Chata aneb cesta tam a zase zpátky....

Čas od času nastane situace,

kdy je nutné jet do Prahy,

ať už na výstavu, anebo kvůli panečkově práci.

V tom případě je mým druhým domovem paniččina chata. Leží mezi dosud ne moc zdevastovanými a i ne zas tak moc frekventovanými brdskými lesy, kousek od známého městečka Mníšek pod Brdy.

Líbí se mi tu, protože tady mám velkou(a to nejen velikostí) psí kamarádku, slečnu Bellu. Je to moc milý pes, ač na to zrovna nevypadá, protože je to kříženec pittbula a bordeuxské dogy. A i když vypadá hodně zle, je to moc milá a kamarádská slečna. Je hned vedle od sousedů, tak jsme hodně spolu. A to pak lítáme po zahradě, válíme se v trávě, a pokud je mokrá tak tím líp, to jsme oba pěkně urousaní a vypadáme jak útulkáři.

Když jsme se seznamovali, byl jsem ještě malé štěně, a dost jsem se i bál, ale brzy jsem zjistil, že není proč. Sice na mne čas od času vycení zuby, ale já vím, že to zas není tak zlé. No a když jí už moc zlobím, tak se sebere a uteče k dalším sousedům. Než jsem si v plotě našel díru, kterou můžu utíkat za ní, tak jsem vždycky smutně seděl a volal jí zpátky.

Teď už těch děr v plotě je habaděj, tak si můžu na návštěvy i já.

Seznamování s Belkou

Už se známe,ne?

Belinka

Ještě také tady je z druhé strany další pejsek, ten je tedy o hodně menší, protože to je jorkšír. Ale s tím si nemůžu hrát, protože tam žádná díra v plotě není, a tak mu nezbývá nic jiného, než koukat jak mi s Belkou řádíme po zahradě.

Dick

Moc rád chodím s paničkou a pánečkem do lesa na procházky. Je tam moc hezky, zvlášť v létě to tam krásně voní a tak pěkně bzučí.Jen se mi moc nelíbilo na jednom místě, chodili se tam škrabat ke stromu divočáci a tak divně to tam smrdělo, že jsem se raději hned otočil a pádil od tamtud pryč. Panička s pánečkem se taky pořád koukají po zemi a co chvíli se z vítězným pokřikem vrhnou na kolena a začnou ze země dobývat takové zvláštní útvary. Prý hřiby, nevím, mě to nic neříká a ani mi to nějak zvlášť nevoní. Za to oni se nad nimi rozplývají a plánují jak si je upraví k jídlu. Zas nic pro mě!

Letní krása Brdských lesů

Ještě jednou Brdy

No a když se dostatečně vylítám a dostatečně se naplní košík houbami, jde se zpátky. Většinou jsem tak unavený, že zalezu pod postel, kde se mi mimochodem moc líbí a kde mám pěkně velké místo na válení, a usnu. Pak se mi zdá o tom jak honím zajíce a srny a....a když se vzbudím mám hlad jak vlk a když jo začnu vyvádět, tak dostanu misku z granulkama. Tu vyluxuju cobydup, a pak zas hurá na postel, zachrout se a spát, a spát.

Mňam,to bylo dobrý!

A když pak napadne v zimě sníh, a mrzne, vypadá to okolo chaty jako v pohádce o Mrazíkovi!

Mrazík a jeho berla mrazilka v akci