13 ledna 2017

Háček do ruky a jedem ......



Jak jsem si zvykla za posledních pár let stále něco tvořit, když nemám co,
jsem taková nějaká nervózní. Obzvlášť takhle přes zimu. Na zahradě se nedělá
číst se pořád taky nedá a o koukání na televizi už vůbec nemluvím. To jsem ani
nikdy neuměla. Pustit si během dne televizi. A nedělám to ani když jsem nemocná.

Jenže čím tedy zahnat ten absťák? Už nějaký ten pátek mám z netu stažené
návody na háčkované andělíčky, kteří mne stále lákali k vytvoření. A tak jelikož jsem
nedělala letos už žádné zakázky na vánoční ozdoby a jiné, řekla jsem si, že bych to mohla zkusit.
De facto jsem plynule v tvoření přešla od Levandulinek a Dobrodějky k andělíčkům....

Nejdřív vznikl komplet tří, od nejmenšího (cca 10 cm ) po největšího (cca 20 cm)
a pak šesti malých (od zhruba 7 cm po 12 cm)
Nejmenší ze tří. Jen mne štve, že jsem mu pořádně nevyčistila hlavičku.
Má ho doma pověšenýho dcera.


Prostřední, ten už se vydařil o něco lépe. Putoval jako dárek k narozeninám
o kterých jsem se dozvěděla na poslední chvíli


A největší, ten nakonec definitivně zakotvil u mě. I když původně neměl. Tady už jsem vychytala
jak utahování tak i škrobení


A zbytek andělské party .....tady sem bohužel použila moc silnou přízi, a tak
nevypadají tak křehce jak by měli







Ale jednu Levandulinku jsem si ještě střihla těsně před vánocemi. Objednala si jí
dcery spolupracovnice a dokonce mi věnovala dva nádherné svazky levandule.
Teď přemýšlím, co z toho zbytku vytvořím.

Dobrodějka byla taky na vyžádání. Původně taky byl požadavek na Levandulinku
ale došel materiál, ale když jsem viděla v Dobříši nádherně kvést dobromysl,
napadla mne obměna. A tak vznikla Dobrodějka. A navíc se může použít
i při vaření ....










31 komentářů:

  1. Jsou krásní a ten s tou trumpetkou je nejhezčí, jako z cukru   

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Tam už jsem věděla opravdu jak na to. Oni by byli i ti malý, jen kdybych neměla ten blbej nápad s tou silnější přízí. Možná že nakonec ty mrňouse zbavím hlav a udělám je znovu z té tenší.....

    OdpovědětVymazat
  3. Moc se mi líbí ten poslední výtvor

    OdpovědětVymazat
  4. Srandistko, ty si myslíš, že "háček do ruky a jedem" je rozkaz? ) To by jsi se divila, kolik žen ani neví, co to háček je.

    OdpovědětVymazat
  5. [4]:Tak to bych si ani nedovolila někomu rozkazovat   To bylo pobídnutí pro mne

    OdpovědětVymazat
  6. Já teda rozhodně nejedu, Vendy, jen obdivuju.

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Já vím, jen mi to přišlo legrační, jak je to pro takovou všeumělkyni jako jsi ty jednoduché, vzít háček a vytvořit takovou krásu!

    OdpovědětVymazat
  8. Každý svým způsobem je krásný. Ty menší budou krásné na stromku a tím, že byla použita silnější příze budou trvanlivější, ne? A viditelní mezi zelenými větvičkami. Ti větší vyniknou samostatně- jemná práce. Já háčkovat umím,ale ..

    OdpovědětVymazat
  9. Nejvíc se mi líbí ten s trumpetkou. Čím je vytvrzuješ? Jsou moc pěkní, zvláště, když jsi je doplnila i těmi kytičkami.

    OdpovědětVymazat
  10. Jo tak to jsem přehlédla, že je škrobíš. Normálním škrobem na prádlo a pak je na něco natáhneš než uschnou?

    OdpovědětVymazat
  11. Vendy, Ty máš tedy umělecký talent všemi směry Jsou všichni pěkní, ale ten s trumpetou nemá konkurenta Je přímo úžasný a precizně vypracovaný

    OdpovědětVymazat
  12. Andílci jsou všichni krásní.

    OdpovědětVymazat
  13. [4]: Rybářky budou vědět .

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: Tak v tom případě já to vím dvojnásob. Jako rybářka i jako tvořilka

    OdpovědětVymazat
  15. [12]: Ono když jsem viděla ty vzorky tak jsem si říkala že by to tu silnější přízi chtělo, aby vzory vynikly, ale asi to bylo už moc.

    OdpovědětVymazat
  16. [11]: Tak už jsem věděla jak na to

    OdpovědětVymazat
  17. [10]: Škrobím tekutým škrobem jen mírně naředěným, smíchaným s trochou lepidla Herkules a pak je vypínám na polystyrénové kužely anebo zvonky či vajíčka. Ručičky jsem namočila do škrobu a vycpala igeliťákem a natáhla na dřevěnou tyčku, a košíček jsem natáhla na vršek kužele.

    OdpovědětVymazat
  18. [7]: Já se zas nikdy nenaučila plést ....

    OdpovědětVymazat
  19. [6]: Už se na tom pracuje, jednomu jen musím doháčkovat druhou ručičku a košíček a do druhého se dám. Jen mne teď dost pálí od bacila oči takže se to trošku zdrží.

    OdpovědětVymazat
  20. Moc krásné, Vendy. Nejvíc se mi líbí andělíček hrající na flétničku a taky obdivuji ty detaily-kytičky na andělíčkových šatkách. Tohle bych v životě nesvedla.

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: Háčkuju už nějakých třicet let, možná i víc a těma kytičkama se zabývám už čtyři roky. Když se podíváš do rubriky Inspirace povšechné uvidíš co z nich všechno dělám

    OdpovědětVymazat
  22. [19]: Nespěchej, Vendy, nehodlám tě uhánět.

    OdpovědětVymazat
  23. Vendy, ti jsou nádherní a ty jsi úžasně kreativní.

    OdpovědětVymazat
  24. Nádhera, ten třetí je dokonalej!

    OdpovědětVymazat
  25. Paráda! Už jsi uměla háčkovat, nebo ses to teprve učila? V obém případě jsou andílci překrásní.

    OdpovědětVymazat
  26. [26]: Já háčkuju už víc jak třicet let

    OdpovědětVymazat
  27. To je ale krása! Trošku háčkovat umím, ale jenom jednoduše, žádné takové nádherné krajkovité vzorečky

    OdpovědětVymazat
  28. [28]: Víš co, ono je u všech základ vlastně jen různý počet řad obloučků z řetízkových ok a pak třeba dlouhé čtyřikrát nahazované sloupky, nebo obloučky z pikotek anebo normální dlouhé sloupky. Víc na nich není.

    OdpovědětVymazat
  29. [27]: Tak to se nedivím, háčkuješ moc pěkně.

    OdpovědětVymazat
  30. [30]: Už bych ani nespočítala kolik jsem toho udělala, bylo by toho asi hodně vysoká hromádka

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....