01 dubna 2017

Předaprílové focení ......



Včerejší den byl, až na ten protivnej vítr, krásně jarní.
Tak jak mají jarní dny být. Sluníčko a teplo. I ty kytičky byly
nějak veselejší. A mě se strašně moc chtělo fotit. Přiznávám, že po hodně
dlouhé době mne to zas bavilo opravdu hodně. Koniklecové fotky jste už
viděli včera, ale když jsem tak pilně pracovala na zahradě až do doby
kdy se sluníčko pomalu chystalo ke spánku, ještě jsem si řekla, že
udělám nějaké podvečerní fotky. Hlavně z toho důvodu, že jsem
chtěla fotit křivatce, které se za plného slunce fotí hodně špatně...



Tak přijměte malou pozvánku na přehlídku jara u mě na zahradě







Na mnoha místech mi rozkvétají tyhle pihovatý
krásky. Tmavá jim ale pilně šlape na paty. Jen je na takovém místě, že si k ní
těžko můžu lehnout jako k téhle.



A ještě podvečerní koniklece. Nešlo tomu svělu odolat ...





A co říct k téhle fotce. Já osobně jsem z ní nadšená. Proč, to kdo není
ve skupině kde jsou ti kdo fotí starými skly, nepochopí. Já vím že to je na subjektivním pocitu a vkusu každého.
Ale já jsem na ní pyšná.....


31 března 2017

Koniklec .....



Nastal čas, kdy se budou všude hemžit fotografie
konikleců. Tedy povětšinou focené v některé z našich rezervacích.
Tady u nás nejsou ve volné přírodě pro jejich výskyt vhodné podmínky,
takže ty výlety do rezervací těm, kteří je mají dostupné můžu jen závidět.
Já si svou rezervaci stále snažím udělat na zahrádce, ale zatím spíš vyhrává
Bak, který mi vždycky nějaký koniklec učůrá. A úspěšně se mu daří, neboť
ze tří barev mi zase zůstal jen jeden. Takže budu muset zas dokoupit ....





Aby byly trošku zajímavější, postříkala jsem je vodou






Všechny předchozí fotky jsem fotila samozřejmě Heliosem, ale měla jsem na něm
nástavec který jsem si koupila na focení makra, ale po stažení jsem zjistila,
že ty fotky mají takový zvláštní "snový" nádech. Nejdřív jsem je chtěla smazat a
nafotit je znovu bez nástavce, ale pak jsem si řekla, že to snad není až tak špatné
a tak jsem je nechala. Pro porovnání ta poslední je bez nástavce

28 března 2017

Co frčí ve světě.....



Když jsem se tu v článku o focení mého fušování
do řemesla floristů, tedy těch mých tochu jiných svatebních kytic zmínila
o tom, že české nevěsty jsou dosti konzervativní co se týče kytic, také
jsem zmínila že ve světě je tom trošku jinak. Kytice dělané čistě z krystalů, perliček,
peří.... ale i živé, s použitím netradičních rostlin které tvoří dominantu kytice.
Musím říct, že jsem byla nadšená ze všech, tolik nádherných a zajímavých kytic
to byla pastva pro oko a naprostá rána do vazu pro mé ruce. Strašně ráda
bych vyzkoušela všechno co jsem tam viděla. problém by nebyl v tom, že bych to nezvládla,
problém je v tom co pak s tím .....

Nebudu to dál rozvádět, pojďme se na tu krásu podívat.

Kombinace živých kětin s peřím, brožemi, korálky jsou takovým středem
mezi oběma druhy vazeb kytic




Čistě brožové kytice jsou velmi zajímavá záležitost, ale chce to, aby nevěsta
tak tři měsíce před svatbou posilovala. Ony jsou totiž ve výsedku dost těžké.
Nicméně jsou krásné ....


Další styl jsou květy, ať už látkové, živé nebo pěnové v kombinace s brožemi.




Další kategorií netradičních svatebních kytic jsou kytice péřové.
I ty jsou hodně zajímavé, u těch asi nevěsta s váhou mít problém nebude.
Jsou opravdu lehké jak peříčko .....


Musím říct, že tahle barevnost mne překvapila, nicméně dovedu si
s takovou kytkou nekytkou představit nevěstu - motorkářku.



Kytice pro dívky a ženy zapálené do myslivosti.....


Kombinované kytice peří - krystaly. I ty jsou dost zajímavé a velmi pohledné ....




Kytice čistě z korálků, perliček a krystalů. Ty mne, přiznávám, hodně oslovily a
dokonce jsem si objednala na jednu materiál....





Než si ukážeme trochu netradiční vazby z živých květů, jedna pro sběratelky
motýlů ....


A nakonec něco tradičně netradičního. Zajímavé vazby ze živých květin ....


Použít netřesky či jiné sukulenty, čili květiny dost robustní, do něčeho
tak křehkého jako je svatební kytice, to je odvaha. Nicméně
svou barevností jsou natolik zajímavé, že na sebe strhávají pozornost a přitom
té kytici dodávají úžasný šmrnc.



Dneska to bylo s trochu větčím fotografickým doprovodem, ale doufám že se vám tyhle
úžasné práce líbily alespoň trochu .....

Zdroj obrázků: celosvětový katalog obrázků Pinterest


27 března 2017

Proužek letí ....



Letos mi mezi krokusy vládne proužek.
Nevím už ani kdy jsem si koupila prvně cibulky těch
bílofialových krokusů, ale od té doby se mi vesele množí.
A to velmi rychle. Před třemi lety jsem je vyrývala ze záhonku
kde se mi zamotaly mezi drobnokvěté a sázela je Matýskovi na hrobeček.
Letos už je jich zas mezi těmi drobnými víc než před tím.
Navíc jsem si vloni koupila v květinářství květináček s deseti cibulkami
velkokvětých krokusů. Podle jmenovky to měla být směs barev.
Jenže po rozkvětu se ukázalo že to jsou zase ty bílofialové žíhané.....
Připadá mi, žeparadoxně letošní tuhá zima jim velice prospěla, protože
i na záhonu mi žluté, na poslední chvíli zasazené, udělali tak nádherné
trsy s mnoha květy jak snad ještě nikdy.

Tudíž jsem včera nemohla nevytáhnout foťák a udělat pár fotek.
Ještě že jsem to udělala, protože jsem ke svému velkému překvapení
na nich nachytala jednoho exota. Tedy tady u nás určitě. Moraváci ho znají,
ale já ho tady za celých 26 let viděla letos poprvé. Jedná se Drvodělku fialovou.
Bohužel vzhledem k tomu, že jsem měla nasazený Helios, který je sice výborný na
focení statických věcí, ale díky tomu, že nefunguje automatické ostření, což je
bohužel malá úlitba focení starými skly, není úplně kvalitně nafocená.












Díky posledním sluníčkovým dnům se začínají na záhonech rozsvěcet světýlka botanických tulipánů