolem dokola dost nehezky a tak jsme si řekly že to necháme na jindy. Navíc nás čekalo balení a úklid chaty, protože jsme druhý den (pátek) hned jak to bylo možné odjížděly směr Novohradské hory a chata našeho kamaráda z které jsme se pak v neděli vracely k nám domů. V parku u zámku jsem nafotila ještě krásné třapatky, takové jsem ještě neviděla a tak tu budou mít svůj samostatný článeček, protože si to opravdu zaslouží .....

A taky hlavně spoustu detailů pro Helenčinu prezentaci starých řemesel, to bylo takové hlavní motto fotek které jsem v zámeckém parku fotila.