A v červenci vítězí....slunečnice.....

Tak to je ona, vítězka Květiny měsíce

Miss Slunečnice......

---

A i když se to tak nezdá, tohle je také slunečnice, jenže jako trvalka.....

V anketě byly též navrženy lilie, ty sice žádný hlas nedostaly ale i tak jsou to krasavice voňavé, alespoň ty které má sousedka na záhonku. Jejich vůně je cítit až v půlce zahrady.....

Listy a voda....

Po dlouhé době konečně vylezlo sluníčko, ale na listech a pavučinách mezi nimi zůstaly snad na nějaký čas, poslední kapky. A tak jsem ty zbytky před tím než nadobro zmizí zkusila zachytit...

Dnešek je pro mne hodně sluníčkovým dnem a mám sluníčkovou náladu. Proč? Protože jsem měla po nějakém čase možnost se zase potkat s jedním člověkem,který pro mne dost znamená a který mi hodně pomáhá tím že je a že se mu můžu svěřovat se svými trably, který mne vyslechne a vždycky má pro mě povzbuzující slovo. A já zas na oplátku dělám vrbu jemu když o to stojí.....

---

Na listech tibouchiny a fuchsie se kapky poskládaly jako korálky na lemu manžety...

Na tmavých, jakoby povoskovaných listech rúje vlasaté vyniknou kapky nejlépe....

Za to mezi listy hortenzie, čistce a bergenie si ustlaly kapky v pavučině....

V ozdobných trávách se nejdřív snaží ze všech sil vzdorovat gravitaci, jenže ta stejně dřív nebo později nad nimi zvítězí....

Co dělá smečka když je tak, jak je....

Je ohavné léto, s tím asi většina z vás bude souhlasit. Je tak ohavné, mokré a studené, že se ani nechce vylejzat s peřin a něco dělat. Dokonce i ta naše zvěř je vůbec líná něco kutit. Tak si na rozdíl ode mne, toho šlofíka dopřává pořád a celé dny....Musím říct, že jim to dost závidím.

Ještě také k nim pod tou dekou dole patřila dcera, ale vzbudila se akorát když jsem jí chtěla blejskout a začala vehementně protestovat.

Pavlovi.....

Nejsou sice od renomované fotografky, za to čistě s blogařského přátelství......

Chutná inovace.....

Před nedávnem jsem dávala v plen recept na koláč se švestkami a mákem. Základem je linecké těsto a to a ještě dvě věci mne přivedly na tuto inovaci. Procházka po zahradě a moje dcera, velká milovnice tzv.tartaletek. Kdo tento zákusek nezná, jedná se o velký košíček z lineckého těsta naplněný jemným pudinkovým krémem a ozdobený čerstvým sezonním ovocem to celé zalité v "igelitu" (to je výraz dceřina přítele kterým nazývá želé). Jak jsem procházela po zahradě tu jsem utrhla nějaké maliny, tu dotrhala rybíz ať již červený nebo černý, víc už bylo borůvek které teď na zahradě začínají zrát i nějaká ostružina se našla. K tomu se přidalo pár nektarinek z lednice a inovace byla na světě. A vznikla mega tartaletka.

Takže na základ z lineckého těsta namažete krém z pudinku (klasika pudink + máslo) a to v hojné míře, na něj nakladete ono sezonní ovoce ke kterému máte přístup, pokud ne tak i kompotované není vůbec špatné a to celé zalijete dortovou želatinou. Moc chutná je když se rozdělá v nějaké šťávě. Necháte ztuhnout a nakonec dáte pravou, nefalšovanou, ručně šlehanou šlehandu. A taky v hojné míře. Pro ty kdo drží dietu smůla, pro ty kdo si rádi pochutnají blaho!

Zajímalo by mne jestli už někdo z vás ten koláč v původním znění pekl a jak mu chutnal....Podělte se o zážitek

Kauza česnek...

Všichni kdo vaří to znají, zakoupí pár hlaviček česneku a když příjde na pokrm kam ten česnek patří začnou tuto ingredienci přidávat, jeden, dva, tři a tak dál, stroužky česneku, mizí v pokrmu a chuť kde nic tu nic. A tak se pomalu přidávají další. Já většinou končila na sedmi stroužcích ať už v hrachové polévce nebo držťkové. A bramboráky? Tak tam padla jedna celá hlavička a ještě se mě moji milý strávníci ptali proč je tam tak málo česneku. Prostě česnek čínskej šmejd. Ostatně jako vše z této země. Nedávno manžel na nákupu ulovil česnek ČESKÝ, tedy lépe řečeno pocházející MORAVY. Krásné dofialova zbarvené palice, velké stroužky ale hlavně chuť, ta CHUŤ!!!!!!! A tak jsem neodolala a udělala bramboráčky. Ty byly.....

Po dlouhé době jsem použila opět jen dva stroužky. A po bramborácích se jen zaprášilo......

Trocha jemné krásy po druhé....

Janah a Amélii se minule líbily fotografie kytic a

bylo mi řečeno ať "klidně přihodím" další, takže tady jsou.....

---

Když se vám nezají, ještě jsou další

Ach ta prokletá reklama....

Ne, a ne, a ne....Nemám ráda reklamu. Pryč jsou dávno ty doby, kdy jsem koukala na pana Vajíčko a reklama nebyla tak masivní a nerušila. Dnes se všechno všude hemží reklamou někdy nadmíru stupidní, někdy rušivou, většinou klamavou, pouze ve vyjímkách zábavnou a inteligentní. Ta patři většinou V....onu, viz momentálně ukecané kecky, jinak opět perfektní parodie na hloupou blondýnu, anebo to jsou reklamy na alkohol. Pomalu a jistě jsem si přestala kupovat některé společenské magazíny protože se z nich staly většinou reklamní katalogy světových oděvních a kosmetických značek a něčeho kloudného a zajímavého aby v nich člověk pohledal. Bohužel se tato tendence začíná dotýkat i mých oblíbených zahrádkářských, hobby a pejskařských časopisů. Chápu že musí nějakým způsobem tyto časopisy a televize přežívat a financovat svůj chod, jenže v případech televizních stanic ať již komerčních nebo veřejnoprávních se mi zdá že i když jsou příjmy za reklamu nemalé, vynaložené prostředky na programy jsou tedy ve finále dost tristní, protože co si budeme povídat, dá se koukat při zachování zdravého rozumu na čím dál tím míň programů.....Možná to nakonec povede k tomu, že se opět budeme vracet pro ukrácení večerů ke knížkám a společenským hrám. Ostatně pro stmelování rodin by to zas taková katastrofa ani nemusela být. Ostatně k tomuto psaní mne od televize vyhnala, jak jinak, stupidní reklama na prací prášek vonící po růžích a jogurt po němž se NORMÁLNĚ cíííííííííítíte skvěle. A když máte své dny tak proč se vlka bát....tedy skvrn, že.

Takže dopíšu tuto malou úvahu a půjdu si zalézt s knížkou pod peřinku. Značku vám schválně neřeknu.

P.S. Všude hlašte jak je můj blog skvělý, no reklama je holt reklama a bez ní to nikdo nečte!!!!!!

Přátelství v naší smečce.....

Že se u nás ve smečce všichni přátelí je už známo, ale někdy se vyskytnou situace kdy se spolu uloží ke spánku třeba prskavka Majda a jantar Baldrick, a když Bobešovi a Matesovi začne už chybět třetí do party Bak, tulí se alespoň v křesle k sobě.....

---

Květy pro mou radost.....

Před rokem jsem do mejlu dostala od Blanky obrázek nádherně rozkvetlého kaktusu s dotazem zda nevím o jakou květinu vlastně jde. Obalen květy a dlouhými výhony, no prostě nádhera. Oznámila jsem jí že se jedná o Phfylokaktus neboli o kaktus tzv. listový. Mám už doma nějaký čas také jeden, ale ten prostě ne a ne kvést. Dokonce mi málem zhynul ale podařil se mi z něj kousek zachránit a ten si rostl dál, ovšem bez jakékoli snahy kvést. Až vloni v zimě, po letnění nasadil k mé ohromné radosti jeden květ. Letos už ve správnou dobu nasadil květy tři.....

Vím že jsou ještě v barvě růžové, žluté a bílé, takže mám po čem pátrat.

---

A nakonec ta Blančina nádhera, budu se muset o ten můj hodně dobře starat aby narostl do těchto kvalit....

Když je papoušek šikula....

Kakaduové jsou velice šikovní, což ostatně potvrdil i náš Ferdásek způsobem sobě vlastním. Vynesla jsem ho v kleci ven, aby se zase vyvětral, a za několik málo okamžiků už prchnul z klece na vrbu, na kterou klec věšíme. Ještě že je ve stádiu přepeřování a tím pádem mu vypadaly letková pera a nemůže létat. Naštěstí. Než jsem ho vrátila do klece, daly jsme ho s dcerou na zem a on začal pochodovat pěkně se šošolkou nahoru jak pan generál. Bohužel i když jsem svištěla pro foťák, měla jsem špatné nastavení a tak fotografie byly nepoužitelné. Ale jelikož se na zemi necítil bezpečně vylezl dceři na rameno a odtamtud se rozhlížel. Pro jistotu ale už pak šel na dvířka klece zámeček, aby ho zas náhodou nenapadlo si hrát na Coperfielda....

Abych zapomněl.....

Dneska mi odjel Báča a Lucka s Míšou na dovolenou. Dělal jsem všechno možné aby mě vzali sebou, ale nechtěli, že jsem ještě moc neposlušnej, malej a báli by se mne nechat na chatě zavřeného, že bych tam něco rozkousal. A tak mne vzala panička samotného na procházku, abych trochu zapoměl a vylítal se. Bobeš taky dělal co mohl aby šel s námi, ale tentokrát měl smůlu..

---

Typická letní kytička, Slzičky panny Marie, čili hvozdík.

Taky se vám zdá, že ty jiřinky kvetou čím dál tím dřív?

Kvetoucí bělotrn láká čmeláky....

Plody kaliny postupně začínají červenat, zatím jenom tam kam může sluníčko.

Zespodu jsou ještě bleďounké, s červeným líčkem.

Na drátě seděl divoký holub hřivnáč a shlíšel na nás s mírným despektem.

Moc se mi líbí jeho ladné držení hlavy, leckterá žena by mu tu štíhlou šíji záviděla...

Už jsem zase o něco větší....

Tak už je mi sedm měsíců a zase jsem o něco větší a hezčí....to si alespoň o mě myslí panička a Lucka. Našel jsem si po vzoru micin pozorovatelnu i postel na okenním parapetu, odtamtud kontroluji situaci jak v kuchyni, tak venku na chodníku. A když už mne to nebaví, dám si tam šlofíka.

---