Neodolala jsem....

.....abych v tom krásném sluníčkovém dni nevyrazila na procházku. Takže jsem vzala přízemáky a vyrazili jsme. Ovšem hned na začátku se Mates tak rozběhl, že mi během několika minut zmiznul z dohledu a rozhodně se ani nehodlal vrátit na zavolání. Než jsem ho dohnala a dovolala se ho, málem jsem přišla o hlas. No nedalo se nic dělat, přišel viks vodítkem a na vodítko i přicvaknout. A mohli jsme v klidu pokračovat.....

I v téhle úpokročilé době si ale ani jeden nenechal ujít pobrouzdání a v případě Matesa i zaplavání v malé tůňce v potoce.

---

Takže se pokračovalo v mokrém vydání. Ale zřejmě ani jednomu ani druhému to nijak zvlášť nevadilo.....

A dál jsme šli k "mé" cestě lesem, kde jsou krásné velké jedle z jedné strany a zlaté buky z druhé. Tenhle jilm vypadá trochu jak hlava Medúzy....

....nebo jak chobotnice.