14 září 2011

Raritky....

Při mém toulání jsem našla také pár raritek. No někdy i spíš rarit a to i vcelku nečekaných. A ty dvě první hned ještě u kostela Panny Marie pod řetězem. Ve dvoře, kterým se jde do kostela rostou dva velké, a to hodně velké keře ovoce, které by člověk spíš čekal někde ve Středomoří a ne v centru Prahy....jeden je nějaký druh citrusu, podle plodů bych tipovala na limetku a druhý je fíkovník/smokvoň. A oba jsou obalené plody. Zřejmě prostě Boží pomoc je znát i v tom, že si tu tak pěkně rostou a bují....



V tom pošmournu, které se chvílemi udělalo, tenhle pohled byl docela zvláštní....
Že si ale rozumí subtropické rostliny s těmi našimi polními je vidět na tom, že si svlačec udělal z citrusu oporu pro své šplhací záměry.....
Kampě a Čertovce se také někdy říká Malé nebo Pražské Benátky. A není divu, malé i větší loďky si pomalu plují po Čertovce, kterou překlenují malé můstky. A jako je zvykem v Benátkáchže dvojice na most dávajízámek, kde uzamknou navždy svůj vztah, tak se tento zajímavý zvyk dostal i právě na mostky přes Čertovku. Ten u Velkopřevorského mlýna je už úplně plný na obou polích, tak se zámečky stěhují i na ten pod Karlovým mostem....
Nejen zámky na znamení pevnosti vztahu, ale i různé vzkazy jsou na mostě u Velkopřevorského mlýna na zdi - vzkazovnici....
A samozřejmě nesmí chybět ani vodník, tenhle je od Čertovky....
Když se přejde po "zámkovém" mostě na malé náměstíčko k Francouzské ambasádě, přímo proti ní je zeď věnovaná písničkám a textům Beatles....taková Beatle Wall....
V tom velkém srdci je text jední z písní.....
U jedné galerie stála tahle socha, nevím co nebo koho měla představovat, ale mě se zdálo že to je Don Quijot..... v noci muže asi pěkně svítit....má totiž v sobě pár žárovekUsmívající se


13 září 2011

Maltézští rytíři....


Tento kostel je součástí konventu na Maltézském náměstí a je schován v malém dvoře. Patří mezi menší kostely, ale jeho výzdoba je stejně bohatá jak v těch větších....




Náhrobek na památku rytířů Johanitů. Maltézští rytíři patřili spolu z Křížovníky , Templáři a řádem Německých rytířů mezi řády které měly sice mnišský základ, ale sloužili buď jako špitální bratři vycvičení i v bojově, nebo jako doprovod poutniků do Svaté země jako ochránci kolon, anebo jako Templáři přímo k bojům při ochraně Svatého hrobu proti nevěřícím. Jejich život byl stejný jako život ostatních řeholníků, dodržovali celibát, dny trávili na modlitbách, jen v dobách nějakých konfliktů se ještě cvičili v boji a na rozdíl od řeholníků neměli kutny, ale zbroj a plášť a k růženci a kříži na krku jim přibyl štít, meč, přilba a kůň....





V další toulce se podíváme na některé neobvyklosti spojené s Kampou a s kostelem Panny Marie pod řetězem.....

Malostranské domky a paláce.....

Po příjemně ztráveném obědovém čase ve společnosti mého bývalého spolužáka jsme zamířili na Kampu kde se naše cesty zase rozešly. On šel ještě do kanceláře a já za dalším objevováním a shledáváním se z místy mě velmi milými. Malá Strana směrem k Vltavě má trochu jiný ráz než část pod Pražským Hradem a Malá Strana Nerudova. Ale domečky, domky i paláce jsou zde stejně malebné a uličky stejně křivolaké....









A jaká že adresa to byla?


K Vltavě na rozjímání při chůzi po náplavce coby kamenem dohodil....


To už se pomalu z Malé Strany dostáváme na pražský ostrov Kampa....


Zadní trakt Tyršova domu, zde už začínají i ty velké paláce....



Když se proplete uličkami zpět z Kampy na Malou Stranu, dostanete se na Maltézké náměstí, které je pojmenováno po rytířích řádu Johanitů z Rhodu a Malty. Stával a stojí tu jejich bývalý konvent i s kostelem Pany Marie pod řetězem. Dnes je v něm Anglo - Americká univerzita.



Všude jsou známé maltézké kříže....


A červená vlajka s bílým maltézkým křížem znamená, že celá budova konventu patří Maltézskému velvyslanectví.

Historie ne tak zcela nedávná....


Od Božího dítěte a jeho milosti a slitovnosti, se o pár desítek metrů dál dostaneme k památníku pravého opaku, nenávisti, brutality a násilí. Na Újezdské křižovatce, respektive nad ní stojí Památník obětem komunismu. Je to sousoší od ak. sochaře Olbrama Zoubka. Na symbolických schodech které vedou od ulice nahoru stojí sochy muže. A jako stuha se vine v každém schodu bronzová páska s počtem obětí. I sem míří mnoho cizinců ale i pražských návštěvníků aby vzdali hold těm kteří nepřežili komunistické lágry a věznice.....


Takhle se to nezdá, ale ty stupně jsou sakra vysoké, takže nahoru se vyškrábete už docela v předklonu, takže i kdybyste nechtěli poklonou vzdáte obětem hold....
Ale aby nebylo zas tak moc smutku, tak tu jsou i smějící se hadi a krásná výsadba
Já hady nemusím, ale tihle se docela pěkně smějí. Jde o fontánu, ale jak je vidět bohužel tentokrát nebyla funkční.
Pohled od památníku....tam někde v dálce je Národní divadlo

Bambini di Praga......

Jednou nás při jedné z našich toulek po Praze s dcerou právě na Újezdě oslovil italský turista a ptal se nás na Bambini di Praga. Určitě neměl na mysli onen dětský pěvecký soubour, i když ten je také hodný zájmu, ale jelikož to bylo tam kde jsmne zrovna byly, na Újezdě, jednalo se o Pražské jezulátko.
Tato světoznámá soška je umístěna v chrámu Panny Marie Vítězné.


Pokud tu tento kostel zmiňuji, nelze se nezmínit právě o Pražském jezulátku. Soška pochází ze Španělska a jako svatební dar jí dostala Polyxena z Lobkovic od své matky španělské šlechtičny Marie Manrique de Lara. Polyxena jí se slovy " Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede" věnovala karmelitánům. Sošce byla přisuzována zázračná moc a tak do kostela Panny Marie Vítězné začalo proudit mnoho prosebníků. Soška byla v minulosti zdobena drobnými šperky. Nejcennějším klenotem byla již bohužel ztracená kopie španělského řádu Zlatého rouna.
I dnes k sošce denně přicházejí stovky návštěvníků z desítek zemí světa. Prosí zde o pomoc, uzdravení, mír.....a mnozí se vracejí, aby poděkovali......