17 června 2013

Klematis a šalvěj....

Tedy přiznávám že ač nesmírný milovník
sluníčka a tepla, stáhla jsem se dneska na chvíli do stínu altánku a pěkně v chládku píšu tenhle článeček. Tak ostré to slunko po těch zatažených a studených dnech je. Sice jsem se máčela v bazénu ale jak z něj člověk vylezl bylo to opravdu dost kruté. A jak je známo nic se nemá přehánět a tak jsem se rozumně stáhla.
Jak jsem se zmínila v předchozím článečku Letem světem zahrady, další
články už budou koncipované tématicky, tak jak jsem postupně tu kterou květinu či bylinu fotila když rozkvétala. Letos jsem poprvé přišla na to, že jeden s klemátisů jsem stříhala špatně a to na podzim. Pak mi bylo divné proč tak bídně a pozdě kvete! A má poprvé krásné velké květy, tak jak má mít....









Vlastně jsem s tímhle klematisem skvěle zapadla do dnešního ranního tématu v rozhlase a to bylo o napálení,podvodech a šmejdech. Když jsem si ho kupovala, byla v něm zapíchnutá cedulka která označovala sice modrý ale PLNOKVĚTÝ kultivar po kterém jsem dlouho toužila. S velkou radostí jsem si ho i přes vyšší cenu koupila a těšila se na první kvetení. Ale s prvním květem se dostavilo i velké zklamání, protože květ byl sice krásný, modrý ale JEDNODUCHÝ....někdo prostě vyměnil cedulky s kultivarem, sám si zakoupil plnokvětý za cenu jednoduchého a já mám jednoduchý za cenu plnokvětého. Není to poprvé co jsem se s tímto nešvarem setkala....
Zůstanu u modré barvy a dalším zástupcem je
Šalvěj lékařská (Salvia oficinalis)
která se mi letos nádherně v bylinkovníku rozrostla. Musím říct že jsem jí nikdy moc nepoužívala, věděla jsem že má desinfekční účinky a že je dobrá na koupele rukou a nohou pro lidi kteří trpí na jejich pocení. A že to funguje si ověřila i moje dlouholetá kamarádka která měla s pocením rukou velké problémy. Teď ale jsem se jí já a hlavně muž naučili používat i jinam než jen do rybí polévky nebo při pečení kachny. Muž si jí dává na cokoli co si dělá na pánvi nebo griluje, a já si z ní dělám v kombinaci s mátou vynikající čaj který mne překvapil svou dobrou chutí. A pro ty z nás které se daly do hubnutí je navíc skvělé pro povzbuzení metabolismu dát si obden šálek čaje ze šalvěje....







16 června 2013

Světlo a stín....

Světlo a stín,
zima a chlad.
Černá a bílá,
pravda a lež...
Jak nezajímavý
byl by svět
neexistovat protiklad!

No.8...


Jak to vypadá když naštvete svého psa....!



"Oh, Daisy FUJ!"

"Prostě ignoruj smrad a snaž se cítit lásku!"

Letem zahradním světem....

Dneska to vezmu povšechně,
jak tu a tam projdu zahradu a vyfotím co kde kvete. Další fotky budou už řazeny víc tématicky, ale tyhle se mi nepodařilo zaškatulkovat...jsou z růného období a tak některé už jsou odkvetlé, jiné teprve začínají....

Do takového ohromného trsu se mi rozrostly původně nenápadné sibiřské kosatce a nehodlají přestat. Už jsem kvůli nim musela přesadit čemeřici, protože ji ve své rozpínavosti začali pohlcovat a další adeptem jsou floxy. Jenže kvůli té i když bohužel jen kraťounké modré nádheře jim to zatím tak trochu promíjím...




Zvonek karpatský, další z modrých krasavců. Jeho původní místo bylo na starém záhonu pod terasou. Tam se plazili do dálky a nakonec zbyli jako jediná kvetoucí kytka na ceém záhonu. Když jsem se dala dopředělávky tohoto záhonu své nové místo našli v závěsném květináči.



V takovém souboji o naschvály si sousedka na protest proti mému kosku psího vína na plotě v místě kde jsou jejich tůje, tudíž nikomu to nevadí vysadila tenhle zimolez (celý je vidět na první fotce) a tak aby mi pěkně překážel do záhonu. Je sice krásný ale na rozdíl ode mne kdo to psí víno udržuje aby nerostlo dál ona ho nechává být. No nic, až odkvete pěkně ho zastřihnu....moje trpělivost má taky určité meze.



Když odkvete zbudou po něm takové malé zelené pohárky. Kvete totiž v patrech....



Další kosatce pro změnu z ranku japonských rozkvétají u jezírka. Mám tam dva druhy, jeden má květy menší a více "kosatcové" a druhý větší, s květy plochými. U jezírka se jim obzvlášť dobře daří a letos mi ten jeden opravdu nasadil poustu květů. U toho druhého to tak nadšené není. Jsou oboje dvoje bílé, ale teď jsem tan přesadila z opravovaného záhonu ještě jeden, tuším že modrý. Ani sama si nejsem jistá protože mi hodně dlouho nekvetl jak byl dušen konvalinkami a trávou. Mám ještě fialový s žíháním tan taky půjde vysvobodit a přesadit, tak doufám že mi brzy začnou dělat radost.





Ještě jeden květ. Uhádne někdo (myslím že vím kdo to bude jako první Mrkající) které rostlině patří?


15 června 2013

Zemská koruna 2013 a Speciální výstava teriérů...

Neděle už patřila regulérní výstavě
s názvem Zemská koruna a v jejím rámci byla pořádána KCHT Speciální výstava teriérů. Naposledy jsme byli s Bobím v roce 2011, protože pravidla ČMKU nedovolovala pořádat v jednom roce dvě speciálky stejného plemene. Teď už se pravidla změnila a bylo to i vidět na účasti dandíků, ve stejný víkend se totiž pořádala i klubová a speciální výstava v Chřenovicích u Sázavy (vloni jsme se účastnili) a tak dandíků bylo jen pět. Někteří absolvovali sobotní výstavu na Sázavě a v neděli dojeli do Lanškrouna. A bylo zajímavé srovnání výsledků ze soboty tam a z neděle tady. Dopadlo to asi tak, že ti co neuspěli v sobotu dosáhli na vítězství ve svých třídách a naopak ti jenž vybrali v sobotu všechna ocenění tak trochu neuspěli.....holt každý rozhodčí má svá měřítka a i bohužel v tomto odvětví vládnou zákulisní politické intriky....
Nám se podařilo napotřetí prolomit smůlu která nám vždycky přisoudila druhé místo a tentokrát to vyšlo. I když....Bobeš byl sám ve třídě a tak to ebylo tak těžké. A v rozstřelu o BOB nakonec jen o psí chlup vyhrála fenečka, malá sice postavou ale velká bojovnice, protože den před výstavou dostala do packy žihadlo a nemohla vůbec chodit. Panička jí packu celou noc ledovala aby vůbec mohla chodit a ona se jí odměnila tím, že si ve finále došla pro titul BOB, nejlepší pes plemene.....takže mi ani nevadilo že jsme to nebyli mi, či ten třetí pejsek co s námi šel, ale zrovna tahle fenečka. Rozličné byli i reakce obou paniček, zatímco jedna plakala radostí druhá skřípěla vzteky zuby....
Fotil tentokrát manžel a jelikož s mým foťáke to moc neumí je fotek opravdu málo, spíš mi vždycky natáčí videa abych viděla jak chodí i ti druzí a čeho se vyvarovat.




Tohle i když zezaduje ta malá bojovnice, je vidět že se jí moc chodit nechtělo, ale pak se krásně rozchodila. Jo a její panička házela stále po našem Bobešovi okem....ostatně už od začátku co tu fenečku má se jí náš Bobeš moc líbí....tak uvidíme jestli z toho něco třeba nebude.


Bobeškův výstavní úsměv....


....a pyšný pohled


Zemská koruna a Speciální výstava teriérů Lanškroun 9.6.2013, V1,CAC,CC a Vítěz speciální výstavy ve své třídě.Rozhodčí Alena AUERBACH CZ

Voříškiáda 2013....

Minulý týden jsme vyrazili
s pejskama na výstavy. Ne nespletla jsem se v množném čísle, opravdu byl minulý víkend výstavní jak pro Matese tak pro Bobeše. Na FB jsem objevila že se v nedalekém Laškrouně pořádá jak Zemská koruna (v rámci ní i Speciální výstava teriérů, kam byl přihlášený Bobeš) ale i Voříškiáda. A tak jsem navrhla dceři že bychom mohli vyzkoušet i Matese jak by byl úspěšnej....souhlasila, slovo dalo slovo já v pátek Matese vykoupala (v tomhle by byl ideální výstavní pes, z vany neutíká na rozdíl od Bobeše, stojí jak přikovanej, na rozdíl od Bobeše), učesala (to už bylo horší) a v sobotu potom co dcera dorazila z noční a v krásném slunném dni jsme vyrazily. Manžel za námi dorazil na motorce a fandil taky. Tentokrát jsem vodění v kruhu nechala na dceři ať si to taky vyzkouší. Byli sice s Matesem problémy, nechápal proč musí být na vodítku a ne běhat si volně jak chce, no nakonec to ale odchodil. A jak dopadl? Pátý z deseti psů. Jedině co mne tak trochu rozesmutnilo bylo to že i na takové akci jako Voříškiáda bylo víc psů jak byla nazvaná jejich třída Bez PP rozpoznatelnéh plemene, než opravdu voříšků (náš interní název VETAJOVÉ, odvozeno od VEnkovské TAJemství) a stejně jak na normálních výstavách i tady vyhrávala osvědčená plemena čivav, Jack Rusell teriérů a Parson Rusell teriérů. Samo o sobě už svědčí to, že z těch deseti byli čtyři čivavy, tři JRT, jeden PRT, jezevec(Mates) a francouzskej buldoček....
Ale což, žáné ambice jsme neměli, ztrávili jsme krásné slunečné dopoledne a Mates si vyzkoušel co to obnáží být výstavním jedincem.







Vystavovat se mohli samozřejmě i čistokrevní papíráci a pár pěkných pejsků se tu našlo, třeba tenhle parádní anglický buldok....


....bernský salašnický pes....



....nebo tale dvojka boxerů. I když stále si nějak nemohu zvyknout u někteých plemen na ten zákaz kupírování ocasů.


V areálu byly i kozičky, ale když jsem se je chystala fotit, vždycky k nim vlítli nějací dva malí paraši a plašili mi je, a to i když jsem jim řekla že bych si je chtěla vyfotit....Křičící



Někteří pejsci měli slušivé červené mašličky což znamenalo že si je jejich majitelé vzali z útulku, který Voříškiádu pořádal a kam také putoval veškerý výtěžek z této akce...


zástupci Vetajů....


tady jen ten v popředí, ale líbilo se mi jak se náruživě na něco soustředil


Spousty dalších pejsků najdete v Galerii

14 června 2013

Bojuju sama se sebou....3

A je to tu....krize třetího měsíce.
Ručička na váze jen neochotně leze k nižším číslům, a přiznávám ochotně že i já jsem trochu polevila v dosavadním úsilí. Nechala jsem se ukolébat těmi dvěmi předchozími úspěšnými měsíci a trochu víc začala hřešit. Vím že tohle období je naprosto normální a že čas kdy váha letí fofrem dolů vystřídá čas kdy se buď zastaví nebo to jde dolů po troškách a pomalu. Ale člověk se tím nesmí nechat zvyklat ani rozhodit a pokračovat dál ve své stanovené linii, což je pro mne alespoň ta dvě kila za měsíc. Nechci ještě začít s nějakými přídavnými spalovači tuku, nemám ostatně s nimi nějak zvlášť úchvatné zkušenosti, ale spíš se soustředím opět na vážení porcí a trochu víc šlapání. To jsem taky díky neustálé práci na zahradě dost vynechávala. Ale co je hodně pozitivní, že už na oblečení dost cítím že mi je volnější a některé kalhoty mi i začínají v pase sjíždět....

A jak jsem na tom s bilancí?

Váha: 14.5. 86,1 kg 14.6. 85,5 Kg
HO: 14.5. 106 cm 14.6. 106 cm
Pas: 14.5. 89 cm 14.6. 88 cm
Boky: 14.5. 109 cm 14.6. 107 cm

Takže je vidět že váha ee, nic moc vlastně jen něco přes půl kila, ale centimetry na některých partiích ubývají, což je směrodatnější než samotné vážení. A jinde zůstávají, k nemalé radosti některých...MrkajícíSmějící se

Včerejšek třináctého....

Včera ač nebyl pátek třináctého,
to datum dostálo svému. Nevím proč, jestli byly na slunci nějaké skrvrny, špatně jsem se vyspala nebo se prostě projevuje moje frustrace a strach z toho co bude, měla jsem prostě den blbec. Tedy ještě přesněji dopoledne. A všechnu to svou nenáladu a zlost jsem vychrstla v hodně velkém množství na hlavu člověku, který mne v posledních dvou letech drží nad vodou, pomáhá mi, naučil mne vážit si sebe samu, mít se ráda takovou jaká jsem, díky němu zvládám naší současnou dost nelehkou situaci doma (manželovi dvě nedobrovolné cesty rychlou, dceřiny soukromé osobní problémy, srovnání se s tím, že syn se osamostatnil a v neposlední řadě dost energii ubírající problémy ve sféře podnikání) a nebýt jeho asi bych už ležela na psychiatrii...naštěstí mne už tak trochu zná a tak to nebral nijak vážně a ani se na mne moc nezlobil. Protože asi věděl že i on na tom mém výbuchu měl částečně svoji vinu.
Takže o to větší radost mi udělali následující dvě věci.
Když jsem šla do schránky objevila jsem v ní zásilku řízků z rododendronů a azalek od Jarmilky, která asi jediná vzala vážně mou prosbu a já jí moc a moc děkuji za to, že si s tím dala práci, za kytky se nemá prý totiž děkovat, pak se neujmou..... Dneska půjdou do množárenského substrátu a pod sklo, protože jsem nejdřív musela koupit růstový stimulátor který už mi došel.
A druhá věc se váže k mé předchozí básni o darované růži. Pro změnu v mejlové poště mi přistála krásná rudá růže od Hanky a to rovnou v pěti různých podobách. I jí moc děkuju za to že mi ač nevěděla o mém extempore zvedla náladu tím že mi jí poslala....odpoledne jsem po cestě z masáží sice měla lehko po těle ale těžko na duši ale díky těmto dvěma blogerkám se mi přeci jen trochu ulevilo. Bůh žehnej blogovému světu....Mrkající

Hančina růže....