Tak si člověk říká že už
si všechno prošel a ono ne. O tom jsem se přesvědčila na procházce k jednomu ze tří rybníků které jsou mou častou inspirací. Že je u něj město duchů v podobě starého a dnes už značně rozpadlého a zarostlého kempu, jsme zjistili z mužem už předloni. Já se tam vrátila z toho důvodu, že tam jsou zajímavé túje a chtěla jsem si z nich vzít pár oplégrů na zakořenění. Je to smutný pohled na zchátralé a rozpadávající se chatky, na starý bazének pro děti z kterého se stalo skladiště odpadků, na starý sad ovocných stromů které nikdo neobhospodařuje. Přitom na tak krásném místě....(Tak za sebe, alespoň je tam božskej klid....)
Zjistila jsem ale, že se dá celý rybník právě odtud krásně celý obejít kolem dokola, a ne nějakým prodíráním se houštím, ale docela pěkně širokou cestičkou. A objevila jsem tak další zajímavá místa.
Okolo břehů rostou trsy téhle krásné trávy Ostřice zobánkaté (Carex rostrata)
A taky jako někteří z vás i já jsem naháněla toto Šidélko páskované ( Coenagrion puella)
Z deseti fotek vyšla jen tahle jedna, ale i tak jsem za ní ráda. Protože foťák si neustále zaostřoval na něco jiného což jsem jaksi objevila až při stažení.....
Výřez pro větší detail
Kde je nahoře a kde dole? Co je co?
Svět vzhůru nohama
V zátoce na sluníčku se vyhřívali kapříci a občas se jejich tlamky vynořily nad hladinu. Byly tam i oranžoví koi, ale ti byli dost plaší. Jak zaregistrovali sebemenší pohyb mrskli sebou a hajdy na hloubku....
U železitého pramene mne vždycky láká ta nádherně čirá voda která vyvěrá ze země. Úplně láká k tomu ponořit tam ruku a napít se. Ještě jsem to neudělala odrazuje mne totiž to zrezavělé okolí. A že je rezavé až do vtoku do rybníka. Přinesli jsme si jednou z děckama odtamtud větvičky a kamínky a ta rez na nich držela hodně festovně. Spláchla se asi až za půl roku....divočáci mají na jednom místě udělané kaliště a obávám se že díky tou mají i železné zdraví a sílu jak Železný Zekon, což bylo vidět na těch našich zahradách!
Od vody je to vše a další výletní zastavení budou trošku skalnaté a trošku mračné....
Taky se ti to šidélko krásně povedlo. I já se rád vracím na stará místa, protože s otevřenýma očima, vždycky člověk vidí něco nového. Jako třeba já včera.
OdpovědětVymazat[1]: Ale žo to byla fuška. Já navíc bez brýlí nevidím na foťáku jestli to je nebo není správně zaostřený. V hledáčku to vypadá dobře ale při stahování zjistím, že to je zaostřené úplně jinam. A s brejlema se mi nechce fotit, protože bych je nerada někde roztřískala.....
OdpovědětVymazatTo je škoda, že kemp se rozpadá a neopravuje. Vážku máš pěknou a ostatní fotky také.
OdpovědětVymazatFotky od rybníka jsou moc pěkné. Líbí se mi zrcadlení, šidélko a kapří tlamička.
OdpovědětVymazat[3]: Nevím že se to nechalo zajít až tak daleko. Možná to patřilo nějakému podniku který už neměl zájem nebo zkrachoval a město si to nechtělo vzít na triko....
OdpovědětVymazat[4]: Tak to jsem ráda
OdpovědětVymazatkrásný pejsek :) a nádherné fotky :))
OdpovědětVymazatPrvní fotka je trochu strašidelná, ale ta kompozice je pěkná a pak ty detaily živočichů.
OdpovědětVymazatMámráda ten rybníkový klid, žáby, rákosí. Máme tady u nás rybník dá se říct v lese. Tam to mám nejraději
OdpovědětVymazatKrásný fotečky od vody a šidélko je nádherné
OdpovědětVymazatkrásné fotky. Hlavně to šidélko se tio teda povedlo a o kapříku ani nemluvím, ta je teda přímo akční. odrazy ve vopdě mám ráda. Opuštěné kompy a rekreační střediska jsou opravdu smutným pohledem. jak tam bývalo živo. Kempování už asi vychází z módy, všichni jezdí do Chorvatska, Řecka a dokonce exotických destinací. Copak pod stanem nebo v nějaké dřevěné chatce? Jé jak mi jsme s našima vyráželi se stanem do hor. Dokonce dříve se dalo stanovat kdekoli u potoka či říčky, pak to bylo zakázáno a jen na vyhražených tábořištích. Ale i tam bývalo živo.
OdpovědětVymazatta tráv je nádherně zachycená, myslím tu Ostřici takové fotky můžu
OdpovědětVymazatkrásné šidélko, ta jejich modrá mě vždy fascinovala
OdpovědětVymazatŠidélko se Ti povedlo krásně zachytit
OdpovědětVymazat[8]:Nevím jak to vzniklo, ale je fakt že z té tmy pod stromy a protisvětlu ze slunce které se navíc odráželo od hladiny vzniklo tohle zajímavé zobrazení....
OdpovědětVymazat[9]:Lesní rybníky jsou nádhera, ale moc jichnení. U nás byly na chalupě ne ryníky ale zatopené lomy a to tedy ve velmi hojném počtu....chodili jsme tam s bratránkem na ryby.
OdpovědětVymazat[11]:Šidélko dostálo svému jménu a neustále sebou šilo
OdpovědětVymazat[14]:A jak si myslíš že vypadaly všechny ty které se nepovedly? Skěle zaostřená tráva a místo šídla barevnej flek....
OdpovědětVymazat[12]:U té fotkyjsem byla vyjímečně ráda že foukal vítr, oddělil to jedno stéblo od trsu...
OdpovědětVymazat[13]:Byla tam i taková hnědá, ale co mne fascinovalo bylo to že nebyla za letu vidět křídla, takže vzduchem poskakovaly modré a hnědé tyčky
OdpovědětVymazat[17]: To mi povídej.
OdpovědětVymazatProcházky kolem rybníků jsou vždycky krásné. Dá se u nich najít, mimo jiné, spousta hmyzích exemplářů. Šidélka jsou vidět často, ale dost špatně se fotí, jsou droboučká a šmejdivá. Tobě se fotky povedly, Vendy.
OdpovědětVymazat