Barvy kolem mne ....

Sice zatím pořád není podzim dle mého gusta, a obávám se, že ani nebude.

Je totiž mokro, šedivo a zima, ale občas tím vším problesknou i

klasické podzimní barvy. A dá se občas vyjít na procházku, a trochu

si ty barvy užít. Jen bohužel začínají hodně rychle mizet a při každé procházce

je jich méně a méně. Ale objevují se zas v něčem jiném. Jen se musí

člověk rozhlédnout, občas se podívat pod nohy a vždy nějaké objeví ....

---

Nejdřív pomalu a nenápadně začnou v mlze probleskovat mezi zelení jehličnanů

buky na Kozlovském hřebeni .....

....... pak začnou zlátnout javory naproti ve stráni .....

..... a nejen zlátnout .....

..... na mladých javorových stromcích začnou hrát listy všemi barvami ....

...... po cestě se přidají břízy a duby ....

....... a když se rozhlédnu doma, je to už po několikáté v tomhle roce květ phylokaktusu .....

...... no a když se podíváte v lese pod nohy, zjistíte, že se tam začínají

proklubávat červenobílé hlavičky muchomůrek .....

..... aby vám nakonec cesta nabídla celou škálu podzimních barviček .....

Zářijoví motýli ....

Ač jsem se snažila, ať jsem koukala jak jsem koukala,

v září jsem už motýlů moc nenafotila. Tedy, ne takových, které jsem

fotila v některém z předcházejících měsíců. Nicméně pár kousků se

našlo ..... tedy ještě přesněji, čtyři kousky a jeden pavouk.

---

Babočka admirál

Tenhle se předemnou stále schovával, takže jsem nebyla schopná nějak poznat o kterou

z baboček šlo. Já se domnívám že by mohlo jít o babočku bodlákovou.

Pavouk pochází z brdských lesů, číhal tam v trávě na cestě

Tímhle končí asi veškeré entomologické focení, je mokro a zima a všichni

motýli se už někam poschovávali.

Máme rádi zvířata ....

....zvířata, zvířata. Protože jsou chlupatá, mají hebkou srst ....

Ať už mají či nemají, vždycky jsou svým způsobem milá a stojí za to se u nich

zastavit. Takže dneska je to trochu o zvířátkách a o nedostatku nových fotek.

Pořád se chci vydat nafotit něco k TT, ale déšť mi to neustále hatí. Do toho zas DPH

což mne neskonale vytáčí. Obzvlášť když vidím v televizi tu silně propagandistickou

reklamu na EET. Ti kterých by se to mělo hlavně týkat a u kterých jsou daňové úniky

nejvyšší, využívají povětšinou imunity, různých zákonných výjimek a kliček, a ti

kdo poctivě platí jsou tím jen poškozováni, šikanováni a otravováni.

Navíc v našem státě se určitě ty očekávané peníze okamžitě utopí v něčem naprosto jiném

než k čemu by měli sloužit.

To už raději ta zvířátka ...

---

Zvědavá kozénka na mne jukala ze zahrady statku v Černolicích, před kterým jsem si povídala

s milou paní která byla kočičí mámou pro všechna opuštěná koťata z širokého okolí

a která jsem tu na blogu už měla.

Kačka z místní přehrady

A kozenky podruhé. Tentokrát z výběhu tady na vsi.

mají tam i ovčí kamarádky

Zvědavý a velmi přítulný beránek

Tolik malý zookoutek ....

Jeden ležák a jedna do světa ....

Zřejmě mám nějakého svého skřítka - škodiče, který čeká vždy na vhodnou

chvíli aby nějakým způsobem rozmlouval případným

zájemkyním, že ode mne nic nebrat! Nebo prostě jsem začala

s tvořením kytic natlik pozdě, že jejich boom už pominul, nevím.

Asi to bude ode mne bude znít nafoukaně, ale když jsem viděla co

prodávají jiné tvořící to samé, někdy pochybuji o zdravém

rozumu a vkusu kupujících. Jsem cvok, který hrozně rád tvoří

vymýšlí barevné kombinace a nové věci. Když někde vidím nějaké zajímavé

video, povětšinou si to hned začnu zkoušet. A pak mi tu ovšem zůstávají

věci ležet. Jako například tahle kytka. Strašně dlouho jsem pátrala,

jak vytvořit převislou kytku abych mohla nabídnout také něco jiného

než obligátní kulaté " mikrofóny" které nabízejí ostatní. Konečně jsem se

dopátrala a vytvořila. Myslím že věc docela elegantní. Jen jí nějak nikdo

nechce .... a tak jí mám ve váze jako memento Netvoř, když to nikdo nechce....

Ono je to ale těžké, když je tolik krásných věcí k mání z kterých

se dá dělat ....

Jedna z mála zakázek za posledních osm měsíců. Malá házecí kytička na svatbu.

Požadavek zelená - smetanová. Takže jsem objednala stuhu a bác ho.

I když na fotce v barevníku vypadalo hodně světlá, v reálu to byla

světle béžová místo nevěstou požadovaná smetanová. Takže co teď.

Na tmavší barvu nevěsta přistoupit nechtěla, že má všechno v té smetanové

tudíž nezbývalo než vyrazit do města a poohlédnout se jestli nenarazím na onu žádanou

smetanovou stuhu. Naštěstí měli a tak jsem se rozhodla pro malou

obměnu květů. Střed bude z tmavší a zbytek ze světlejší.

A takhle to dopadlo ....

Dodnes nevím jestli se líbila, a ani nemám fotečku ze svatby o kterou jsem

nevěstu prosila. No co už nadělám.... můžu být ráda že alespoň zaplatila, že?

Podzimní pelmel .....

Pozdě jsem si vzpomněla, že k minulému článku by se

hodila jedna moje hódně oblíbená písnička, kterou zpívají Tomáš Klus a Richard Krajčo

a má příhodný název Cestou .... tedy krásně korespondující s tím, co bylo

na fotkách. Takže dneska jí, sice pozdě, ale přece dám jako třešničku

na dortu na konec dnešního článku. Ono to je také zatím vše, co jsem

za poslední dobu nafotila. A nebýt té mlhy, a toho, že jsem se rozhodla

vykopat z teplého pelíšku do té studenosti co venku byla, neměla bych nafoceno

už dávno nic. Dnes se tedy rozloučíme s mlhavým ránem sedmého říjnového dne....

---

Jako vždy, když už mizí poslední květy, začne svými bílými hvězdami

zářit česneková pažitka

Jen na pár chvil se vybarví čínský Miscanthus

Ještě jedna mlžná hladina. Nevím, nejsem ale s kvalitou spokojená.

Nemohla jsem vychytat pořád optimální nastavení. Budu se muset ěkde podívat

jestli nenajdu radu jak na focení mlhy.....

Poslední kvítek silenky. Když jsem se snažila dostat kvítek do jiného úhlu

záběru, tak odpadl ....

Tímhle zbarvením, i exotickým vzhldem mne škumpa dostala tak, že jsem jí chtěla na zahradě.

Podařilo se, ale jak jsem později zjistila, byla to velká chyba. A chápu už, proč je škumpa

a její kultivary na seznamu zakázaných keřů a rostlin, které se nesmějí prodávat nikde

v zahradnictvích nebo školkách. Nevím zda zašla sama či dopomocí sousedky, jednou prostě už

na jaře neobrazila. S radostí jsem vykroutila zbytek kmene a ulevilo se mi, že už nemusím stříkat

herbicidem desítky malých kořenových odnoží a rvát je i ze záhonů mezi kytkama.... nicméně

tam kde nikomu nevadí je to krásný pohled, zvlášť takhle na podzim. A mimochodem, má

nádherné dřevo se zajímavou texturou a výrazným zbarvením.

Když jí přestali žrát slimejši, tak se dokázala tahle vytrvalá slunečnice navrátit ke své

obvyklé kráse. Sice už by touhle dobou byla normálně odkvetlá, ale nějak jí to

počasí svědčí

No a nakonec ona slíbená písnička .....

Cesty ....

Za mlhy mají své osobité kouzlo nejen pavučinky

na travách a uschlých rostlinách, ale i cesty. Sice přímo okolo

nás je všechno tak je to známe, v dálce se ale najednou cesta

ztrácí do neznáma. Víme co tam je, ale malá část našeho já

si říká: " Je to tam ale? Nezmizím když tam vejdu někam

úplně jinam? " To je to proč mám ráda mlhu, tu určitou tajemnost

míst doposud velmi dobře známých, která se ale mění v okamžiku

když vidíme před sebou jen kousek té notorické známosti .....

---

Mlha přede mnou ......

Před pár dny byla ráno suprová mlha. Hustá jak mlíko

a já se zas jednou vypravila s foťákem ven. Tentokrát jsem nešla jen kousek

od domu, ale řekla jsem si, že to vezmu rovnou až k přehradě, že by se daly

nafotit nějaké zajímavé snímky. Něco jsem sice nafotila, ale jestli to je zajímavé, nevím.

Navíc u přehrady byla ta mlha tak hustá, že se vlastně vůbec nic nedalo pořádně bez stativu

nafotit a ten jsem si sebou zas nevzala, protože jsem měla po ránu dost

práce se přemluvit a vystrčit frňák z pelechu, takže jsem to vzala hopem, abych si to

nerozmyslela a po stativu jsem ani nevzdechla. Takže teď vím, že na zajímavé

obrázky u vody s kapkou mlhy musím vyrazit ještě o něco později, nejlépe když

už bude svítit sluníčko a mlha bude vysoko....

No, anebo nebýt sklerotik a šáhnout po tom stativu.

A jelikož je svět ztracený v mlze sám o sobě šedivý, tentokrát jsem alespoň tuhle várku fotek

převedla do čb. Ony některé ty fotky to vlastně ani nepotřebovaly.....

---

Tahle je taková výjimka, nebarevně barevná ....

Na hrázi jsem nafotila i pár fotek pavučinek. Několik jsem jich šoupla

do téhle úpravy