Dostali jsme se k cíli poslední zastávky mého druhého květnového výletu. A to
do vesničky Lehde. Sem míří většina výletníků do zdejšího malého skanzenu
či prostě posedět jen tak v některé z mnoha zdejších restaurací. Ty jsou skoro
jedna vedle druhé, a vybírat je tak z čeho. V nabídce jsou jak čerstvé ryby, tak
právě momentálně byl i chřestový svátek, takže chřest na mnoho způsobů.
Část osazenstva autobusu vběhla do skanzenu, ale měli to tip ťop.
My s parťákem volili procházku mezi kouzelnými domky a následné posezení u zatím
nejlepšího černého pivakteré jsem měla možnost kdy ochutnat.
Časově to vyšlo tak akorát ho vypít a zas hupnout
zpátky do lodi a vydat se na zpáteční plavbu ...
Tady je krásně vidět zvláštní, nicméně pro tento kraj klasické zakončení
štítových prken. I když tady střecha byla klasická, ne slámová.
Hned vedlejší restaurace ...
... a naproti ní skanzen a muzeum v jednom
Pokladní v typickém lužickosrbském kroji
A krásná místní keramika. Vystavená jak jinak, než na obrácené lodi
Tenhle dům mne zaujal atypickým štítem. Není ovšem dřevěný ani malovaný, je
vyskládaný z keramických dlaždic
Nakouknutí do skanzenu. Ty velké malované disky jsou střelecké terče a viděli jsme je
pověšené na mnoha domech, nicméně účel nam nějak unikal
Jak jsem zmiňovala, kahny lodivodí i ženy. A jak vidno nejen mladé ...
Marně jsme hledali český výraz pro jejich činnost. Německy se jim říká Kahnmann
nebo Kahnfrau, ale česky? Když loď odpichují, tak asi by nejjednodušší byl
výraz píchači/ky jenže to zas zní dosti vulgárně.
Vrabec který si vzal až příliš velké sousto. Zápolil s ním celou dobu co jsem pila svůj
vytoužený půllitr pivka. Onen nápis na stojanu kol jakoby navazoval na naše
předchozí úvahy o tom jak říkat lodivodům kahnů. Ale nebojte se, není to nic sprostého,
jen to znamená že stojan je Pouze pro zákazníky (restaurace)
A takhle nádherně kvetly všude kudy jsme jeli nebo byli růže
Znovu to typické zakončení i střešní krytina. Zřejmě si ten sud můžete pronajmout jako ubytování
anebo si tu někdo z domu udělal trucovnu
Někdy jsem si připadala spíš jak v Rusku. Březové hájky, domečky jak z pohádky a takjsem
čekala, kdy za některou z břízek vykoukne Nastěnka nebo Ivan
Na zdraví a na další výlet!
Bylo černé jak noc a taky tak sladké .... na to budu vzpomínat hodně dlouho!
