25 října 2013

Kostelní střípky....


Když jsem se zase vynořila z křoví
okolo Vargače na normální cestu vzali jsme to okolo dobříšského hřbitova zpět. Je to hřbitov nový a moderní takže nestálo za to jít tam fotit nějaké staré náhrobky. Ale udělala jsem jen dva záběry protože se mi líbila jasná mdř oblohy a barevnost květin na hrobech které už lidé nosí u příležitosti Dušiček.
Před hřbitovem je památník padlým sovětským a českým partyzánům. Musela tu být hodně velká operující patyzánská skupina protože i na samotném zámku je jim věnovaná pamětní deska.
A nesměli bychom být na Dobříši, aby tu nebyla také pohřbená nejznámější dobříšská ososbnost,
spisovatel Jan DRDA. U jeho hrobu jsme ale nebyli....



Památník partyzánů, fotilo se hodně špatně protože sluníčko bylo ve velmi nepříjemném úhlu



Líbí se mi to že jsou po městě roztroušené tyt informativnícedulky upozorňující buď na osobnost, nebo památný dům či na historii troho kterého místa.



Proti hřbitovu a hned u silnice stojí nejstarší dobříšský kostel Povýšení sv. Kříže. Vyfotila jsem ho jen od silnice kde jsou sochy sv.Judy Tadeáše a sv. Leonarda. Příště se mu budu věnovat i víc.





sv. Juda Tadeáš


sv. Leonard


U zámku stojí kostel Nejsvětější trojice, o něm jsem psala už vloni při první výpravě na Dobříš, kde jsou i fotky z interiéru, takže ho vezmu jen tak letem.....




A právě tímto okamžikem jsme došli na začátek putování po anglickém parku zámku Dobříš....

24 října 2013

Hrad Vargač....


Snažím se řídit heslem
že když něco slíbím, pokud to jde a je to v mých silách, tak to také splním. V minulých článcích o Dobříši jsem zmínila i hrad Vargač v jakém že se neutěšeném stavu nachází a Patrik se hned ptal jestli tu někdy o něm bude víc. Slíbila jsem že ano a tak svůj slib dneska plním. V neděli, ve stejně krásný den jako je dnes se mi podařilo mého jinak na krok a pohyb skoupého manžela udrndat že pojedeme fotit do anglického parku u dobříšského zámku. Já tam vloni jen tak nakoukla ale dál jsem ho nezkoumala. Když jsem letos navštívila zámek podruhé a fotila ve francouzské zahradě, sama sobě jsem slíbila že prostě ten druhý park také dám.
A tak se měsíc sešel s měsícem a mi vystupovali na parkovišti z auta. Jelikož bylo kousek od cesty o které vím, že vede k hradu tak kam jinam zamířit. Jak je psáno na informačních tabulkách hrad je nyní v soukromém držení a chátrá. K něčemu vypadá jen vedlejší budova která slouží k bydlení. Je docela tristní vidět ten rozdíl mezi oběma budovami. Jelikož brána byla zavřená, navíc se za ní cenil ne zrovna dobře naladěný dobrman, obcházela jsem kolem dokola jestli se mi podaří nějaké snímky které by se daly uveřejnit. Jelikož je ostroh kolem porostlý stromy a keři moc toho nebylo ale ke zdokumentování stavu v jakém je to naprosto myslím stačí.....






Stav z roku 1968


Z historie hradu


A z jeho současnosti


Vedlejší obývaná budova






Okolo bylo málo místa, nechtěla jsem riskovat že se skutálím dolů z kopce takže z větší vzdálenosti se fotit moc nedalo



Celou dobu mne okolo plotu pronásledoval štěkotem a já už čekala že každou chvíli někdo na mne vystartuje co tam dělám. A nevypadal vůbec přátelsky




Tyto snímky jsou určitě kuriozita, normálně takhle hrad uvidíte jen z hladiny Huťského rybníku a to musíte mít lodičku. Jenže ten byl vypuštěný (no samozřejmě, protože jsem se těšila jak si udělám skvělé odrazovky okolních barevných kopců) a zřejmě se do něj zcela nedávno vyvrátila ohromná borovice vejmutovka rostoucí na břehu. Posloužila jako skvělý most skoro přes celou zátoku a zároveň místo na focení.



Pro ty odrazovky si sem zase budu muset zajet, možná už bude dokonce opravená a snad i zpřístupněná vyhlídka na Huťský rybník, navíc ještě vede parkem cesta kterou jsme neprošli takže mám ještě co objevovat....

23 října 2013

Chválím tě země má....Chvála bukům


No, myslím že až sem dám
všechny moje úlovky z poslednchí tří nů, budete mít mě, stromů, parků a podzimu plné zuby. Nějak se to zkoulelo že se mi podařilo v neděli ukecat muže na focení v anglickém parku na zámku v Dobříši, v pondělí za krásného sluníčka jsem vyrazila na Petřín a včera do lesa a k zámku na Mníšku. Nášup chození (vůbec není k zahození) nášup fotek (snad taky ne špatných) a dvě hódně naražená kolena a zničený nový džíny plus nějaký problém buď s kompem nebo foťákem. Tak takové jsou moje poslední tři dny...


Buky jsem chválila a fotila ještě u nás doma v minulém týdnu...