13 ledna 2017

Háček do ruky a jedem ......



Jak jsem si zvykla za posledních pár let stále něco tvořit, když nemám co,
jsem taková nějaká nervózní. Obzvlášť takhle přes zimu. Na zahradě se nedělá
číst se pořád taky nedá a o koukání na televizi už vůbec nemluvím. To jsem ani
nikdy neuměla. Pustit si během dne televizi. A nedělám to ani když jsem nemocná.

Jenže čím tedy zahnat ten absťák? Už nějaký ten pátek mám z netu stažené
návody na háčkované andělíčky, kteří mne stále lákali k vytvoření. A tak jelikož jsem
nedělala letos už žádné zakázky na vánoční ozdoby a jiné, řekla jsem si, že bych to mohla zkusit.
De facto jsem plynule v tvoření přešla od Levandulinek a Dobrodějky k andělíčkům....

Nejdřív vznikl komplet tří, od nejmenšího (cca 10 cm ) po největšího (cca 20 cm)
a pak šesti malých (od zhruba 7 cm po 12 cm)
Nejmenší ze tří. Jen mne štve, že jsem mu pořádně nevyčistila hlavičku.
Má ho doma pověšenýho dcera.


Prostřední, ten už se vydařil o něco lépe. Putoval jako dárek k narozeninám
o kterých jsem se dozvěděla na poslední chvíli


A největší, ten nakonec definitivně zakotvil u mě. I když původně neměl. Tady už jsem vychytala
jak utahování tak i škrobení


A zbytek andělské party .....tady sem bohužel použila moc silnou přízi, a tak
nevypadají tak křehce jak by měli







Ale jednu Levandulinku jsem si ještě střihla těsně před vánocemi. Objednala si jí
dcery spolupracovnice a dokonce mi věnovala dva nádherné svazky levandule.
Teď přemýšlím, co z toho zbytku vytvořím.

Dobrodějka byla taky na vyžádání. Původně taky byl požadavek na Levandulinku
ale došel materiál, ale když jsem viděla v Dobříši nádherně kvést dobromysl,
napadla mne obměna. A tak vznikla Dobrodějka. A navíc se může použít
i při vaření ....










12 ledna 2017

Zima na druhou ....



Čtvrtý lednový den krásně nasněžilo, ale to ještě
nebylo všechno, protože tím že bylo zataženo opět začalo sněžit, dopadlo tak
od chvíle kdy jsem se vrátila z procházky a přes noc k původním patnácti
centimetrům ještě jednou tolik. Jenže narozdíl od předchozího dne se dopoledne
vylouplo sluníčko a svítilo až do večera. Takže mi to nedalo, vzala jsem
zas foťák a i když tedy solidně mrzlo, vyrazila jsem znovu do terénu.
Bylo tak nádherně, že i já, teplomilka, sluncomilka a odpůrce zimy
chodila a jihla .....

Stejně tak jako minulý článek jsem začínala pohledem na plot, který jsem
naposledy fotila v mlze, i tento pohled na hřiště byl v těch mlhových fotkách.
Tentokrát pro změnu pod sněhovou peřinou



Cesta do údolí se proměnila na cestu do pohádkového lesa. Tentokrát to bude hodně o cestách ....





..... ale i pohledech a průhledech větvemi obalenými sněhem








Tolik pro dnešek a příště vám ukážu čím jsem se bavila před svátky v době, kdy mne
to vůbec netáhlo ven .....

11 ledna 2017

Už je to tu zas ..... ČERVENEC



To by se z toho jeden pos..l. Dva dny bojuju s nahráváním
fotek do galerie, založím si jinou a jinde, dneska abych mohla nahrát
obrázky do výběru jen tak ťuknu na nahrání do galerie blogu a ejhle! Ono to najednou
zas jede jak po másle. Žádné hlášky o překročení všech možných limitů, nic ....
Co se to na blogu děje ví bůh. A dokonce od prvního zas funguje počítadlo návštěv.
No, nevadí, však ono k tomu že mi místo na galerii už nezbude, brzy dojde, a tak
mám další úložiště v zásobě.
Dnes si dáme první lehárový měsíc, teploučký (už aby) voňavý (hmm)a koupací (jak se těším)





10 ledna 2017

Jak u nás začala zima podruhé ....



Včera jsme skončili posledním obrázkem zhruba v polovině
vycházky. Takže nás čeká její druhá část. Blížila jsem se k přehradě, i když
tam jsem nečekala žádné překvapení co se týče nějakých fotogenických záběrů.
Zima a sníh jsou v její momentální podobě nejmíň zajímavé k focení.
Když nad ní ještě byla celá stráň zarostlá stromy, byloto něco jiného.
Jo, a v neděli jsem konečně zjistila, kdy tu byla ona Velká Vichřice. Byl to rok 2008
a tehdy to odnesly nejen všechny stromy ve stráni nad přehradou, ale i většina stromů
mezi chatami i některé po vsi. Jenže ty už nepadly za oběť větru, aspoň ne většina, ale spíš tomu, že
se jich majitelé pozemku už leta chtěli zbavit ale nedostali povolení ke skácení.
No a kalamitní situace po vichřici jim to najednou umožňovala pokud nahlásili
že je strom nějak nebezpečný. Nikdo tenkrát nekontroloval jestli tomu tak
opravdu je a povolení se vydávala ve velkém. Takže padlo zbytečně i mnoho
zdravých stromů, které prostě jen "moc" narostly a stínili, či jinak chatařům překáželi.

Na břehu potoka mne zaujala pařezová "chobotnice" se sněhovou čepicí. Je zvláštní, že
si v zasněžené krajině člověk člověk všimne věci, které si normálně bez sněhu nevšimne,
anebo sníh dodá jinak nazajímavé věci najednou novou tvář


U přehrady se daly fotit jen sušiny, měly totiž krásné sněhové čepičky .....



protože byla procházka hodně příjemná a přeci jen ten sníh něco do sebe měl,
dostala jsem se do takové rozverné nálady, že jsem neodolala a postvila si po dlouhatánské
době maličkého sněhuláčka. Takže si trochu vypůjčím od TlusŤjocha název
"Mávání trávou"



Nachvilku prokoukla i modrá obloha, jako příslib dalšího krásného dne. A ten tedy opravdu byl ....
Jenže zatím jsme pořád ve čtvrtém lednovém dni a za chvíli mne místo sluníčka čekala
sněhová chumelenice.


Jestli je voda vytékající spodem z přehrady teplejší než ta která jde přes přepad
to nevím, ale je pravdou, že v té části, která jde spodem je vždycky zelená tráva nebo
zelené vodní rostliny. V té druhé části není nic....


Pohled na okolní lesy na hřebeni oddělujícím Třebovou a Ústí od
Litomyšle a Vysokého Mýta


Bílý flek uprostřed fotografie je právě ona zmiňovaná chumelenice, která se
najednou vytvořila a hnala se proti mě. Naštěstí dorazila v okamžiku, kdy už jsem scházela pod stromy
a než jsem zas vyšla na volné prostranství bylo po ní. V okamžiku kdy jsem ale dorazila domů
začalo chumelit tak, že skoro nebylo vidět a chumelilo tak celou noc a ještě kousek rána.
Pak ale vylezlo sluníčko, obloha zmodrala a nastal jeden z nádherných zimních dnů .....




Včera odpoledne jsem definitivně vyřešila problém s galerií. Protože mít galerii na jiném blogu
psát članék taky na jiném a ještě mít v liště otevřenou galerii je pěkně nanic, založila jsem si svou
nakonec na Rajčeti. A tak mám opět v liště otevřený jen blog kde píšu a galerii z které si fotky
do článku kopíruji. Navíc mám po problému s tím kolik fotek si do galerie můžu nahrát. Takže pokud se
někdo dostanete do podobné situace, je tohle podle mne nejjednodušší řešení. Nemusíte kvůli tomu zakládat
nový blog a máte k dispozici novou galerii.

09 ledna 2017

Jak u nás po šesti letech začala zima ....



Když jsem tady kolem chodila po okolí prvního ledna
a jediné bílá barva pocházela od námrazy z inverze vypadalo to, že
opět při výběru do kalendáře budou na leden jen sušiny s vrstvou námrazy.
Jenže od úterka se to začalo dost rychle měnit. Po šesti letech bez sněhu se
opět sníh ukázal. Nejdřív padal skromně, pak o něco víc a pak začalo chumelit
opravdu velmi intenzivně a chumelilo a chumelilo. Až do teď nachumelilo
pořádných 35 cm. Takže opravdu Ladovská zima. Všichni, kdo ke mě chodíte pravidelně
víte, že zimu nemám ráda a sníh je pro mne bílej fujtajbl. Je tomu tak a tím že nachumelilo
tolik, přesáhlo to onu mez kdy ještě sníh můžu a kdy už mi leze dost na nervy. A to
nemusím odhazovat každý den sníh z auta !. Stačí mi prohrabovat každý den
cestičky aby se mohlo chodit alespoň od brány k domu, okolo aut a ke krmítku. No
a samozřejmě aby se nemuseli havinkové brodit vysokým sněhem když se jdou vyvenčit Mrkající

První nasněžený den se mi nikam ani nechtělo, byla jsem nějaká dost utahaná
z předchozího procházení s Bobešem a pak i s Bobím a Bakem
a říkala jsem si, však ono se to nezblázní. Ve středu 4.1. mi to ale už nedalo
a vzala se s foťákem na procházku. Bylo to sice pěkné, ale smutné, bez sluníčka.....


Určitě si pamatujetena fotku tohoto plotu za mlhy, tentokrát
trošku za sluníčka. Taky jediného které za celou procházku svítilo.


Cik, cak


Už se schovávalo




Plody kaliny mám ráda na focení od léta do jara. Když začínají zrát hrají všemi odstíny žluté, oranžové a červené
a v zimě je jejich náderná rudá barva jediným barevným elementem v přírodě






Tolik půlka z fotek nafocených 4.1. Další zas příště.
Původně jsem měla tenhle článek napsaný už včera, ale přišel velký zádrhel. V okamžiku
kdy jsem si začala nahrávat fotky do galerie mi to nahrávat odmítlo s tím, že už nemám na ní místo.
Jenže co teď. Chtěla jsem si založit novou, osobní na Galerii.cz jenže to se ukázalo ještě horší problém.
Další variantou bylo založení nového blogu, jenže to se mi moc nechtělo, protože pokud bych
ho zakládala, šla bych už někam jinam protože problémy na Blog.cz mi už někdy sakra štvou. A to by znamenalo
ztrátu většiny čtenářů a to by mi bylo líto.
Anebo se nabízela varianta č.3 zapátrat v paměti po heslech a nahrávat fotky do galerie mých dalších
dvou blogů. Heslo jsem si pamatovala jen u jednoho ale naštěstí na něm je pouze pět fotek
a tak se zdá, že se problém přeci jen vyřešil..... Měl jste někdo takový problém a jak jste ho řešili?



07 ledna 2017

Bobí si užíval .....



Jak rozdílně bylo na naší novoroční procházce
ukáží i následující fotky. Měla jsem sebou krom foťáku
i Bobího aby se zas po vánocích a vánočním lenošení pořádně
proběhnul. Začínali jsme na louce kde byla jen jemně namrzlá cesta.
Ale jak jsme se postupně dostávali výš do stráně, bylo víc a víc
bílo. Ale pak jsme se dostali na osluněnou část a tam to spíš vypadalo
jak na podzim. A všechny tyhle rozdíly byly jen na zhruba kilometrové
trase .....





" Tak kde se flákáš ..... na jasně, zase fotíš ! "






Zatímco se dívám na tyhle fotky a píšu článek, koukám z okna na zahradu
a tam vidím takovou tu opravdu Ladovskou zimu. Modrou oblohu, sluníčko, kupy sněhu
a třpytící se vzduch, protože jemně popadává sníh a jak ho je plno a svítí do něj
sluníčko, tak se nádherně třpytí jak kdyby padal prášek z diamantů......