11 února 2014

Litomyšl - procházka úvodní...


Jak se tak koukám z okna, myslím že
volba soboty na přestěhování dcery do Litomyšle bylo přímo geniální řešení.
Neděle - pršelo.
Pondělí - krásně.
Úterý - prší.
A mimo jiné se i dobře fotilo. To byl totiž hlavní cíl mého infiltrování do auta a cesty se synem a dcerou. Tak chtěla jsem přiložit ruku k dílu, nicméně mi bylo řečeno ať jdu raději fotit a nechám to na nich. Že si poraděj a já bych se jim motala.
No abych se přece jen nějak účastnila po návratu z focení jsem složila alespoň kuchyňský stůl a urovnala k němu židle....
Ještě zbývá odvézt pár tašek nezbytností do koupelny, boty, kabelky, šátky a bundy. A peřiny, protože ještě ty poslední dny dcera dospává tady. A nějak se jí najednou nechce....
No ja, realita začíná doléhat.
Během hodinky a něco co jsem poletovala po městě jsem stačila nafotit tři kostely pro výměnu k Daniele, momentky z města, zámek a Klášterní zahrady. A to mám ještě spadeno na fotoprůzkum těch různých krásných uliček a jedné architektonické lahůdky která aspirovala na stejnou prestižní cenu jakou dostal jako jediný Čech Jan Kaplický.
Musím říct jak se začínám víc tímto městem pohybovat začíná se mi víc a víc líbit. A myslím že budu mít ještě spousty příležitostí se do něj podívat. Samozřejmě s foťákem v ruce Mrkající

Dneska vás zvu na takový lehký průlet který bude na pokračování protože jsem měla objektů nafocení spousty....

Začneme pod Smetanovým domem, kterému bude věnován samostatný článek, pohledy na budovu Střední a Vyšší pedagogické školu, tzv. Pedagogikum. Má podobné vzhled a výzdobu jako zdejší zámek patří mezi pár krásných dominant tohoto města.




Detaily výzdoby a věžičky



Atrium na dvoře Pedagogika. Tenhle pohled se otevře po cestě z náměstí

Pedagogikum stojí na břehu říčky Loučná která protéká městem a její kolryto je krásně revitalizované a břehy upravené. Můžete si i chvilku na nich posedět a krmit všudypřítomné kačky.



Pohled na náměstí a radniční věž. Mimochodem v tom domě s červenou fasádou zcela nahoře v tom štítě se schovávají okna od toho prvního bytu na který jsme se byly podívat. Byl úžasný, ale zase na některé věci nepraktický a tím pádem nájem dost vysoký. Za to ten výhled na náměstí....ten byl


Z náměstí se dáme nahoru a nad námi je místo zvané Olivetská hora nebo také Zámecké návrší. Po letech rekonstrukcí už zbývá jen pár věcí dodělat a bude hotovo. A myslím že se to vydařilo moc pěkně. Stojí zde klasické tři nejkrásnější litomyšlské dominanty. Zámek, piaristický kostel a o něco dál ještě kapitulní chrám. A nádherně zrenovované Klášterní zahrady. Většina těchto staveb zde bude podrobněji představená v samostatných kapitolách či v rámci Sakrálných staveb.

Tady se říká Na Máchadle, toto místo jsem tu už focené měla z minuloroční návštěvy



V nádržce si plovou různé rybky a pár koi kaprů. Jen jsem zapoměla na manuální ostření a tak to podle toho vypadá. Automat si vybral zcela něco jiného na zaostření




To už jsme v jedné ze starých uliček vedoucí k malému romantickému náměstíčku jménem Toulovcovo....


....nad kterým se takhle krásně tyčí chrám Nalezení sv. Kříže



Radniční věž


Romantické posezení na venkovní zahrádce a penzion ve stínu chrámu


Nejen na hlavním náměstí ale i tady v uličkách mají doy krásná podloubí. I když o dost nižší. Jít tu někdo kolem metru devadesáti tak pěkně drnkal hlavou o oblouky


Ale to už jsme na dalším malém náměstíčku nad kterým se vypíná třetí z litomyšlských dominant, kapitulní chrám Povýšení sv. Kříže


To je zatím z úvodní procházky vše. Příště se budeme věnovat pohledům okolo tohoto náměstíčka...

09 února 2014

Prosinec....



Poslední z výběrů na téma PROSINEC....A máme hotovo
až do příštího roku....Jelikož jsem tady u nás nafotila zatím za celé zimní období jen dvoje fotky se sněhem tak to byl oříšek co nabídnout aby to k prosinci tak nějak patřilo....tak jsem vybrala tentokrát spíš fotky s atributy které tomuto měsíci přináleží....ohňostroje na konec roku, vánoční výzdoba ve městech a i když nejsou zrovna zasněžené tak i ty večerně osvětlené Hradčany tsk nějak tu atmosféru mají. Ostatně vloni jsem je použila na péefku, jak si ještě možná pamatujete....

PROSINEC

1

2

3

4

5


Viktoria.....




Dneska vyjímečně pár slov....Ano Hanko, dneska jsou dvě Mrkající
Foceno v den parlamentních voleb. Jestli to bylo nadšení nad výsledkem, nebo to byl balon se jménem jedné strany která tuším s tímto jménem také kandidovala nevím. Ale určitě vím že jsem jim ten výhled záviděla....

Kostel Sv.Bartoloměje a zvonice v Semaníně....

logo sakrálne stavby 1

Vesnice Semanín je od nás vzdálená
zhruba dva kiláky. Na kole jsem jí nesčíslněkrát projížděla, navíc zde bydlí jo a ne přítel mé dcery takže jsme tu párkrát u nich i zakotvily na zpáteční cestě z projížďky. Autem už jsme tu také jeli za tu dobu mnohokrát ale až teprve dneska(psáno 18.1.14) jsem si nakázala zde zastavit abych si mohla nafotit místní krásnou zvonici a kostel.

Kostel je věnován sv. Bartoloměji a první zmínka ještě o dřevěném kostele
je z roku 1350. Dnešní barokní podoba je z roku 1696. Ke kostelu patří renesanční zvonice obranného charakteru, která spíš upoutá vaší pozornost než samotný kostel. Má zděné přízemí a asymetrické dřevěné dvakrát ustupující patro s krásně malovaným podbitím. Původně tvořila vchod na hřbitov, dnes je jeho součástí, a přilehá k ní i márnice. Vedle kostela stojí fara, která je v současnosti soukromým majetkem. Pochází z roku 1840.

Nějak je mi dáno do tohoto projektu fotit kostely za mlhy....

Zvonice




Zvonice s kostelem Sv. Bartoloměje


Sousoší Nejsvětější Trojice


Ukřižování


Detaily malovaného podbití


Monumentální lípa a budova bývalé fary


Průčelí kostela


.....i tady stojí socha Ukřižování


.....a naposledy pohled na zvonici



08 února 2014

Návod č.2....KIMEKOMI ball


Při uveřejnění návodu na špendlíkové kuře,
jsem slíbila i druhý navod a to na řezanou nebo též Kimekomi kouličku. Bude se
vám to zdát ještě těžší než to špendlíkování, leč opak je pravdou. Tahle metoda je lehčí než se asi dle návodu bude zdát....
Snad jen základní příprava je o něco delší než u špendlíkování, ale pak už to odsejpá.

Co bude potřeba....
Polystyrénová koule, skalpel, řezací nůž případně ostrý kuchyňský nožík, měříko a tužka na sklo. Kalkulačka pro rozměřování vzorů.


Další důležitost.....nůžky! Malé, menší ale i velké. Budeme stříhat látky takže hlavně co? Ostré! To udělátko položené vedle nůžek je můj speciální skalpel po dědovi kterým látky zasunuji.


A začínáme....na kouli si namalujeme zvolený vzor


Skalpelem řežeme v namalovaných čarách. Do hloubky tak cca půl až centimetr. Podle nařezaných čar si uděláme šablony na látky. Někdo stříhá jen tak přibližný tvar, ale já jsem ze šití zvyklá si dělat střihy na všechno. A lépe se pak látka zasunuje. Já na ně používám tenké pvc desky na dokumenty.


Položíme na látku a vystřihneme s max přesahem 2 - 3 mm. Větší ne, látky se pak zasunuje moc a dělá to neplechu. Ovšem menší také ne protože pak jí nezasuneme do rýhy. I když tak moc se nestane, pokud si látku podlepujeme. Proč to si povíme později


A další důležitá věc která ulehčí práci....lepidlo v tyčince. Nědo nelepí ale já ano. Ulehčí to práci protože se vám látka tak snadno neposunuje sem a tam, navíc vám drží pěkně na místě a vy když zjistíte že máte větší přesah látky než je potřeba si ji můžete lehce ještě doodstřihnout a navíc vám po uschnutí látku krásně vypne.


Máme vystřihnuto, potřeno lepidlem, látka na místě a můžeme začít se zasunováním.


Pilníčkem na nehty (kovovým) nebo skalpelem či nožíkem kterým si řežeme rýhy začneme pomalu zasunovat do vyřezaných rýh. Ze začátku vám to asi bude dělat trošku problém, ale to se poddá. Palcem si látku přidržujeme aby nám dobře držela, můžete si vždy kousek poodhrnout aby jste viděli na rýhu. Zatlačujeme jemně, ne silou, nepomůže to a navíc si uděláte na hranách nepěkné krátery. Pokud vám to nejde, můžete si nástrojem kterým látku zasunujete mírně rýhu zvětšit a to tak že s ním v rýze LEHCE zakýváme. Pokud bychom dělali i tohle silou opět si zaděláme na nepěkné krátery... Když máte zasunutou celou část vzoru, vystřihneme další, nalepíme a pokračujeme stejně. Tady už se vám to na jedné straně bude dělat lépe protože tam už je rýha znatelná. A tak pokračujeme kolem dokola


Takto to vypadá když je celá půlka hotová


Pro lepší názornost ještě v kontrastní barvě


A takto vypadá první část práce hotová


Pokud se vám to podaří pozasunovat všechno takhle pěkně a bez kráterů(na poprvé tedy určo ne, znám to) máte skoro hotovo. Jen si na jeden pól kouličky přišpendlíte mašličku na ozdobu i zavěšení a na druhý třeba nějaký ozdobný špendlík nebo kvítek aby se schovalo ukončování zářezů.
Ale povětšinou začne druhá trochu piplavá práce a tou je začišťování. A tady se vrátím k tomu co se stane když se vám nepodaří dobře zasunout látku protože máte jen malý přesah. Nestane se nic. Když je látka podlepená, zůstane na místě a navíc se to schová právě pod začišťování stužkou nebo prýmkem. Tedy v případě že vám to nevyšlo tak o milimetr či půl. Při větší nedokonalosti se ještě dá dost zachránit širší stužkou, naopak máte li jen tenkou šňůrku je to problém.
A jak na to začištění? Párátkem nebo silnější jehlou si naškrabete z tyčinky lepidlo a na pár místech ho otřete do rýhy a na oba póly koule. Pak si vezmete stužku nebo šňůrku, na jednom pólu podržíte nebo přišpendlíte a omotáte v rýze celou kouli. Neutahujeme, spíš lehce pokládáme a v místech kde je lepidlo jemně přimáčkneme. Až se dostaneme zpět na výchozí bod stužku ustřihneme a přilepíme. Pokud začišťujete nějaký vzor, jako třeba tyto špičky přichytíte stužku ve vrcholcích ozdobným špendlíkem. Má to dva důvody. Stužka drží dobře na místě a zároveň je to i ozdobné.


Potom jedeme po rovnoběžkách


Takto to vypadá na pólu kde jsme začali, sem také přijde ozdobná mašle. Na spodní stačí píchnout jen špendlík jako ozdobu či kamínek nebo korálek.


Mašle i s poutkem na zavěšení vznikne tak že si vezmeme dlouhý špendlík buď s ozdobnou hlavičkou nebo bez, nejdřív na něj napíchneme poutko z tenké stužky a pak postupně napichujeme stuhu širší, ozdobnou.



Připíchneme na pól a pro jistotu ještě můžeme použít na lepší upevnění kapku lepidla z tavné pistole. Stuha se přilepí a nehrozí že se koulička vlastní vahou sesune ze špendlíku když jí někam pověsíte.

No a je hotovo!


Věřte mi, že ač to vypadá složitě či dokonce neproveditelně, trvá takhle vyrobit kouličku rychleji než klasickým špendlením. Samozřejmě než se do toho vpravíte.....

Hezké tvoření!